Bratislava - Slovenská vláda schválila vznik záchranného fondu eurozóny, a odblokovala tak jeho start. Ministr financí Ivan Mikloš dokonce už i podepsal dohodu o založení fondu. Fond má zabránit opakování řecké dluhové krize v ostatních zemích eura a Evropská komise je spokojena, že může konečně vzniknout. „Co se týče účasti v záchranném fondu, komise oznámení Slovenska vítá,“ uvedla mluvčí komise Amelia Torresová. „Spolu s dalšími institucemi EU, jichž se to týká, budeme se Slovenskem pokračovat v jednání,“ dodala. Kabinet premiérky Radičové zároveň parlamentu ale nedoporučil, aby souhlasil se slovenským podílem na pomoci Řecku. Dohodu o fondu pro eurozónu už ostatní země eura podepsaly a čekalo se jen na Bratislavu.
Původně měla slovenská vláda zaujmout stanovisko k záchrannému mechanismu už ve středu, jednali však o něm ještě lídři čtyřčlenné koalice. Ti nakonec nastartování fondu v celkové sumě 750 miliard eur (19,1 bilionu korun) podpořili, i když dříve někteří z nich k němu vyjádřili negativní postoj.
Bratislava už Aténám zřejmě nepomůže
Slovensko se však i přes svůj souhlas do fondu zatím nezapojí. Svou účast vláda podmínila například zpřísněním dohledu nad dodržováním pravidel hospodaření členů EU a jasným mechanismem řízeného bankrotu zemí se systematicky nezodpovědnou rozpočtovou politikou. Evropská komise a Evropská centrální banka by také měly prokázat, že problémový stát učinil vše, aby na finančních trzích získal peníze. Další podmínkou je poskytnutí pomoci zemi v souladu s pravidly MMF. I Evropská unie o zpřísnění podmínek uvažuje, a to nezávisle na Slovensku. Přesné návrhy však nejsou známy, stejně jako postoj unie vůči podmínkám, které si Bratislava klade.
Proč je potřeba pomoci Řecku?
„Pomoc je motivována tím, že pokud by nebyla poskytnuta, tak to bude znamenat velké problémy pro eurozónu jako celek. Druhá stránka věci je, že Řecko dluží velkým evropským bankám, a kdyby pomoc nebyla poskytnuta, tak hrozí, že velké evropské banky nedostanou zpátky to, co jim Řecko dluží,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
Nový slovenský ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda se dnes v Praze také vyslovil pro rozpočtovou odpovědnost všech zemí EU. Po schůzce se svým protějškem Karlem Schwarzenbergem uvedl, že Slovensko by uvítalo, kdyby se země EU více staraly o stabilitu svých financí. Poznamenal, že Bratislava si v minulosti pomohla také sama a není unii nic dlužna. Šéf slovenské diplomacie tvrdí, že jeho stát nechce komplikovat fungování EU, nýbrž vnést do evropské politiky odpovědnost. Vysvětloval tak rezervovaný postoj země k unijní sanaci řeckých dluhů.
Nové slovenské vládě bude ještě horko
Podle slovenského ministra financí Ivana Mikloše rozhodnutí vlády podpořit záchranný fond eurozóny nic nemění na jejím odmítavém stanovisku. Nejsilnější opoziční strana Směr-SD si to však nemyslí. „Je jasně deklarované, za jakých podmínek bude představitel Slovenska v tomto celém mechanismu se žádostí o poskytnutí půjčky souhlasit,“ dodal Mikloš.
Předseda strany Směr-SD a expremiér Robert Fico
„Vláda v čele s Ivetou Radičovou svým rozhodnutím dokončila podvod na svých voličích. V předvolební kampani je oklamala, že ochranný mechanismus EU nepodpoří, dnes to ale udělala, i když ji k tomu nic a nikdo nezavazoval.“
Předchozí kabinet premiéra Fica podle nové vlády údajně souhlasil s nevýhodnými požadavky vůči Slovensku. „Bývalá vláda nejednala, přijala daná rozhodnutí a vyslovila obecný souhlas. Vyslovila obecný souhlas s podmínkami, které především ve stabilizačním mechanismu jsou pro Slovenskou republiku znevýhodňující,“ uvedla premiérka Radičová. Ministr financí poznamenal, že podíl bohatého Lucemburska ve fondu představuje 2,8 procenta výkonu ekonomiky, zatímco podíl Slovenska až 6,5 procenta hrubého domácího produktu.
„Schválení vzniku záchranného fondu eurozóny bylo nevyhnutelné. Kdyby se tak nestalo, mohla by se na finanční trhy vrátit silná nervozita a některé trhy by dokonce mohly opět zcela zamrznout, což by vedlo k recesi,“ myslí si analytik Patria Finance David Marek. Odmítnutí přímé půjčky Řecku podle něj nepředstavuje výraznější problém, slovenská částka by byla velmi malá vzhledem k tomu, kolik Řecku půjčily ostatní země.
Slovensko má obavy o vlastní rozpočet
Počátkem května se na vytvoření souboru zvláštní finanční pomoci dohodly státy EU s MMF. Eurozóna se zapojí částkou 440 miliard eur, zbytek přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise. Slovensko by mělo garantovat vyplacení 4,37 miliardy eur (v přepočtu 111 miliard českých korun). Dalších 20 miliard korun by pak mělo nalít do zadluženého Řecka. Pokud ale taková situace nastane, Slovensko si samo bude muset půjčit na finančních trzích. Peníze totiž nemá.
„Tato suma může být značnou zátěží pro náš státní rozpočet. V té původní 100procentní výši představuje třetinu našeho státního rozpočtu,“ vysvětlil Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd. „Euro je politický projekt, bylo strašně hnáno politikou dopředu, teď za to Slovensko zaplatilo,“ dodal analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Slovensko tak zřejmě nepomůže Řecku, které se dostalo kvůli vysokému dluhu do potíží. Bývalá slovenská vláda premiéra Roberta Fica sice s pomocí v sumě zhruba 800 milionů eur (20,4 miliardy korun) souhlasila, před volbami ji však schválit nechtěla. Nová vláda pomoc Řecku odmítá a definitivně o úvěru rozhodne až parlament, v němž má poměrně těsnou většinu koalice.
I přesto hodlá eurozóna pomáhat Řecku i bez Slovenska, peníze do Řecka přitom proudí již od května. Celková dohodnutá suma pro Řecko spolu s 30 miliardami od MMF činí 110 miliard eur.
