Poslanecká sněmovna schválila změnu v úhradě daně z nabytí nemovitostí. Nově ji bude platit kupující. Úprava musí projít ještě Senátem a musí ji podepsat prezident. Sněmovna ale neprojednala schválení předlohy, jež by posílila postavení lidí, kteří si berou spotřebitelské úvěry. Souhlasně se ale vyslovila pro nový celní zákon a možnost odpustit pokutu za nedodání kontrolního hlášení k DPH, které podnikatelé podávají od letošního roku. Další body včetně registru smluv poslanci neprojednali. Kvůli výhrůžce bombou museli jednání předčasně ukončit. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek ráno.
Sněmovna schválila nový celní zákon, registr smluv nestihla
Kupující začnou platit daň při nákupu nemovitosti nejspíše až od podzimu. Novela zákona by totiž měla začít platit první den třetího měsíce od vyhlášení zákona ve sbírce. Nyní je zaplacení na domluvě mezi oběma stranami. V minulém roce bylo na této dani vybráno téměř 11 miliard korun. Vláda si od změny slibuje větší jednoznačnost zákona i lepší výběr daně. Sazbu daně čtyři procenta ponechává beze změny.
Sněmovna nedokončila schvalování regulace spotřebitelských úvěrů. To by mělo posílit postavení lidí, kteří si berou spotřebitelské úvěry. Hlasovat o něm bude nejdřív v pátek. Spotřebitelé by podle předlohy mohli splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv, omezily by se taky sankce za pozdní splátky. Norma by navíc zvýšila odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Poslance bude čekat šest desítek hlasování.
Návrh zákona o spotřebitelském úvěru například stanoví, že lidé by mohli splatit dluhy z půjček vesměs kdykoliv, omezily by se také sankce za pozdní splátky. Norma by navíc zvýšila odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.
Změny u celníků
Poslanci se také shodli na novém celním zákonu, který má zjednodušit celní řízení pro menší firmy a dovozce. Má také sjednotit současné postupy pro celní dohled, kontrolu a řízení, včetně zajištění cla, vyměření a jeho výběr. Nyní zákon dostane k projednání Senát.
S novým celním zákonem poslanci schválili i vládní návrh, který mění související zákony. Například finanční a celní správa podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) získají celostátní působnost k daňové kontrole. Celníci nově budou moci prověřovat spáchání trestných činů u daně z přidané hodnoty.
V souvislosti s tím také finanční úřady asi budou moci promíjet podnikatelům pokuty za nedodání kontrolních hlášení k DPH. Bude se to týkat pokut v pevné výši 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun v případě, že firma nepodala kontrolní hlášení z ospravedlnitelných důvodů. Plátce bude muset finanční úřad požádat o prominutí postihu do tří měsíců od nabytí právní moci platebního výměru. Požádat o prominutí pokuty ale bude moci pouza firma, která v posledních třech letech závažným způsobem neporušila daňové nebo účetní předpisy.
3 minuty
Události ČT: Finanční úřady budou moci promíjet pokuty za pozdní dodání kontrolního hlášení
Pět měsíců po startu daňového kontrolního hlášení tak poslanci schválili jeho úpravu. „Ustoupili jsme, víme, že jsou to nové věci,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Sankce byly příliš nekompromisní,“ podotknul Pavel Kováčik (KSČM). Podle předsedy ODS Petra Fialy změny ale jenom ukazují, jak to bylo špatně nastaveno.
Limity na volební kampaně
Do závěrečného čtení pak zamířilo omezení výdajů na volební kampaně. V případě voleb do sněmovny budou moci politické strany utratit maximálně 90 milionů korun. U dalších typů voleb bude hranice nižší, například v krajských volbách má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Vládou navrhované limity poslanci ponechali, jak jsou.
Novely volebních zákonů počítají také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením dohledu nad hospodařením stran novému nezávislému úřadu. Proti jeho vzniku byl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle něho by bylo lepší svěřit tuto pravomoc Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Proti výši limitů brojil šéf uskupení Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura, podle něhož vysoké zastropování nahrává velkým zavedeným stranám.
Výjimky v registru smluv
Sněmovna nakonec nestihla projednat rozsah registru smluv, v němž budou muset podniky, úřady a instituce, které hospodaří s veřejnými penězi, odhalovat většinu svých smluv. Mezi poslanci se diskutuje o tom, jestli bude legislativa platit plošně, nebo budou výjmky.
Například pivovar Budějovický Budvar, který je jedním z největších vývozců českého piva a který vlastní stát, by se podle některých politiků mohl kvůli registru smluv dostat do nevýhody proti konkurenci.
3 minuty
Události ČT: Výjimky z registru smluv. Vedle Budvaru by měly být i další podniky
Neměl by být ale jedinou výjimkou, podle nových návrhů by ji měly dostat také další státní nebo polostátní podniky – například Česká pošta, Lesy ČR, Čepro, Český Aeroholding nebo třeba nemocnice. Ty se obávají, že kvůli nové administrativě přijdou o schopnost pružně řešit problémy.
„V případě, že by nemocnice nebo nemocniční lékárny neměly možnost nakupovat zdravotnický materiál ve chvíli, kdy ho nemají a nutně ho potřebují, pak se velmi obáváme, že by mohlo docházet k situacím, kdy bude ohroženo zdraví pacientů,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.
Poslanec ANO a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník však řekl v Událostech, komentářích, že druhý největší poslanecký klub se takřka jednomyslně kloní k tomu, aby do zákona žádné výjimky nepřibyly. „Převažuje jasný názor: Neměňme zákon na poslední chvíli a nechme ho od 1. července rozběhnout v podobě, ve které byl schválen. Zásadní argument říká, že máme rok zkušební režim,“ upozornil.
12 minut
Události, komentáře: Registr smluv
Ačkoli připustil obavy, že databáze může být zneužita například při útoku na systém a pozměnění zveřejněných dokumentů, je Martin Kolovratník přesvědčen, že je registr smluv potřeba. „Politika je do jisté míry o symbolech. Tento zákon je jedním ze symbolů. Ukazuje, že po dlouhém období, kdy se v ČR kradlo, byly velké korupční kauzy, máme tady symbol, že všichni, kdo hospodaří s veřejnými prostředky, musí ukázat, jak se s nimi hospodaří,“ zdůvodnil.
Zákon od začátku kritizuje opozice a současné změny se nelíbí ani jeho původnímu autorovi. „Teď je na velkém rozcestí, jestli zůstane registrem smluv, nebo se stane řešetem,“ zmínil Jan Farský (TOP 09, SLK). Podle Marka Bendy (ODS) si zákon „vymysleli aktivisté a nikdo ho nikdy pořádně nerozmyslel, jak bude fungovat v praxi“. Podle jednoho z návrhů by povinnost odhalit smlouvy měly mít nově i některé neziskové organizace.
