Šéfy světových firem znervózňují státní dluhy

Praha – Rychle rostoucí státní dluhy dělají vrásky na čele šéfům světových firem. Podle průzkumu společnosti KPMG znepokojuje výše státního dluhu jejich země na 72 procent top manažerů. Vůbec nejčerněji přitom situaci vidí Češi, Slováci a Irové. Nejlepší cestou ke zvládnutí celkového zadlužení je podle šéfů firem snížení veřejných výdajů, především prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru.

Průzkum provedla KPMG mezi 538 pracovníky firem ze 26 zemí. Pro omezování veřejných výdajů se vyslovilo 70 procent z nich. Víc než polovina by toho ráda dosáhla snížením platů státních zaměstnanců, přičemž třeba v Irsku se pro tento krok vyslovili všichni dotázaní manažeři. Naproti tomu ve Francii to bylo jen 12 procent. V Česku by policistům, učitelům, úředníkům a dalším státním zaměstnancům škrtalo na výplatní pásce 40 procent šéfů firem.

„V časech zhoršené hospodářské situace je volání po snižování veřejných výdajů poměrně časté. Podnikatelé po státních zaměstnancích chtějí, aby k zajištění vyšší efektivity a snížení nákladů přijali stejná opatření, jaká museli v nedávné minulosti udělat oni sami,“ uvedl partner KPMG zodpovědný za daňové poradenství Jan Žůrek.

Nahrávám video

Škrty se lidem nelíbí

Podobná situace je podle něj i v České republice. V nedávných volbách zvítězily strany s programem snížit deficit veřejných financí, konkrétní kroky ale pochopitelně vyvolávají vlnu nevole. Jedině větší soudržnost vládní koalice může tyto nepříjemné škrty, respektive následné reformy prosadit, poznamenal Žůrek.

Ve většině zemí respondenti bez problémů souhlasili s investováním veřejných peněz do infrastruktury, jen 24 procent hlasovalo pro řešení státního dluhu prostřednictvím snížení těchto investic. Téměř ve všech zemích zvolila většina respondentů zachování výše výdajů na infrastrukturu, například v Česku méně investic do infrastruktury podporuje 27 procent respondentů, na Slovensku deset procent a v Polsku dokonce jen sedm procent.

Pouhé zvýšení daní bez dalších promyšlených kroků bylo nejméně oblíbenou volbou. Toto řešení považuje za přijatelné jediné procento respondentů na celém světě. Přitom 19 procent manažerů by souhlasilo se zvýšením daní, pokud by sloužilo jen ke splacení dluhu a nebylo by součástí všeobecného zdanění.

V otázce, zda firmy již překonaly recesi, jsou nejoptimističtější manažeři z Brazílie, Indie a Hongkongu. Naopak Češi, Maďaři a Poláci jsou v tomto tvrzení spíše opatrnější. Podle Španělů a Irů se firmy z krize ještě nedostaly. „Zajímavé je, že nejoptimističtější jsou firmy podnikající v oblasti maloobchodu a finančních služeb,“ doplnil Žůrek.

Demonstranti zaplavili pražské ulice
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 21 mminutami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 20 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...