Sazby hypoték zamíří nahoru. Banky reagují i na novou legislativu

Řada velkých bank v Česku od prosince zvýší sazby hypoték, vyplývá z ankety ČTK. Krok zdůvodňují dopady zákona o spotřebitelském úvěru a rostoucí cenou zdrojů na mezibankovním trhu. V posledním roce průměrná výše úrokové sazby převážně klesala a v říjnu se dostala na nové minimum 1,80 procenta.

Komerční banka zvýšila úrokové sazby hypotečních úvěrů už od tohoto týdne o zhruba 0,5 procentního bodu, řekl ČTK člen představenstva banky Vladimír Jeřábek. Ustanovení nového zákona o spotřebitelském úvěru, které omezuje bankám možnost zpoplatnit předčasné splacení hypotéky, podle něj zcela jednoznačně bankám vytváří dodatečné náklady.

Cena hypoték se díky vysoké konkurenci a prostředí nízkých úrokových sazeb již nyní přiblížila hranici profitability a ve chvíli, kdy nový zákon vejde v platnost, banky nebudou mít jinou možnost než zareagovat zvýšením sazeb, dodal Jeřábek.

Změny chystá i Hypoteční banka. „V souvislosti s dopady zákona o spotřebitelském úvěru a se zvyšující se cenou zdrojů na mezibankovním trhu přistupujeme s účinnosti od 1. prosince ke zvýšení úrokových sazeb u sedmi a desetiletých fixací o 0,3 procentního bodu,“ informovala mluvčí banky Marie Mocková. Krátkodobé, tedy tříleté a pětileté fixace, zatím podle ní zůstávají beze změny. Nicméně jejich zvýšení nelze s ohledem na pohyby cen zdrojů v brzké budoucnosti vyloučit, poznamenala.

Mocková předpokládá, že pro spotřebitele bude mít nový zákon pozitivní dopady. Měli by nyní mít podle ní jistotu, že jim žádná banka neudělí hypotéku, u které by hrozilo, že ji nebudou schopni splácet. Navíc je pro ně výrazně snazší a levnější splatit úvěr dříve a v konkrétních případech (při úmrtí nebo dlouhodobé nemoci jednoho z klientů) jsou chráněni i před úhradou jakýchkoliv nákladů spojených s předčasným splacením úvěru.

Zákon navíc chrání spotřebitele, kteří se v průběhu splácení hypotečního úvěru přestěhují do zahraničí nebo začnou pracovat v zahraničí před kurzovými riziky, protože si mohou kdykoliv změnit měnu, ve níž úvěr splácejí. Taková rizika musí nově nést banka, dodala.

  • Novela zákona upravující podmínky úvěrů vstupuje v platnost 1. prosince 2016. Nové podmínky jsou závazné pro všechny úvěry, které vzniknou po tomto datu. Novými podmínkami se budou řídit také úvěry, u nichž dojde po 1. prosinci k zásadním změnám, například refinancování, změna úvěru formou dodatku ke smlouvě, nové fixační období, tedy platnost úrokové sazby apod.

Raiffeisenbank zvyšuje podle doby fixace, Unicredit o konkrétní podobě ještě rozhodne

Raiffeisenbank od prosince hypotéky zdražuje u pětiletých fixací o 0,1 procentního bodu, u sedmiletých o 0,2 a u delší fixace o 0,3 bodu. Mluvčí banky Petra Kopecká upozornila na to, že od prosince bude mít klient možnost jednou ročně splatit až 25 procent jistiny. Raiffeisenbank tuto službu nabízela již několik let, a to za navýšení o 0,1 procentního bodu k úrokové sazbě. „U milionové hypotéky představuje 0,1 procentního bodu na sazbě necelých 50 korun na splátce,“ doplnila.

Také Unicredit Bank plánuje mírné navýšení úrokové sazby u hypoték, o kolik to konkrétně bude, se ale podle mluvčího banky Petra Plocka rozhodne až příští týden. Důvodem je růst ceny zdrojů a vliv nového spotřebitelského zákona, podotkl.

„Do oblasti hypoték přichází v tuto chvíli tři novinky, a to omezení stoprocentních hypoték, změna plátce daně z převodu nemovitosti a nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který se může projevit i ve výši úrokových sazeb, kdy banky musí například počítat s předčasným splacením úvěru už při získávání finančních zdrojů pro úvěry,“ připomněl manažer hypoték České spořitelny Karel Chábek. „Na základě těchto vlivů čekáme postupný růst úrokových sazeb, na změny budeme reagovat až po účinnosti novely zákona,“ uvedl.

Naopak Skupina Wüstenrot od začátku prosince v souvislosti s novelou zákona růst úrokových sazeb hypoték neplánuje. Manažer vývoje bankovních produktů Wüstenrotu Jiří Klos očekává, že novela zákona přinese náročnější administrativu. Klient obdrží více dokumentů, také banka bude muset uchovávat větší množství dokumentů. Banky budou více prověřovat úvěruschopnost klienta. Samotnou dobu zpracování úvěrů a dobu vyřízení hypotéky pro klienta by to však podle něj ovlivnit nemělo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...