Slovenský parlament zrušil bankovní daň a odsouhlasil růst zdanění cigaret

Slovensko od příštího roku zruší zvláštní bankovní daň, jejíž výběr dříve v tomto roce pozastavilo. Rozhodl o tom v úterý parlament, který také schválil návrh vlády na postupné zvyšování spotřební daně na cigarety a další tabákové výrobky.

Dodatečné zdanění bank zavedlo Slovensko v roce 2012. Loni na této dani peněžní ústavy odvedly přes 143 milionů eur (3,8 miliardy korun), což byla více než pětina čistého zisku bankovního sektoru.

Předchozí vláda Petera Pellegriniho prosadila zdvojnásobení sazby zvláštního odvodu od letošního roku, a to na 0,4 procenta. Daň nezávisí na zisku bank, počítá se z vybrané částky jejich pasiv z bilanční sumy.

Místo daně zvýší banky půjčky

Nynější kabinet premiéra Igora Matoviče se letos v červnu dohodl se slovenskou bankovní asociací na zrušení bankovní daně, peněžní ústavy na oplátku slíbily vyčlenit další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem.

Do nového programu národního rozvojového fondu tak má být z dosavadního bankovního odvodu na Slovensku převedena miliarda eur (26,7 miliardy korun), ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur (40 miliard korun).

Ke zrušení zvláštního zdanění peněžních ústavů opakovaně vybízela slovenská centrální banka. Dřívější zvýšení sazby bankovní daně kritizovala Evropská centrální banka. Letos v červenci slovenská sněmovna schválila zákon, na jehož základě banky na Slovensku zmíněný odvod do konce letošního roku platit nemusejí. Ušetří tak asi 150 milionů eur (3,9 miliardy korun).

V prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk slovenského bankovního sektoru klesl meziročně o více než třetinu na 313,4 milionu eur (8,2 miliardy korun). Hospodaření peněžních ústavů negativně ovlivnila právě zvláštní bankovní daň a také tvorba dalších rezerv pro případ nesplácení úvěrů ze strany klientů.

Vzroste zdanění cigaret

Slovenští poslanci rovněž souhlasili s tím, aby v příštích třech letech postupně rostlo zdanění cigaret a dalších podobných výrobků včetně takzvaných zahřívaných tabákových produktů.

Minimální sazba spotřební daně na cigarety, která závisí na počtu cigaret v balení a na jejich ceně, stoupne do roku 2023 dohromady o zhruba třetinu. Například krabička cigaret by měla zdražit celkově o 0,80 eura (21 korun). Podle odhadu dodatečné příjmy státu ze zvýšené spotřební daně z tabákových výrobků dosáhnou v příštím roce 102 milionů eur (2,7 miliardy korun), v dalších letech by výnos měl být ještě vyšší.

Také Česko připravuje vyšší zdanění tabákových výrobků. Sněmovna minulý týden schválila, že se sazba u všech tabákových výrobků zvýší v roce 2021 o deset procent, v letech 2022 a 2023 vždy o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 12 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...