Slevy v dopravě se sníží na 50 procent. Kupka věří, že lidé ve vlacích a autobusech zůstanou

7 minut
Události ČT24: Nižší slevy na jízdném
Zdroj: ČT24

Místo čtvrtiny běžného jízdného zaplatí děti, studenti a senioři za cestu veřejnou dopravou polovinu. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Slevy se ze 75 na 50 procent sníží od 1. dubna. Zavedla je Babišova vláda od září 2018. Stát dopravcům za zlevněné jízdné doplácí, v roce 2019 jej slevy stály přes pět miliard korun.

Slevy ve veřejné dopravě zůstanou všem, kdo je mají nyní, ale většině se sníží ze 75 na 50 procent. Stále však budou vyšší než před rokem 2018. „Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu, zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a zároveň by dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedl Martin Kupka. 

Část cestujících naopak dostane slevu nově. Ministerstvo dopravy chce prosadit rozšíření slev na invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří nemají nárok na průkaz ZTP. Ti by měli platit pouze čtvrtinu běžného jízdného, přičemž 75procentní sleva zůstane i lidem s průkazem ZTP a ZTP-P. Mění se i pravidla pro cestování s malými dětmi do šesti let. Ty sice nyní jezdí zdarma, ale pouze jedno dítě na dospělého v autobusu a dvě děti ve vlaku. Za více dětí se musí platit. To skončí, oznámil ministr.

Celkově očekává ministerstvo dopravy podle materiálu, který předložil Kupka vládě, že se změnami v systému slev podaří uspořit 1,1 až 1,8 miliardy korun za rok. Sám Kupka hovořil o úspoře „téměř dvou miliard korun“. Celkově dosáhnou náklady na slevy 2,5 miliardy korun, očekává ministr. Připustil však, že kdyby lidé již cestovali více než v minulých dvou pandemických letech, mohlo by to být více – až čtyři miliardy.

Slevy jsou od roku 2018, dříve byly nižší nebo žádné

Tříčtvrtinovou slevu z jízdného, kterou hradí stát, mají od září 2018 děti od šesti do osmnácti let, studenti dále až do 26 let a senioři nad 65 let, a to na železnici (pouze ve druhé vozové třídě) a v linkových autobusech. Stát nehradí slevy v městské hromadné dopravě, kde je musí dopravcům kompenzovat radnice, pokud je nařídí. Čtvrtinovou cenu platí studenti či senioři bez ohledu na to, zda například cestují vlakem za základní kilometrový tarif nebo zlevněnou relační cenu, kterou dopravci nabízejí pro spoje mezi konkrétními městy. Slevy budou dál platit všude, kde platily dosud.

Na tříčtvrtinovou slevu mají nárok také zdravotně postižení lidé. Ti ji však měli i dříve, zatímco ostatní skupiny, za které nyní stát platí většinu jízdného, měly před zářím 2018 slevy menší či žádné. Například studenti od 15 do 26 let měli levnější cestování jen na trase z domova do školy, sleva tehdy byla pouze čtvrtinová. Žáci do patnácti let měli na takové dojíždění slevu 62,5 procenta. Děti zároveň měly i dříve padesátiprocentní slevu na veškeré cestování ve veřejné dopravě, ale jen do patnácti let.

Koalice plánovala slevy úplně zrušit

Pro ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) je důležité, „aby úprava stále podporovala a zohledňovala sociálně znevýhodněné skupiny“. Zástupci nové koalice přitom dlouho prosazovali úplné zrušení slev na jízdné. Například pozměňovacím návrhem při projednávání rozpočtu na uplynulý rok. Ten ale neprošel a spolustraníci ministra dopravy tak o záměru zrušit slevy mluvili ještě před volbami.

Záměr nové vlády omezit slevy kritizuje po přechodu do opozice hnutí ANO. „Je to nesprávná cesta, měli by to nechat na 75 procentech, jestli to stáhnou na padesát, neušetří se nic velkého a trochu se tím ztíží zase pozice zranitelnějších skupin,“ míní místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.

Před covidem stály slevy přes pět miliard za rok

Rok 2019 byl zatím jediný, kdy stát proplácel slevy celých dvanáct měsíců a zároveň neměla na cestování veřejnou dopravou vliv pandemie covidu-19. Tehdy šlo na kompenzace 5,78 miliardy korun. Ještě ale nebyla stanovená horní hranice proplácení slev dopravcům a někteří si je tak účtovali z vyšších částek, než byla běžná cena jízdenky.

To se změnilo v následujícím roce, kdy začala pro jednotlivé trasy platit maximální výše slevy. Třeba mezi Prahou a Olomoucí to při slevě 75 procent jsou skoro tři stovky. Od dubna ale klesne i toto maximum –⁠ a to na všech tratích. Loni podle odhadu ministerstva financí vyplatil stát na slevách zhruba 3,5 miliardy. Roky 2020 a 2021 ale poznamenaly lockdowny, byly mnoho měsíců zavřené školy, zhruba měsíc a půl se nesmělo cestovat ani mezi okresy.

V prvním roce proplácení slev nastavil stát strop pro výši kompenzací. Někteří železniční dopravci totiž za určitých okolností prodávali poslední zbývající místa ve vlaku velmi draho a po státu pak nárokovali nečekaně vysoké sumy. 

Dopravci zásadní pokles cestujících kvůli nižším slevám neočekávají. „Je možné, že k mírnému snížení počtu cestujících dojde, nicméně to snížení ceny není příliš dramatické,“ míní mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Podobný názor má mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. „Sleva je stále dostatečně zajímavá a motivační, aby lidé dali přednost vlakům proti individuální dopravě,“ myslí si. Že by lidé kvůli redukci slev výrazně méně cestovali veřejnou dopravou, si nemyslí ani ministr Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 9 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 20 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...