Schodek státního rozpočtu se ke konci listopadu prohloubil na 38,6 miliardy korun z říjnových 19,6 miliardy. Loni v listopadu skončilo hospodaření státu ve schodku 21,6 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek rozpočtu je nejvyšší od roku 2014. Letošní rozpočet má schválený schodek 40 miliard korun.
Schodek rozpočtu se ke konci listopadu prohloubil na 38,6 miliardy korun, je nejvyšší od roku 2014
Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Dalším důvodem vyššího schodku je podle ministerstva financí nárůst výdajů na projekty spolufinancované z EU fondů o deset miliard korun.
Schodek státního rozpočtu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů je podle ministerstva 35,8 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodku 17,3 miliardy korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o 101,8 miliardy na 1,352 bilionu korun. Celkové výdaje stouply o 118,8 miliardy na 1,390 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 68,9 miliardy na 1,178 bilionu korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 33,4 miliardy na 678 miliard korun.
„Listopadové plnění státní kasy nedopadlo právě příznivě. Jde o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Upozornil, že v rámci rozpočtu významně zaostává výběr daní.
„Konkrétně zde proporčně k 11 měsícům roku schází více než 36 miliard korun, přičemž největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 miliard korun. Aktuální míra (ne)plnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby,“ dodal.
I podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského na příjmové straně rozpočtu pokračuje trend posledních měsíců, kdy všechny hlavní daňové položky postupně prohlubují svůj deficit vůči plánovanému výběru.
„Celkově tak vidíme nižší daňové příjmy, ale i nižší výdaje, než s čím počítá plán státního rozpočtu. O výsledku hospodaření v tomto roce tak rozhodnou investice v závěru roku, které pravděpodobně zopakují loňský skok na poslední chvíli. Celkově tak očekáváme, že letošní státní rozpočet skončí v lehce nižším deficitu, než s jakým počítal plán MF, tedy 40 miliard korun,“ uvedl.
Inkaso DPH ke konci listopadu meziročně stouplo o 3,9 procenta na 265,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát získal ke konci listopadu 144,4 miliardy korun, meziročně o 0,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob rozpočet získal 99 miliard korun, meziročně o 5,9 procenta více.
Nejvíce peněz z běžných výdajů se každoročně vynakládá na sociální dávky. Ke konci listopadu bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 550,8 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,8 procenta.
Jak to vidí politici
Na straně příjmů nejvíc pomohl výběr sociálního pojištění, díky kterému vláda získala do rozpočtu přes 35 a půl miliardy navíc. Naopak růst výběru DPH zpomaluje. „Pokud se slibovaly efekty z různých daňových opatření, tak si myslím, že tady je třeba se u těch odhadů držet spíš při zemi,“ komentoval vývoj ekonomický expert KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Je zřejmé, že vláda bude mít problém vůbec udržet ten plánovaný schodek 40 miliard a je zjevné, že vládě docházejí zdroje,“ soudí pak předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Ministerstvo financí tvrdí, že vláda letos plánovaný čtyřicetimiliardový schodek nepřekročí. V loňském roce stát hospodařil s téměř třímiliardovým přebytkem. „Máme tady určité mírné zpomalení ekonomiky, takže výsledek je horší, ale pořád je skvělý. Jsem přesvědčena o tom, že plánovaný schodek dodržíme,“ uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Zástupci opozice jsou k hospodaření státu kritičtí. „Schodek je ve skutečnosti mnohem horší a to přes 50 miliard korun, protože jak víme, tak si vláda letošním rokem zcela nesystémově pomohla 18,5 miliardami z privatizačního účtu,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček se pak domnívá, že vláda hospodaří hůř a hůř. „Místo toho, abychom se připravovali na případné zpomalení, tak vytváříme poměrně vysoké deficity.“
Přesné výsledky hospodaření za celý letošní rok vláda oznámí na začátku ledna.