Šéfy světových firem znervózňují státní dluhy

Praha – Rychle rostoucí státní dluhy dělají vrásky na čele šéfům světových firem. Podle průzkumu společnosti KPMG znepokojuje výše státního dluhu jejich země na 72 procent top manažerů. Vůbec nejčerněji přitom situaci vidí Češi, Slováci a Irové. Nejlepší cestou ke zvládnutí celkového zadlužení je podle šéfů firem snížení veřejných výdajů, především prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru.

Průzkum provedla KPMG mezi 538 pracovníky firem ze 26 zemí. Pro omezování veřejných výdajů se vyslovilo 70 procent z nich. Víc než polovina by toho ráda dosáhla snížením platů státních zaměstnanců, přičemž třeba v Irsku se pro tento krok vyslovili všichni dotázaní manažeři. Naproti tomu ve Francii to bylo jen 12 procent. V Česku by policistům, učitelům, úředníkům a dalším státním zaměstnancům škrtalo na výplatní pásce 40 procent šéfů firem.

„V časech zhoršené hospodářské situace je volání po snižování veřejných výdajů poměrně časté. Podnikatelé po státních zaměstnancích chtějí, aby k zajištění vyšší efektivity a snížení nákladů přijali stejná opatření, jaká museli v nedávné minulosti udělat oni sami,“ uvedl partner KPMG zodpovědný za daňové poradenství Jan Žůrek.

Nahrávám video

Škrty se lidem nelíbí

Podobná situace je podle něj i v České republice. V nedávných volbách zvítězily strany s programem snížit deficit veřejných financí, konkrétní kroky ale pochopitelně vyvolávají vlnu nevole. Jedině větší soudržnost vládní koalice může tyto nepříjemné škrty, respektive následné reformy prosadit, poznamenal Žůrek.

Ve většině zemí respondenti bez problémů souhlasili s investováním veřejných peněz do infrastruktury, jen 24 procent hlasovalo pro řešení státního dluhu prostřednictvím snížení těchto investic. Téměř ve všech zemích zvolila většina respondentů zachování výše výdajů na infrastrukturu, například v Česku méně investic do infrastruktury podporuje 27 procent respondentů, na Slovensku deset procent a v Polsku dokonce jen sedm procent.

Pouhé zvýšení daní bez dalších promyšlených kroků bylo nejméně oblíbenou volbou. Toto řešení považuje za přijatelné jediné procento respondentů na celém světě. Přitom 19 procent manažerů by souhlasilo se zvýšením daní, pokud by sloužilo jen ke splacení dluhu a nebylo by součástí všeobecného zdanění.

V otázce, zda firmy již překonaly recesi, jsou nejoptimističtější manažeři z Brazílie, Indie a Hongkongu. Naopak Češi, Maďaři a Poláci jsou v tomto tvrzení spíše opatrnější. Podle Španělů a Irů se firmy z krize ještě nedostaly. „Zajímavé je, že nejoptimističtější jsou firmy podnikající v oblasti maloobchodu a finančních služeb,“ doplnil Žůrek.

Demonstranti zaplavili pražské ulice
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...