Sankce, ropa, rubl. Čím žila světová ekonomika v roce 2014

Z pohledu ekonomiky letos Česká republika zažila poměrně fádní rok – hospodářství se neslo na vlně oživení, lidí bez práce ubývalo, inflace se držela při zemi a nová vláda svoje zásadní reformy teprve připravuje. Zato ve světové ekonomice se toho odehrálo opravdu hodně. Snad nejvíce skloňovaným tématem byly sankce, které na sebe uvalily západní státy a Moskva kvůli ukrajinské krizi. A právě Rusko se dostalo pod největší tlak – k sankcím se totiž přidaly klesající ceny ropy a rekordní propad rublu.

OBJEV ROKU | SANKCE

Sankce se staly tématem číslo jedna ekonomického zpravodajství. Evropská unie s nimi začala pozvolna – nejprve zmrazila bankovní účty vybraných osob a zakázala jim vstup na své území. Vrchol přišel v létě po pádu malajsijského boeingu, kdy Brusel, Washington a Moskva doslova rozehrály sankční přestřelku.

Evropská unie a USA nejprve omezily ruským bankám přístup na západní kapitálové trhy a prakticky zastavily export vojenského vybavení a citlivých technologií pro těžbu ropy. Rusko na reakci dlouho nečekalo – zastavilo dovoz některých evropských potravin a zemědělských produktů.

Ekonomové odhadují, že obě strany sporu budou počítat ztráty na desítky miliard eur. Na konečný účet si ovšem budeme muset ještě počkat. Jen česká ekonomika podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) utrpí ztrátu tržeb za 2,5 miliardy korun; ohroženy mají být stovky pracovních míst.

PŘEKVAPENÍ ROKU | ROPA

Ropa se v roce 2014 opět začala hlásit o slovo. A tentokrát neděsí trhy tím, že její cena roste. „Problém“ je přesně opačný – cena za barel od června trvale klesá. V září prolomila severomořská ropa Brent psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel, v prosinci dokonce klesla pod 60 dolarů za barel. Dlouhodobě zlevňuje i lehká americká ropa WTI.

Důvod? Ropy je na trhu přebytek kvůli rozmachu těžby z břidlic v USA. A v blízké době to nevypadá na zlepšení. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v listopadu oznámila, že ani přes prudký pokles cen nehodlá omezovat těžbu. Těžkou hlavu z toho má zejména největší producent suroviny na světě – Rusko. Jeho státní rozpočet je na příjmech z prodeje ropy závislý a nízké ceny „černého zlata“ mu způsobují větší ztráty než západní sankce. Kdo má naopak radost, jsou řidiči – například v Česku místy cena benzinu klesla i pod 30 korun.

Cena ropy
Zdroj: ČT24/Kurzy.cz

PROPADÁK ROKU | RUBL

Ruská měna dostala letos opravdu zabrat. Už od počátku roku ji srážela ukrajinská krize, následně březnová anexe Krymu a již zmíněné sankce, které na sebe v létě vzájemně uvalily západní státy a Rusko. Všechno pak dokonala rekordně levná ropa.

Centrální banka se o stabilizaci rublu pokusila obrovskými finančními injekcemi ve výši až 80 miliard dolarů a zvyšováním úrokových sazeb až na 17 procent. Nic z toho nepomohlo – v polovině prosince zažila měna prudký výkyv, když se kurz propadl až k 80 rublům za dolar. Následně zpevnil a drží se na úrovni kolem 60 rublů za dolar. Od počátku roku tak ztratil více než 50 procent své hodnoty. Poznali to už i běžní Rusové, kteří se domácí měny zbavují, protože ceny zboží v obchodech setrvale rostou.

Kurz dolaru vůči rublu
Zdroj: ČT24/Bloomberg

SKOKAN ROKU | ČÍNA

Roky nepřetržitého ekonomického růstu se Číně vyplatily. Podle předpovědi Mezinárodního měnového fondu letos sesadí po 142 letech Spojené státy z pozice největší světové ekonomiky. Fond odhaduje, že její hrubý domácí produkt dosáhne výše 17,63 bilionu dolarů, ten americký by měl činit 17,42 bilionu dolarů. Přitom ještě na počátku tisíciletí Američané produkovali třikrát víc než Číňané.

Je ovšem třeba podotknout, že i když bude čínská ekonomika největší na světě, pořád není nejbohatší. Říše středu sice bude mít vyšší HDP než USA, má ale také čtyřikrát více obyvatel – ve výkonu na hlavu tak za Amerikou značně zaostává.

ČESTNÉ UZNÁNÍ | FED

Po šesti letech oznámila letos na podzim americká centrální banka (Fed) konec nákupů dluhopisů, jimiž podporovala ekonomiku. Od začátku finanční krize v roce 2008 napumpoval Fed do amerického hospodářství ve třech vlnách tzv. kvantitativního uvolňování celkem 3,7 bilionu dolarů nových peněz (zhruba 80 bilionů korun). Pro představu, tato částka zhruba odpovídá jednomu německému HDP. Aktiva banky se kvůli nákupům bondů zvýšila na více než čtyři biliony dolarů.

Ve stejném roce jako kvantitativní uvolňování opustil americkou měnovou politiku i jeho duchovní otec – guvernér Fedu Ben Bernanke. Změna směru se však v americké centrální bance čekat nedá. Šéfkou Fedu se totiž stala Bernankeho pravá ruka Janet Yellenová. Americkou centrální banku tak vůbec poprvé v historii vede žena.

Celková aktiva americké centrální banky
Zdroj: ČT24/nytimes.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...