Skupina PPF loni zvýšila zisk o 16 procent. Plán vstupu na burzu v Hongkongu nevyšel

Skupině PPF, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, stoupl v roce 2019 čistý zisk o šestnáct procent na 26,7 miliardy korun (jednu miliardu eur). O rok dříve firma vydělala 23,1 miliardy korun (865 milionů eur).

„Rok 2019 byl pro skupinu PPF dalším úspěšným rokem. Hlavní aktiva napříč sektory spotřebitelského financování, bankovnictví, telekomunikací i nemovitostí opět vykázala stabilní ziskovost. Klíčová byla jak ziskovost finančního holdingu, tak i našeho telekomunikačního byznysu, kde se již naplno projevila akvizice aktiv Telenoru v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře,“ komentovala výsledky finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková.

Potvrdila se tím podle ní správnost dlouhodobé strategie skupiny PPF diverzifikovat portfolio nejen oborově, ale i geograficky. „Díky tomu, ale i díky výsledkům z předešlých let a dlouholetým zkušenostem, je skupina PPF připravena zvládnout i očekávané zpomalení světové ekonomiky v roce 2020,“ dodala Jirásková.

Skupina PPF investuje do řady odvětví od finančních služeb přes telekomunikace, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v Evropě, Asii a USA.

Bloomberg: Co dál s expanzí v Asii?

Agentura Bloomberg se nedávno věnovala Kellnerově expanzi na čínském trhu, která měla vést k rychlému růstu hodnoty jeho majetku. „Namísto toho tento český miliardář sledoval kolaps plánu své firmy poskytující spotřebitelské úvěry na úpis akcií na hongkongské burze, po kterém se navíc rozpoutal boj s dopady šíření koronaviru. To Kellnera od ledna připravilo o 2,5 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard korun),“ uvedl Bloomberg. A dodal, že se zároveň množí otázky ohledně dalšího osudu této asijské expanze. 

Petr Kellner
Zdroj: PPF

V listopadu Kellnerova společnost Home Credit zrušila plánovanou primární veřejnou nabídku akcií (IPO) v Hongkongu, v rámci níž chtěla získat 1,5 miliardy dolarů. Investoři totiž považovali částku, na kterou se podnik ohodnotil, za příliš vysokou. Nyní problémy firmy prohlubuje zpomalování čínské ekonomiky a útlum v oblasti spotřebitelských úvěrů v důsledku opatření proti koronaviru, upozornila agentura.

„Koronavirová pandemie bohužel nezůstane bez negativních dopadů na aktivity Home Creditu,“ napsal mluvčí podniku Milan Tománek Bloombergu. „Kvalifikovat tento dopad v okamžiku, kdy pandemie ještě neskončila, by bylo spekulací,“ dodal.

Expanze v Číně začala v roce 2007. Home Credit podle prospektu pro plánovanou primární nabídku akcií působí v zemích, kde je slabé pokrytí spotřebitelskými úvěry a kde se poptávka po těchto úvěrech zvyšuje spolu se stoupajícími disponibilními příjmy.

Firma registrovaná v Amsterdamu je jediným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v Číně, který je zcela ve vlastnictví zahraničních investorů. Expandovala rovněž ve Vietnamu, Indii, Indonésii, Filipínách a Kazachstánu.

Poptávka po krátkodobých spotřebitelských úvěrech v Číně letos podle údajů tamní centrální banky klesá. „Méně lidí je ochotno podnikat delší výlety a méně lidí teď bude kupovat luxusní kabelky či automobily,“ uvedl analytik James Chang ze společnosti PwC China. „Tyto faktory negativně ovlivňují objem nových spotřebitelských úvěrů,“ dodal.

Nedokončený vstup na burzu v Hongkongu

Růst čínského trhu se spotřebitelskými úvěry začal zpomalovat již před příchodem nemoci covid-19 kvůli přísnější regulaci praktik v tomto odvětví. V případě Home Creditu vedlo loňské omezení výše úroků k přehodnocení nabídky a k redukci příjmů z poplatků. To mělo na firmu výrazný dopad, ačkoli se jí vloni podařilo zvýšit objem půjček pro čínské klienty o 9,5 procenta na téměř 12 miliard eur (322 miliard korun), píše Bloomberg.

Společnost Home Credit se podle zdrojů obeznámených se situací v rámci plánovaného vstupu na hongkongskou burzu snažila stanovit svou hodnotu na deset miliard eur. Když se investoři stáhli, rozhodla se, že na burzu nevstoupí. Podle mluvčího podnik nyní další pokus o emisi akcií v Hongkongu neplánuje.

Chang z PwC stále věří, že Home Credit se zotaví. „Jsou z východní Evropy, viděli, jak vypadá rozvoj ekonomiky, takže vědí, jak oslovit své zákazníky a jak připravit produkty pro různé scénáře, jako je například nákup nového chytrého telefonu,“ řekl na adresu Home Creditu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...