Schodek rozpočtu se ke konci listopadu prohloubil na 38,6 miliardy korun, je nejvyšší od roku 2014

Nahrávám video
Události: Vývoj hospodaření státu za 11 měsíců
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu se ke konci listopadu prohloubil na 38,6 miliardy korun z říjnových 19,6 miliardy. Loni v listopadu skončilo hospodaření státu ve schodku 21,6 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek rozpočtu je nejvyšší od roku 2014. Letošní rozpočet má schválený schodek 40 miliard korun.

Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Dalším důvodem vyššího schodku je podle ministerstva financí nárůst výdajů na projekty spolufinancované z EU fondů o deset miliard korun.

Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů je podle ministerstva 35,8 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodku 17,3 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o 101,8 miliardy na 1,352 bilionu korun. Celkové výdaje stouply o 118,8 miliardy na 1,390 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 68,9 miliardy na 1,178 bilionu korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 33,4 miliardy na 678 miliard korun.

„Listopadové plnění státní kasy nedopadlo právě příznivě. Jde o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Upozornil, že v rámci rozpočtu významně zaostává výběr daní.

„Konkrétně zde proporčně k 11 měsícům roku schází více než 36 miliard korun, přičemž největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 miliard korun. Aktuální míra (ne)plnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby,“ dodal.

I podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského na příjmové straně rozpočtu pokračuje trend posledních měsíců, kdy všechny hlavní daňové položky postupně prohlubují svůj deficit vůči plánovanému výběru.

„Celkově tak vidíme nižší daňové příjmy, ale i nižší výdaje, než s čím počítá plán státního rozpočtu. O výsledku hospodaření v tomto roce tak rozhodnou investice v závěru roku, které pravděpodobně zopakují loňský skok na poslední chvíli. Celkově tak očekáváme, že letošní státní rozpočet skončí v lehce nižším deficitu, než s jakým počítal plán MF, tedy 40 miliard korun,“ uvedl.

Inkaso DPH ke konci listopadu meziročně stouplo o 3,9 procenta na 265,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát získal ke konci listopadu 144,4 miliardy korun, meziročně o 0,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob rozpočet získal 99 miliard korun, meziročně o 5,9 procenta více.

Nejvíce peněz z běžných výdajů se každoročně vynakládá na sociální dávky. Ke konci listopadu bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 550,8 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,8 procenta.

Jak to vidí politici

Na straně příjmů nejvíc pomohl výběr sociálního pojištění, díky kterému vláda získala do rozpočtu přes 35 a půl miliardy navíc. Naopak růst výběru DPH zpomaluje. „Pokud se slibovaly efekty z různých daňových opatření, tak si myslím, že tady je třeba se u těch odhadů držet spíš při zemi,“ komentoval vývoj ekonomický expert KSČM a poslanec Jiří Dolejš. 

„Je zřejmé, že vláda bude mít problém vůbec udržet ten plánovaný schodek 40 miliard a je zjevné, že vládě docházejí zdroje,“ soudí pak předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 

Ministerstvo financí tvrdí, že vláda letos plánovaný čtyřicetimiliardový schodek nepřekročí. V loňském roce stát hospodařil s téměř třímiliardovým přebytkem. „Máme tady určité mírné zpomalení ekonomiky, takže výsledek je horší, ale pořád je skvělý. Jsem přesvědčena o tom, že plánovaný schodek dodržíme,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Zástupci opozice jsou k hospodaření státu kritičtí. „Schodek je ve skutečnosti mnohem horší a to přes 50 miliard korun, protože jak víme, tak si vláda letošním rokem zcela nesystémově pomohla 18,5 miliardami z privatizačního účtu,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.  

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček se pak domnívá, že vláda hospodaří hůř a hůř. „Místo toho, abychom se připravovali na případné zpomalení, tak vytváříme poměrně vysoké deficity.“

Přesné výsledky hospodaření za celý letošní rok vláda oznámí na začátku ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 5 mminutami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...