Hosty nedělních Otázek Václava Moravce byli šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček a bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Bavili se mimo jiné o elektronické evidenci tržeb, podle Janečka při kontrolách roste počet závažnějších pochybení.
Šéf finančního ředitelství: Daňové úniky se v Česku od roku 2013 snížily téměř o polovinu
Otázky Václava Moravce o výběru daní (zdroj: ČT24)
Podle Janečka se objem daňových úniků snížil o polovinu: v roce 2013 byl podle analýzy Evropské komise daňový únik na DPH 71,1 miliardy korun, v roce 2015 to pak bylo 66 miliard. „Další čísla jsou hrubé odhady finanční správy, kde pokud se splní letošní cíle, tak půjde o 43 miliard. Tato čísla jsou očištěna o hospodářský růst, protože se v nich zohledňuje vývoj ekonomiky,“ vysvětlil Janeček.
Za část nárůstu výběru daně pak podle bývalé náměstkyně ministra financí Simony Hornochové může kontrolní hlášení. „Finanční správa díky tomu dokáže detekovat spoustu věcí relativně včas a dříve, než to dokázala udělat předtím,“ řekla. Vliv podle ní má také to, jak funguje daňová kontrola včetně zajišťovacích příkazů.
Ty začala daňová správa ve větší míře využívat od roku 2013. Jejich počet přitom od roku 2015 klesá a nižší je i celková vymáhaná částka. Do konce července letošního roku vydal správce daně 739 příkazů za 800 milionů korun.
Zajišťovací příkazy
Při kontrolách elektronické evidence tržeb pak začíná růst počet závažnějších pochybení, i když celkový počet prohřešků klesá. Jedno ze závažnějších zjištění podle Janečka například bylo, že byl v pokladním zařízení nainstalovaný systém simulující EET, který ve skutečnosti nebyl připojený na servery finanční správy a simuloval generování tzv. FIK kódu.
Povinost evidovat elektronicky tržby platí v Česku od prosince 2016. Finanční správa zatím udělala skoro 140 tisíc kontrol. Pochybení pak zjistila ve čtvrtině z nich. Nejčastěji šlo o nezaslání údajů do systému a nevystavení účtenky.
EET
Vláda přitom v červnu schválila novelu zákona o EET, která umožňuje podnikatelům s nízkými příjmy evidovat tržby pomocí papírových účtenek. Týkat by se měla fyzických osob, neplátců DPH, kteří mají maximálně dva zaměstnance a tržby v hotovosti u nich nepřesáhnou 200 tisíc korun ročně.
Janeček ale zatím nedokáže odhadnout, kolika subjektů by se úleva mohla týkat. „Velice těžko se to odhaduje, nemáme data o tom, jaká struktura tržby u každého podnikatele je, ve smyslu kdo přijímá platby v hotovosti, přes platební kartu nebo přes transfer z bankovního účtu na bankovní účet,“ řekl.
Hranice dvou set tisíc pak podle Hornochové byla politickým rozhodnutím. „Za mě 200 tisíc korun obrat cílí na lidi, kteří mají podnikatelskou činnost spíš jako přívydělek, protože za tu částku nikdo nemůže vyžít. To není pro standardního podnikatele,“ myslí si.
Vládní novela teď míří do Poslanecké sněmovny, která by se jí v prvním čtení měla zabývat v září.