Senátoři připravili zákon o zákazu těžby břidlicových plynů

Praha – Senátoři ODS a ČSSD připravili zákon týkající se zákazu těžby břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení. Podle senátorů se totiž jedná o jednodušší cestu než novely řady zákonů, které se chystá do dvou let prosadit ministr životního prostředí Chalupa. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) sice Česko disponuje zásobami břidlicového plynu, ale ty pravděpodobně nebudou mít zásadní význam pro pokrytí spotřeby plynu. Podle náměstka MPO Pavla Šolce by to ale musely potvrdit až průzkumy. Proti těžbě však protestují ekologové, samospráva i obyvatelé oblastí případného průzkumu.

Účelem zákona z pera senátorů by byla „zvláštní ochrana přírody a krajiny před nevratnými lidskými zásahy“. Norma by měla výslovně zakázat použití všech metod hydraulického štěpení hornin, podotkl spoluautor návrhu Petr Pakosta s tím, že pod předlohou jsou podepsáni berounský senátor Jiří Oberfalzer (ODS) a trutnovský Pavel Trpák (ČSSD). Právě v jejich regionech se o těžbě uvažuje. 

Jan Birke (ČSSD), starosta Náchoda

„Jsem velmi rád, že průzkum břidlicových plynů není problém pravicový a levicový. Je to problém, že to tu buď budeme mít, nebo nebudeme mít.“

Za rychlé přijetí zákona se postavil náchodský starosta Jan Birke (ČSSD), královéhradecký hejtman Lubomír Franc, podle něhož je třeba těžbu zakázat nebo alespoň na desítky let odložit, nebo koalice Stop HF, pod jejíž petici proti těžbě se podepsalo podle Jiřího Malíka už třiadvacet tisíc lidí.

Proti těžbě i průzkumům výskytu břidličného plynu se na slyšení postavil také docent geologie Oldřich Fatka z Karlovy univerzity. Podle něj je těžba v ČR nevhodná a vzhledem k zásobám pitné vody ve vytipovaných lokalitách riziková. „Stát ve své podstatě potřebné informace již má. Nejsou však zpracovány a vyhodnoceny fundovanými odborníky, proto tato diskuse z mé strany je poněkud přebytečnou,“ prohlásil.   

Těžba břidlicového plynu už je zákonem zakázána ve Francii nebo v Bulharsku. Její zastánci naopak argumentují příkladem USA, které se díky těžbě už předloni staly největším producentem plynu na světě. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vedlo v USA využívání břidlicového plynu místo uhlí k prudkému poklesu emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu.

Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se do vrtu vhání voda s pískem a chemikáliemi včetně karcinogenních. Například benzen, olovo nebo toluen by pak podle kritiků mohly znečistit podzemní zásoby vody. Zástupci těžařů naopak poukazují na to, že ložiska břidlicového plynu jsou v hloubkách kolem 1,5 kilometru, zatímco ložiska pitné vody jsou maximálně 500 metrů pod povrchem. Každý vrt by podle nich byl vícenásobně izolován formou cementu i ocelového pažení. 

Těžba břidlicového plynu
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Senátorský návrh je jednodušší než chystaný postup ministra Chalupy

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na dnešním senátním slyšení zopakoval, že požádá vládu o dvouleté moratorium na průzkumy výskytu břidlicového plynu, než se podaří v zákonech stanovit jasná pravidla, která by předešla zejména ekologickým rizikům.

Chalupa chce kvůli průzkumům zásob plynu novelizovat zákon o geologických pracích, horní zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhlášku o hospodárném využívání ložisek a povolování těžby. Měly by podle ministra stanovit „jasná pravidla hry“. Například musí být jasně stanoveno, že už na počátku bude nutné provést hodnocení podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, zdůraznil Chalupa. 

Podle MPO sice Česko disponuje zásobami břidlicového plynu, ale ty pravděpodobně nebudou mít zásadní význam pro pokrytí spotřeby plynu. Podle náměstka MPO Pavla Šolce by to ale musely potvrdit až průzkumy. „Odhady podle geologických struktur zatím signalizují, že je možné očekávat nějaký výskyt břidličného plynu, nicméně nebude se jednat o takové zásoby v takovém významu, jako je tomu například v Polsku,“ uvedl Šolc. „Pravděpodobně zásoby nebudou mít naprosto zásadní význam,“ řekl. 

Mapa břidlicových ložisek v ČR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...