Praha – Řecko si v noci na úterý velice oddychlo, když po mnohahodinovém jednání ministři financí zemí eurozóny rozhodli, že dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. Mnozí však spekulují, zda se eurozóna dalším balíkem jen nesnaží získat především čas k tomu, aby přišla na lék, jak celou situaci vyřešit. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka není možné Řecko nechat padnout, protože panuje obava z paralýzy celého systému, ale zachraňovat ho donekonečna prý také není možné.
Řecký problém není podle Sedláčka jen řeckým, ale evropským, ba dokonce problémem celé západní civilizace. „Zvykli jsme si spotřebovávat více než vydělávat, a mezeru dorovnával stát. Teď je potřeba nejen zrušit tuto schizofrenii, ale bývalé dluhy také splatit,“ konstatuje Sedláček. Současný systém finančního a bankovního sektoru je totiž neudržitelný.
Jako velice pozitivní hodnotí Sedláček především posun evropské komunikace v oblasti fiskálních politik jednotlivých států. Zároveň je důležité, aby se banky poučily a byly opatrnější v poskytování půjček, když za současného stavu vědí, že mohou snadno přijít až o sedmdesát procent z hodnoty svých jistin.
Unijním daňovým poplatníkům nehrozí zaplacení seškrtaných řeckých dluhů
Napříč celou unií panuje obava daňových poplatníků, že tíha řeckých dluhů nakonec dopadne na jejich peněženky. „Musíme si uvědomit, že banky půjčují Řecku desítky let a dále také stovkám jiných institucí. Pokud má banka rozumně spočtená rizika svého portfolia, měla by se vyrovnat s takovýmto pádem,“ popisuje Sedláček.
Velkým štěstím je prý také fakt, že bankrotující řecká ekonomika patří v Evropě mezi ty menší. V případě větších ekonomik by se totiž podobný problém hasil mnohem hůře. V případě, že tedy banky, které kvůli Řecku přicházejí o některá svá aktiva, nezbankrotují, nemělo by unijním daňovým poplatníkům hrozit, že zaplatí ze svých peněženek seškrtané řecké dluhy.
