Sazby hypoték zamíří nahoru. Banky reagují i na novou legislativu

Řada velkých bank v Česku od prosince zvýší sazby hypoték, vyplývá z ankety ČTK. Krok zdůvodňují dopady zákona o spotřebitelském úvěru a rostoucí cenou zdrojů na mezibankovním trhu. V posledním roce průměrná výše úrokové sazby převážně klesala a v říjnu se dostala na nové minimum 1,80 procenta.

Komerční banka zvýšila úrokové sazby hypotečních úvěrů už od tohoto týdne o zhruba 0,5 procentního bodu, řekl ČTK člen představenstva banky Vladimír Jeřábek. Ustanovení nového zákona o spotřebitelském úvěru, které omezuje bankám možnost zpoplatnit předčasné splacení hypotéky, podle něj zcela jednoznačně bankám vytváří dodatečné náklady.

Cena hypoték se díky vysoké konkurenci a prostředí nízkých úrokových sazeb již nyní přiblížila hranici profitability a ve chvíli, kdy nový zákon vejde v platnost, banky nebudou mít jinou možnost než zareagovat zvýšením sazeb, dodal Jeřábek.

Změny chystá i Hypoteční banka. „V souvislosti s dopady zákona o spotřebitelském úvěru a se zvyšující se cenou zdrojů na mezibankovním trhu přistupujeme s účinnosti od 1. prosince ke zvýšení úrokových sazeb u sedmi a desetiletých fixací o 0,3 procentního bodu,“ informovala mluvčí banky Marie Mocková. Krátkodobé, tedy tříleté a pětileté fixace, zatím podle ní zůstávají beze změny. Nicméně jejich zvýšení nelze s ohledem na pohyby cen zdrojů v brzké budoucnosti vyloučit, poznamenala.

Mocková předpokládá, že pro spotřebitele bude mít nový zákon pozitivní dopady. Měli by nyní mít podle ní jistotu, že jim žádná banka neudělí hypotéku, u které by hrozilo, že ji nebudou schopni splácet. Navíc je pro ně výrazně snazší a levnější splatit úvěr dříve a v konkrétních případech (při úmrtí nebo dlouhodobé nemoci jednoho z klientů) jsou chráněni i před úhradou jakýchkoliv nákladů spojených s předčasným splacením úvěru.

Zákon navíc chrání spotřebitele, kteří se v průběhu splácení hypotečního úvěru přestěhují do zahraničí nebo začnou pracovat v zahraničí před kurzovými riziky, protože si mohou kdykoliv změnit měnu, ve níž úvěr splácejí. Taková rizika musí nově nést banka, dodala.

  • Novela zákona upravující podmínky úvěrů vstupuje v platnost 1. prosince 2016. Nové podmínky jsou závazné pro všechny úvěry, které vzniknou po tomto datu. Novými podmínkami se budou řídit také úvěry, u nichž dojde po 1. prosinci k zásadním změnám, například refinancování, změna úvěru formou dodatku ke smlouvě, nové fixační období, tedy platnost úrokové sazby apod.

Raiffeisenbank zvyšuje podle doby fixace, Unicredit o konkrétní podobě ještě rozhodne

Raiffeisenbank od prosince hypotéky zdražuje u pětiletých fixací o 0,1 procentního bodu, u sedmiletých o 0,2 a u delší fixace o 0,3 bodu. Mluvčí banky Petra Kopecká upozornila na to, že od prosince bude mít klient možnost jednou ročně splatit až 25 procent jistiny. Raiffeisenbank tuto službu nabízela již několik let, a to za navýšení o 0,1 procentního bodu k úrokové sazbě. „U milionové hypotéky představuje 0,1 procentního bodu na sazbě necelých 50 korun na splátce,“ doplnila.

Také Unicredit Bank plánuje mírné navýšení úrokové sazby u hypoték, o kolik to konkrétně bude, se ale podle mluvčího banky Petra Plocka rozhodne až příští týden. Důvodem je růst ceny zdrojů a vliv nového spotřebitelského zákona, podotkl.

„Do oblasti hypoték přichází v tuto chvíli tři novinky, a to omezení stoprocentních hypoték, změna plátce daně z převodu nemovitosti a nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který se může projevit i ve výši úrokových sazeb, kdy banky musí například počítat s předčasným splacením úvěru už při získávání finančních zdrojů pro úvěry,“ připomněl manažer hypoték České spořitelny Karel Chábek. „Na základě těchto vlivů čekáme postupný růst úrokových sazeb, na změny budeme reagovat až po účinnosti novely zákona,“ uvedl.

Naopak Skupina Wüstenrot od začátku prosince v souvislosti s novelou zákona růst úrokových sazeb hypoték neplánuje. Manažer vývoje bankovních produktů Wüstenrotu Jiří Klos očekává, že novela zákona přinese náročnější administrativu. Klient obdrží více dokumentů, také banka bude muset uchovávat větší množství dokumentů. Banky budou více prověřovat úvěruschopnost klienta. Samotnou dobu zpracování úvěrů a dobu vyřízení hypotéky pro klienta by to však podle něj ovlivnit nemělo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...