Sto miliard – takový byl schodek, se kterým počítal schválený rozpočet na rok 2015. Loni ale rostla česká ekonomika více než čtyřprocentním tempem a podle ministerstva financí se rovněž podařilo zvýšit daňové příjmy. To všechno ovlivnilo i výši schodku, který závěrem roku 2015 skončil na 62,8 miliardy – jde o nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Mohl být ale ještě lepší, kdyby vláda podle některých ekonomů a opozice na poslední chvíli neutrácela.
V meziročním srovnání je deficit státního rozpočtu nižší o 15 miliard – loni byl schodek 77,8 miliard. „Ty naše předpoklady, že se dostaneme kolem 70 miliard korun, se naplnily. Bylo to dáno tím, že jsme významně zlepšili práci finanční a celní správy. A hlavně jsme extrémně dobře plnili čerpání evropských fondů,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply o 100,7 miliardy na 1,235 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 85,7 miliardy na 1,297 bilionu korun. Kolik vláda vybrala a kolik naopak utratila?
Skvěle nastartovaná ekonomika
Na nižším schodku se podepsalo také oživení české ekonomiky. Podle ministerstva financí se to projevilo ve větším výběru daní včetně sociálního pojištění, které se tak zvýšilo o 48,7 miliardy na více než jeden bilion korun. Bez pojistného na sociální zabezpečení daňové příjmy rozpočtu stouply o 27 miliard na 596,7 miliardy korun.
„Vláda si určitě může část zásluh připsat, ale ten celkový růst ekonomiky, který byl tažen především externími faktory, byl pro vývoj rozpočtu tím nejdůležitějším důvodem,“ uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.
Babiš vedle toho upozornil na to, že právě daňové příjmy negativně ovlivnilo několik jednorázových faktorů. Šlo o úpravy sazeb DPH, zvýšení slev na děti nebo navrácení slevy pro pracující důchodce. V součtu tak tyto změny snížily příjmy o více než 22 miliard. Například u navrácení slevy pro pracující důchodce to bylo 5,2 miliardy korun.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) rozpočet inkasoval 236,6 miliardy korun, což je meziročně o 6,4 miliardy korun více. Schválený rozpočet přitom počítal s poklesem výběru. „Pokud by byly vyloučeny všechny vlivy snižující inkaso DPH a také vliv umělého navýšení meziroční srovnávací základny, potom by inkaso bylo meziročně vyšší o zhruba 17 miliard korun,“ uvedlo ministerstvo.
Babiš ve výčtu daňových příjmů zdůraznil, že z daní dostanou více peněz i obce a kraje, celkem o 10,2 miliardy korun. Obcím náleží ve srovnání s rokem 2014 o 7,5 miliardy více, celkem 141,9 miliardy korun. Krajům připadne 52,6 miliardy, tedy o 2,7 miliardy korun více.
Peníze z Bruselu
Za zcela zásadní pak ministr financí označil zlepšení čerpání peněz z fondů EU a investice. Loni stát dostal na příjmové účty týkající se fondů EU 139,7 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 89,5 miliardy korun. „Nesouhlasím, že jsme něco zanedbali z hlediska evropských fondů,“ uvedl ministr s narážkou na nedávna slova prezidenta Miloše Zemana.
V oblasti výdajů Babiš upozornil, že nárůst o téměř 86 miliard je způsoben především výrazným zvýšením investičních výdajů nebo i výdajů na bezpečnost. Zatímco předloni podle něj šlo na investice 111,5 miliardy Kč, loni to bylo 176,6 miliardy korun.
Kalousek: Hospodářský růst se vládě přihodil
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ale s ministrem Babišem nesouhlasí. Za nižším schodkem stojí podle něj výhradně ekonomický růst, nikoli vládní opatření. „Výběr daní za růstem ekonomiky zaostává,“ uvedl.
Kalousek k tomu ještě dodává, že po očištění výsledků od dotací z evropských rozpočtů se hospodaření státu meziročně dokonce zhoršilo. Babiš podle něj mate veřejnost, protože do výsledku promítl i rozpuštění nashromážděných rezerv.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček přirovnává chválu ministra financí k tomu, jako by se mělo chválit dítě za to, že místo pětky přineslo domů čtyři minus. „Chválit 60miliardový shodek v době ekonomického růstu, kdy očekáváme, že hospodářství poroste letos čtyřmi procenty, zkrátka možné není, tam ke chvále není nic,“ konstatuje. A připomíná, že rozpočet byl konstruován při predikci růstu dvě a půl procenta. „Nakonec však zřejmě ekonomika poroste více než čtyřmi procenty a tam musíme hledat příčiny, proč jsou vyšší daňové příjmy a proč bilance dopadá lépe, než byla plánovaná,“ dodává Skopeček.
Příští rok schodek 70 miliard?
Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek 70 miliard korun. Podle pravicové opozice, ale i řady ekonomů je takto vysoký schodek zbytečný. Ekonomika totiž poroste více než dvouprocentním tempem i letos, a schodek by tak podle nich mohl být mnohem nižší.
V roce 2017 by měl ale klesnout na 60 miliard korun a v roce 2018 jej resort plánuje na 50 miliard korun. Tyto údaje ovšem vyplývají ze schváleného střednědobého výhledu rozpočtu a ministerstvo financí je může změnit.
