Šest tisíc zaměstnanců České pošty chystá na pondělí stávku

Tři menší odborové svazy České pošty vyhlásily na 19. prosince dvouhodinovou výstražnou stávku. Požadují zvýšení mezd o 2500 korun měsíčně. Protestu se zúčastní kolem šesti tisíce lidí, tedy pětina zaměstnanců podniku, sdělil předseda stávkového výboru Evžen Dvorský. Vedení firmy považuje akci za nezákonnou, požadavky jsou prý mimo ekonomickou realitu. S managementem chce o mzdách v příštích dnech jednat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Pošta ke schůzce zveřejní informace v úterý.

Protestovat bude Odborové hnutí zaměstnanců České pošty, SOS-21 a Nezávislý odborový sněm České pošty. Oznámily to v pondělím dopise generálnímu řediteli České pošty Martinu Elkánovi. Na poště je celkem devět odborových organizací, ty největší se ke stávce nepřipojí.

V pondělí 19. prosince přeruší stávkující zaměstnanci práci mezi 17:00 a 19:00. Odboráři zároveň varovali, že budou pokračovat rotující stávkou celý den 22. prosince.

„Doufáme, že tímto krokem přimějeme vedení České pošty, zřizovatele ministerstvo vnitra a stát, aby se problematikou nízkých mezd svých zaměstnanců začal konstruktivně zabývat,“ uvedl předseda SOS-21 Petr Pohl.

8 minut
Výstražná stávka v České poště
Zdroj: ČT24

„Na výzvu vedení, že nebyly vyčerpány všechny možnosti, které předchází případné stávce, a že stávka by poškodila firmu, její zaměstnance a zákazníky, předseda stávkového výboru Evžen Dvorský prohlásil, že je mu to jedno. Jednání menšinových odborů je chaotické a jejich představitelé neustále mění své názory a požadavky,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Menšinové odbory podle něj nesplnily své povinnosti zejména tím, že nepředložily seznamy stávkujících a pracovišť, na kterých stávka bude.

Česká pošta se před třemi týdny dohodla s většinou odborových organizací, že navýší od dubna tarifní mzdy pracovníků v provozu o 2,6 procenta, tedy v průměru asi o 550 korun. Podle Pohla je průměrná mzda v podniku 21 400 korun, téměř šest tisíc pod celostátním průměrem.

6 minut
Stávka na poště pohledem odborů SOS-21
Zdroj: ČT24

Prosinec představuje pro Českou poštu provozně nejexponovanější část roku, kdy počet balíkových zásilek roste až na dvojnásobek.

Česká pošta zaměstnává přes 30 tisíc lidí, z toho víc než 90 procent je v provozu a obchodu. Podnik má 3200 poboček. Pošta loni zvýšila konsolidovaný zisk před zdaněním o čtvrtinu na 302 milionů korun.

Zisk zvýšila kompenzace od státu za poskytování takzvané univerzální služby, tedy základních služeb v celé ČR. Podle novely zákona o poštovních službách je její maximální výše za loňský rok 700 milionů korun. Výnosy pošty za loňský rok vzrostly o téměř šest procent na 20,26 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...