Skupina PPF loni zvýšila zisk o 16 procent. Plán vstupu na burzu v Hongkongu nevyšel

Skupině PPF, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, stoupl v roce 2019 čistý zisk o šestnáct procent na 26,7 miliardy korun (jednu miliardu eur). O rok dříve firma vydělala 23,1 miliardy korun (865 milionů eur).

„Rok 2019 byl pro skupinu PPF dalším úspěšným rokem. Hlavní aktiva napříč sektory spotřebitelského financování, bankovnictví, telekomunikací i nemovitostí opět vykázala stabilní ziskovost. Klíčová byla jak ziskovost finančního holdingu, tak i našeho telekomunikačního byznysu, kde se již naplno projevila akvizice aktiv Telenoru v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře,“ komentovala výsledky finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková.

Potvrdila se tím podle ní správnost dlouhodobé strategie skupiny PPF diverzifikovat portfolio nejen oborově, ale i geograficky. „Díky tomu, ale i díky výsledkům z předešlých let a dlouholetým zkušenostem, je skupina PPF připravena zvládnout i očekávané zpomalení světové ekonomiky v roce 2020,“ dodala Jirásková.

Skupina PPF investuje do řady odvětví od finančních služeb přes telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v Evropě, Asii a USA.

Bloomberg: Co dál s expanzí v Asii?

Agentura Bloomberg se nedávno věnovala Kellnerově expanzi na čínském trhu, která měla vést k rychlému růstu hodnoty jeho majetku. „Namísto toho tento český miliardář sledoval kolaps plánu své firmy poskytující spotřebitelské úvěry na úpis akcií na hongkongské burze, po kterém se navíc rozpoutal boj s dopady šíření koronaviru. To Kellnera od ledna připravilo o 2,5 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard korun),“ uvedl Bloomberg. A dodal, že se zároveň množí otázky ohledně dalšího osudu této asijské expanze. 

Petr Kellner
Zdroj: PPF

V listopadu Kellnerova společnost Home Credit zrušila plánovanou primární veřejnou nabídku akcií (IPO) v Hongkongu, v rámci níž chtěla získat 1,5 miliardy dolarů. Investoři totiž považovali částku, na kterou se podnik ohodnotil, za příliš vysokou. Nyní problémy firmy prohlubuje zpomalování čínské ekonomiky a útlum v oblasti spotřebitelských úvěrů v důsledku opatření proti koronaviru, upozornila agentura.

„Koronavirová pandemie bohužel nezůstane bez negativních dopadů na aktivity Home Creditu,“ napsal mluvčí podniku Milan Tománek Bloombergu. „Kvalifikovat tento dopad v okamžiku, kdy pandemie ještě neskončila, by bylo spekulací,“ dodal.

Expanze v Číně začala v roce 2007. Home Credit podle prospektu pro plánovanou primární nabídku akcií působí v zemích, kde je slabé pokrytí spotřebitelskými úvěry a kde se poptávka po těchto úvěrech zvyšuje spolu se stoupajícími disponibilními příjmy.

Firma registrovaná v Amsterdamu je jediným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v Číně, který je zcela ve vlastnictví zahraničních investorů. Expandovala rovněž ve Vietnamu, Indii, Indonésii, Filipínách a Kazachstánu.

Poptávka po krátkodobých spotřebitelských úvěrech v Číně letos podle údajů tamní centrální banky klesá. „Méně lidí je ochotno podnikat delší výlety a méně lidí teď bude kupovat luxusní kabelky či automobily,“ uvedl analytik James Chang ze společnosti PwC China. „Tyto faktory negativně ovlivňují objem nových spotřebitelských úvěrů,“ dodal.

Nedokončený vstup na burzu v Hongkongu

Růst čínského trhu se spotřebitelskými úvěry začal zpomalovat již před příchodem nemoci covid-19 kvůli přísnější regulaci praktik v tomto odvětví. V případě Home Creditu vedlo loňské omezení výše úroků k přehodnocení nabídky a k redukci příjmů z poplatků. To mělo na firmu výrazný dopad, ačkoli se jí vloni podařilo zvýšit objem půjček pro čínské klienty o 9,5 procenta na téměř 12 miliard eur (322 miliard korun), píše Bloomberg.

Společnost Home Credit se podle zdrojů obeznámených se situací v rámci plánovaného vstupu na hongkongskou burzu snažila stanovit svou hodnotu na deset miliard eur. Když se investoři stáhli, rozhodla se, že na burzu nevstoupí. Podle mluvčího podnik nyní další pokus o emisi akcií v Hongkongu neplánuje.

Chang z PwC stále věří, že Home Credit se zotaví. „Jsou z východní Evropy, viděli, jak vypadá rozvoj ekonomiky, takže vědí, jak oslovit své zákazníky a jak připravit produkty pro různé scénáře, jako je například nákup nového chytrého telefonu,“ řekl na adresu Home Creditu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 16 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

Evropský pohled