Lublaň – Slovinská premiérka Alenka Bratušeková podle svých slov jedná se slovinskou centrální bankou o možnosti získat ze zahraničí finanční pomoc pro tamní bankovní sektor. Předsedkyně vlády, která dosud potřebu zahraniční pomoci odmítala, tak vůbec poprvé připustila možnost, že by země o finanční injekci pro své banky požádala.
Prohlášení Bratušekové hodnotí agentura Reuters jako další známku toho, že Slovinsko se blíží k předložení žádosti o pomoc, a to koncem letošního nebo začátkem příštího roku.
„Nyní jednáme se slovinskou centrální bankou i o této možnosti, o tom, co by znamenalo získat pomoc pro bankovní sektor. Z toho však není třeba vyvozovat, že Slovinsko pomoc skutečně potřebuje,“ prohlásila slovinská premiérka Alenka Bratušeková.
O Slovinsku se kvůli jeho problémovému bankovnímu sektoru už dlouho spekuluje jako o páté zemi eurozóny, která požádá o zahraniční finanční pomoc. Před ním už se k tomuto kroku odhodlaly Řecko, Portugalsko, Irsko a Kypr.
Šéfka kabinetu nicméně upozornila, že konečné rozhodnutí bude záviset na výsledcích zátěžových testů slovinských bank, které se očekávají v listopadu.
Polovinu ekonomiky ovládají státní firmy
Slovinská ekonomika byla ještě v roce 2007 nejrychleji rostoucím členem eurozóny. Kvůli vysoké závislosti na vývozu však byla těžce zasažena globální krizí a nyní je v recesi. Převážně státní slovinské banky navíc dusí špatné úvěry v objemu 7,5 miliardy eur (193,5 miliardy korun), což je více než pětina hrubého domácího produktu země.
Slovinská vláda má do 1. října poslat Evropské komisi reformní program. Ten by měl zajistit snížení rozpočtového deficitu do roku 2015 na tři procenta hrubého domácího produktu ze 7,9 procenta v letošním roce. V pondělí Slovinsko navštíví šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem, aby s tamními představiteli reformy projednal.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí EU, která odmítla privatizovat většinu bankovního sektoru. To podle Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice. Kromě hlavních bank odmítlo Slovinsko privatizovat také řadu dalších firem, takže stát nyní kontroluje asi polovinu celé ekonomiky.
