Šanghaj – Jako zklamání hodnotí ekonomové po roce fungování šanghajskou zónu volného obchodu. Projekt sliboval posun čínské ekonomice a snadnější působení zahraničním firmám, které tam pronikají. Pokrok je ale malý – za rok se registrovalo 12 tisíc firem, ale jen pět procent ze zahraničí, většinou z Asie. Z Evropy málo, z Česka žádná.
Když na předměstí Šanghaje vznikala zóna volného obchodu o rozloze 29 čtverečních kilometrů s hangáry, sklady a doky, vláda ji propagovala jako laboratoř ekonomických reforem, které posunou Čínu do zlaté éry prosperity. Šlo o experiment. Šanghaj se měla stát Hongkongem na řece Jang-c-ťiang. Pokud by uspěl, model by se měl rozšířit i na další čínská města. Základem je bezcelní obchod, má rovněž lákat zahraniční investice a zavádět měnové reformy, které by z jüanu udělaly životaschopnou alternativu k dolaru a euru.
Podle mnohých analytiků ale projekt zklamal a šéfa po roce odvolali. I když zóna nejspíš pořád má podporu vlády, reformy jsou pomalé. Neřeší zásadní problémy, jako je uvolnění kontroly kapitálu a úrokových sazeb. „Některé reformy zatím neuskutečnili. V zóně například mohou působit jen čínské banky, protože zahraničním dosud nedali licence,“ vysvětluje analytik Liou Siao. Pro firmy, které tu chtějí dělat byznys, tu ale přesto je několik světlých míst: registrace je například spojena s menší byrokracií.
Výsledky nicméně zatím nesvědčí o tom, že by toto měl být klíč k transformaci ekonomiky, jako před víc než 30 lety pionýrské zóny Teng Siao-Pchinga, které změnily směřování Číny. Jeho reformy například udělaly z malé rybářské vesnice Šen-čenu tahouna hospodářství a z Číny největšího světového vývozce.
