Babiš se bojí o ostravské hutě. Žádá Evropskou komisi, aby prověřila budoucího vlastníka

Premiér Andrej Babiš poslal komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestagerové dopis, v němž na ni naléhá, aby se při schvalování kupce hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO) prozkoumala transakce s emisními povolenkami a investiční plán potenciálního kupce, britské firmy Liberty House. Text dopisu datovaného 26. října přetiskli odboráři ostravské firmy ve svém zpravodaji.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť a několik dalších podniků prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek Evropské komise se musí některých podniků zbavit, aby neměla moc velký podíl na evropském trhu.

Novým vlastníkem AMO by měla být Liberty House z indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty.

Odboráři z ostravského podniku už poslali Komisi námitky proti této transakci, protože se domnívají, že by huť trvale a nezvratně poškodila. AMO má i s dceřinými společnostmi téměř sedm tisíc zaměstnanců.

Znepokojení vyjádřil v dopise i Babiš. „Zdá se, že společnosti chybí investiční plán, který bude garantovat její dlouhodobé fungování. Přitom ostravská huť potřebuje investici do nové ocelárny, potřebuje investici do nové válcovací linky (k dosažení výroby s vyšší přidanou hodnotou) a konečně potřebuje investice do rekonstrukce koksovny z důvodu dodržení limitů benzo(a)pyrenu,“ napsal premiér.

Společnost Liberty House se podle něj také dohodla se skupinou ArcelorMittal, že jí nechá část emisních povolenek, které byly přiděleny České republice pro výrobu v Ostravě. „Toto rozhodnutí povede k dalšímu zdražování nákladů na výrobu a snižování konkurenceschopnosti firmy,“ uvedl premiér.

Napsal, že s konkrétními plány kupce huti se chce seznámit nejlépe během listopadu. „Jako znepokojivou vnímám také skutečnost, že by společnost Liberty House plánovanou transakcí zdvojnásobila svou velikost co do výroby i počtu zaměstnanců (koupí čtyř jednotek ve střední a východní Evropě). Tak výrazné znásobení objemu firmy v sobě nese mnoho rizik, a to zejména ekologických a ekonomických,“ uvedl Babiš.

Některé informace podle něj staví transakci do znepokojující optiky. „Další obavy plynou z úvěrů, o které za účelem koupě ostravské huti uchazeč údajně žádá přesto, že má problém financovat své předchozí závazky. Součástí smlouvy o koupi podniku také nemá být odkup energetiky, čímž bude nový vlastník závislý na podmínkách a cenách, které mu určí za dodávky energie původní vlastník,“ napsal premiér.

Liberty House plánuje investovat 150 milionů eur v příštích pěti letech

Společnost Liberty House v minulých dnech sdělila, že příští rok chce zvednout produkci oceli o 500 tisíc tun na 2,5 milionu tun a bude se snažit, aby se výrobní kapacita zvedla až na tři miliony tun ročně. „Investujeme minimálně 150 milionů eur v příštích pěti letech s cílem prodloužit životnost koksovací pece, rekonstruovat vysoké pece, vylepšit spékárnu rud a zároveň investovat do efektivity a zvýšení kvality výrobků,“ uvedla firma.

Podle ředitele Liberty Steel Jona Boltona firma zajistila dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny, čímž zajistí rentabilní provoz hutě a nechává si otevřenou možnost odkupu energetických závodů.

„Co se týče emisních povolenek, transakce má zajistit nepřerušené rentabilní pokračování další výroby. Společnost ArcelorMittal souhlasila s převodem dostatečného množství emisních povolenek, které jsou potřebné k zachování provozu závodu, a to na úrovni našeho podnikatelského plánu,“ uvedl už dříve Bolton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 6 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 15 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...