Slevy v dopravě se sníží na 50 procent. Kupka věří, že lidé ve vlacích a autobusech zůstanou

Nahrávám video
Události ČT24: Nižší slevy na jízdném
Zdroj: ČT24

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

Slevy ve veřejné dopravě zůstanou všem, kdo je mají nyní, ale většině se sníží ze 75 na 50 procent. Stále však budou vyšší než před rokem 2018. „Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu, zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a zároveň by dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedl Martin Kupka. 

Část cestujících naopak dostane slevu nově. Ministerstvo dopravy chce prosadit rozšíření slev na invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP. Ti by měli platit pouze čtvrtinu běžného jízdného, přičemž 75procentní sleva zůstane i lidem s průkazem ZTP a ZTP-P. Mění se i pravidla pro cestování s malými dětmi do šesti let. Ty sice nyní jezdí zdarma, ale pouze jedno dítě na dospělého v autobusu a dvě děti ve vlaku. Za více dětí se musí platit. To skončí, oznámil ministr.

Celkově očekává ministerstvo dopravy podle materiálu, který předložil Kupka vládě, že se změnami v systému slev podaří uspořit 1,1 až 1,8 miliardy korun za rok. Sám Kupka hovořil o úspoře „téměř dvou miliard korun“. Celkově dosáhnou náklady na slevy 2,5 miliardy korun, očekává ministr. Připustil však, že kdyby lidé již cestovali více než v minulých dvou pandemických letech, mohlo by to být více – až čtyři miliardy.

Slevy jsou od roku 2018, dříve byly nižší nebo žádné

Tříčtvrtinovou slevu z jízdného, kterou hradí stát, mají od září 2018 děti od šesti do osmnácti let, studenti dále až do 26 let a senioři nad 65 let, a to na železnici (pouze ve druhé vozové třídě) a v linkových autobusech. Stát nehradí slevy v městské hromadné dopravě, kde je musí dopravcům kompenzovat radnice, pokud je nařídí. Čtvrtinovou cenu platí studenti či senioři bez ohledu na to, zda například cestují vlakem za základní kilometrový tarif nebo zlevněnou relační cenu, kterou dopravci nabízejí pro spoje mezi konkrétními městy. Slevy budou dál platit všude, kde platily dosud.

Na tříčtvrtinovou slevu mají nárok také zdravotně postižení lidé. Ti ji však měli i dříve, zatímco ostatní skupiny, za které nyní stát platí většinu jízdného, měly před zářím 2018 slevy menší či žádné. Například studenti od 15 do 26 let měli levnější cestování jen na trase z domova do školy, sleva tehdy byla pouze čtvrtinová. Žáci do patnácti let měli na takové dojíždění slevu 62,5 procenta. Děti zároveň měly i dříve padesátiprocentní slevu na veškeré cestování ve veřejné dopravě, ale jen do patnácti let.

Koalice plánovala slevy úplně zrušit

Pro ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) je důležité, „aby úprava stále podporovala a zohledňovala sociálně znevýhodněné skupiny“. Zástupci nové koalice přitom dlouho prosazovali úplné zrušení slev na jízdné. Například pozměňovacím návrhem při projednávání rozpočtu na uplynulý rok. Ten ale neprošel a spolustraníci ministra dopravy tak o záměru zrušit slevy mluvili ještě před volbami.

Záměr nové vlády omezit slevy kritizuje po přechodu do opozice hnutí ANO. „Je to nesprávná cesta, měli by to nechat na 75 procentech, jestli to stáhnou na padesát, neušetří se nic velkého a trochu se tím ztíží zase pozice zranitelnějších skupin,“ míní místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.

Před covidem stály slevy přes pět miliard za rok

Rok 2019 byl zatím jediný, kdy stát proplácel slevy celých dvanáct měsíců a zároveň neměla na cestování veřejnou dopravou vliv pandemie covidu-19. Tehdy šlo na kompenzace 5,78 miliardy korun. Ještě ale nebyla stanovená horní hranice proplácení slev dopravcům a někteří si je tak účtovali z vyšších částek, než byla běžná cena jízdenky.

To se změnilo v následujícím roce, kdy začala pro jednotlivé trasy platit maximální výše slevy. Třeba mezi Prahou a Olomoucí to při slevě 75 procent jsou skoro tři stovky. Od dubna ale klesne i toto maximum –⁠ a to na všech tratích. Loni podle odhadu ministerstva financí vyplatil stát na slevách zhruba 3,5 miliardy. Roky 2020 a 2021 ale poznamenaly lockdowny, byly mnoho měsíců zavřené školy, zhruba měsíc a půl se nesmělo cestovat ani mezi okresy.

V prvním roce proplácení slev nastavil stát strop pro výši kompenzací. Někteří železniční dopravci totiž za určitých okolností prodávali poslední zbývající místa ve vlaku velmi draho a po státu pak nárokovali nečekaně vysoké sumy. 

Dopravci zásadní pokles cestujících kvůli nižším slevám neočekávají. „Je možné, že k mírnému snížení počtu cestujících dojde, nicméně to snížení ceny není příliš dramatické,“ míní mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Podobný názor má mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Sleva je stále dostatečně zajímavá a motivační, aby lidé dali přednost vlakům proti individuální dopravě,“ myslí si. Že by lidé kvůli redukci slev výrazně méně cestovali veřejnou dopravou, si nemyslí ani ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...