Skupina ArcelorMittal dokončila prodej ostravské huti, řízení přebírá Liberty

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dokončila prodej ostravské huti. V pondělí tak přebírá řízení ostravského podniku skupina Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty. Oznámila to mluvčí ostravské huti Barbora Černá Dvořáková.

„Prodej huti byl úspěšně dokončen a já děkuji všem zaměstnancům, kteří i přes dlouhé čekání na nového vlastníka pracovali s nezměrným nasazením, abychom splnili stanovené cíle,“ uvedl generální ředitel ostravské huti Ašók Patil.

„Název společnosti se sice změní, ale výroba oceli v huti, která zde působí už bezmála sedmdesát let, bude pokračovat,“ dodal. Po zápisu do obchodního rejstříku totiž obchodní značku huti ArcelorMittal Ostrava nahradí Liberty Ostrava. Změna se bude týkat i všech dceřiných společností v areálu firmy.

Odboráři jsou už klidnější

Odbory mají z převzetí firmy novým vlastníkem menší obavy než na začátku prodeje. Momentálně se už pracuje na dokončení dohody, která má budoucnost huti zaručit. Počáteční jednání mezi odboráři a Liberty přitom byla poměrně vyhrocená. Podle odborového předáka Petra Slaniny se ale podařilo změnit přístup Evropské komise (EK), a nový i původní majitel podniku museli při prodeji udělat ústupky. 

Nemůžu říct, že je stoprocentní spokojenost, není to hotové, ale rozhodně se to posunulo z toho, jak to bylo na začátku, a k dnešku to vypadá pozitivně.
Petr Slanina
předseda Základní organizace OS KOVO ArcelorMittal

Dohoda, která by mohla být hotová už v tomto týdnu, má například zakotvovat, jaký má být v podniku zachován objem výroby. „Jednáme o udržovacích a strategických investicích a o prodloužení a zachování kolektivní smlouvy. Chceme, aby bylo jasné a transparentní financování transakce, aby na nás nemohl spadnout žádný dluh,“ řekl Slanina.

Odbory žádají i transparentní hospodaření do budoucna a také, aby emisní povolenky, které podniku zůstanou, posloužily výhradně rozvoji podniku. Řeší se i provoz TAMEH Czech (dřívější závod Energetika), který není součástí prodeje. Huti dodává energii a pro její provoz je klíčový.

Další investice i zvýšení konkurenceschopnosti

„Ve střednědobém výhledu se Liberty chystá zaměřit na možnosti výroby ocelových produktů s vyšší přidanou hodnotou a zajištění flexibilnějšího výrobního portfolia,“ uvedla firma. Ředitel globálního vývoje Liberty Steel Jon Bolton řekl, že ostravské podniky mají výhodnou pozici a výkonný provoz s dobrou cenovou strukturou a na těchto základech chce firma stavět.

„Tyto závody budou klíčovou součástí naší globální strategie na poli ocelářství, díky vytvoření udržitelných podniků s plně integrovanou výrobou široké palety produktů, od surových materiálů až po dokončené výrobky s vysokou přidanou hodnotou, distribuované po celém světě,“ řekl majitel GFG Alliance Sanjeev Gupta.

Analytici: Výrazné změny nenastanou

Ostravské hutě po změně majitele údajně žádné velké změny nečekají a výroba by měla pokračovat v současném rozsahu. „Nový vlastník chce navyšovat produkci. Je možná určitá obměna produktového portfolia, jelikož pro zvýšení ziskovosti se musí společnost zaměřit na výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Zdůraznil, že evropský ocelářský průmysl je pod silným konkurenčním tlakem ze strany asijských producentů ocele, Ukrajiny a Ruska.

Nemá smysl konkurovat cenou u levných výrobků. Mnohem lepší je zaměřit se na pokročilé produkty, kde je i vyšší zisková marže.
Boris Tomčiak
analytik společnosti Finlord

Babiš navrhoval odkoupení hutě za korunu

Český premiér Andrej Babiš (ANO) dříve prohlásil, že Liberty není transparentní firma, a navrhoval, aby ostravské hutě odkoupil stát za jednu korunu. Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň řekl, že velký evropský konkurent Liberty – firma British Steel je v likvidaci. „To, že ArcelorMittal byl prodán jako standardní investice mezi dvěma firmami, naznačuje mnohem lepší budoucnost, k jakémukoli vládnímu angažmá není důvod,“ uvedl.

Podle odborníků lze změnu hodnotit jako výsostné právo koncernu ArcelorMittal. Skupina Liberty patří ve světovém žebříčku mezi ty větší, a očekává se tak i zapojení do skupinových obchodů. „Spíše mě děsilo, že prezident Miloš Zeman se před rokem snažil propagovat jako správného kupce Třinecké železárny a premiér Babiš kádroval skupinu Liberty,“ uvedl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Zachovat pracovní místa je priorita

Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové je pro stát nejdůležitější zachování pracovních míst v regionu. „Jak ministr nedávno řekl i na jednání Ocelářské unie, obratem zakládáme ocelářskou pracovní skupinu. Ta by se měla mimo jiné zabývat i ostravskou hutí. S Liberty uzavíráme dohodu, která podpoří další investiční rozvoj a udržení pracovních míst. Ministerstvo bude mít v dozorčí radě jednoho člena,“ dodala.

Skupina ArcelorMittal ostravskou huť a několik dalších podniků v Evropě musela prodat. Evropská komisejí to dala jako podmínku, protože ArcelorMittal koupil největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii, a měl by tak na trhu příliš velký podíl.

Prodej začal loni, kdy skupina ArcelorMittal záměr akvizice Ilvy oznámila, letos v dubnu EK potvrdila skupinu Liberty jako vhodného kupce.

„Prvním krokem nového vlastníka bude se seznámit se zaměstnanci a zahájit stodenní analýzu, jejímž cílem je podrobně zmapovat veškeré procesy a určit rozvojový plán huti do budoucna,“ uvedla Černá.

Ocelářský kolos

ArcelorMittal Ostrava (budoucí Liberty Ostrava) vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství, je mimo jiné tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než čtyřiceti zemí. Kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, v současnosti vyrábí ročně 2,2 milionu tun. V roce 2017 dosáhla firma čistého zisku 3,2 miliardy korun. I s dceřinými společnostmi má 6300 zaměstnanců.

Liberty Steel je globální ocelářská a těžební skupina přibližně s 28 tisíci zaměstnanci na více než 200 místech na šesti kontinentech. Roční tržby koncernu GFG Alliance se sídlem v Londýně přesahují 20 miliard dolarů (zhruba 450 miliard korun). Pod GFG Alliance spadá společnost Liberty, která se zabývá průmyslem a ocelářstvím, Simec, jež se věnuje energetice, těžbě a dopravě, společnost Wyelands zaměřená na bankovnictví a finance a také divize nemovitostí Jahama Estates.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...