Babiš se bojí o ostravské hutě. Žádá Evropskou komisi, aby prověřila budoucího vlastníka

Premiér Andrej Babiš poslal komisařce pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi Margrethe Vestagerové dopis, v němž na ni naléhá, aby se při schvalování kupce hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO) prozkoumala transakce s emisními povolenkami a investiční plán potenciálního kupce, britské firmy Liberty House. Text dopisu datovaného 26. října přetiskli odboráři ostravské firmy ve svém zpravodaji.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmí Mittala ostravskou huť a několik dalších podniků prodává, protože chce koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Podle podmínek Evropské komise se musí některých podniků zbavit, aby neměla moc velký podíl na evropském trhu.

Novým vlastníkem AMO by měla být Liberty House z indické skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance indického podnikatele Sandžíva Gupty.

Odboráři z ostravského podniku už poslali Komisi námitky proti této transakci, protože se domnívají, že by huť trvale a nezvratně poškodila. AMO má i s dceřinými společnostmi téměř sedm tisíc zaměstnanců.

Znepokojení vyjádřil v dopise i Babiš. „Zdá se, že společnosti chybí investiční plán, který bude garantovat její dlouhodobé fungování. Přitom ostravská huť potřebuje investici do nové ocelárny, potřebuje investici do nové válcovací linky (k dosažení výroby s vyšší přidanou hodnotou) a konečně potřebuje investice do rekonstrukce koksovny z důvodu dodržení limitů benzo(a)pyrenu,“ napsal premiér.

Společnost Liberty House se podle něj také dohodla se skupinou ArcelorMittal, že jí nechá část emisních povolenek, které byly přiděleny České republice pro výrobu v Ostravě. „Toto rozhodnutí povede k dalšímu zdražování nákladů na výrobu a snižování konkurenceschopnosti firmy,“ uvedl premiér.

Napsal, že s konkrétními plány kupce huti se chce seznámit nejlépe během listopadu. „Jako znepokojivou vnímám také skutečnost, že by společnost Liberty House plánovanou transakcí zdvojnásobila svou velikost co do výroby i počtu zaměstnanců (koupí čtyř jednotek ve střední a východní Evropě). Tak výrazné znásobení objemu firmy v sobě nese mnoho rizik, a to zejména ekologických a ekonomických,“ uvedl Babiš.

Některé informace podle něj staví transakci do znepokojující optiky. „Další obavy plynou z úvěrů, o které za účelem koupě ostravské huti uchazeč údajně žádá přesto, že má problém financovat své předchozí závazky. Součástí smlouvy o koupi podniku také nemá být odkup energetiky, čímž bude nový vlastník závislý na podmínkách a cenách, které mu určí za dodávky energie původní vlastník,“ napsal premiér.

Liberty House plánuje investovat 150 milionů eur v příštích pěti letech

Společnost Liberty House v minulých dnech sdělila, že příští rok chce zvednout produkci oceli o 500 tisíc tun na 2,5 milionu tun a bude se snažit, aby se výrobní kapacita zvedla až na tři miliony tun ročně. „Investujeme minimálně 150 milionů eur v příštích pěti letech s cílem prodloužit životnost koksovací pece, rekonstruovat vysoké pece, vylepšit spékárnu rud a zároveň investovat do efektivity a zvýšení kvality výrobků,“ uvedla firma.

Podle ředitele Liberty Steel Jona Boltona firma zajistila dohodu o nákupu energií za konkurenceschopné ceny, čímž zajistí rentabilní provoz hutě a nechává si otevřenou možnost odkupu energetických závodů.

„Co se týče emisních povolenek, transakce má zajistit nepřerušené rentabilní pokračování další výroby. Společnost ArcelorMittal souhlasila s převodem dostatečného množství emisních povolenek, které jsou potřebné k zachování provozu závodu, a to na úrovni našeho podnikatelského plánu,“ uvedl už dříve Bolton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...