Násobně se v poslední době zvýšila četnost útoků v on-line bankovnictví, tvrdí Česká národní banka. Ve své Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem uvedla, že kriminalita páchaná v kyberprostoru loni představovala přes deset procent registrované kriminality v Česku. Zvyšuje se podle ní také důmyslnost podvodů, které cílí na veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.
Rychle roste počet útoků na on-line bankovnictví, varovala ČNB. Podvody jsou podle ní důmyslnější
„Vysoký stupeň digitalizace finančních služeb přinesl v roce 2022 zesílené riziko podvodů v on-line prostředí, zejména v souvislosti s poskytováním platebních služeb, což je spojeno s dlouhodobým růstem kybernetické kriminality jako takové,“ upozornila ČNB. Trestných činů páchaných v kyberprostoru podle policie loni přibylo téměř sto procent na 18 554.
Útočníci nejčastěji manipulativními technikami přiměli oběti ke sdělení osobních bezpečnostních prvků nebo k připojení podvodného zařízení k jejich účtu. Získali tak přístup k účtu oběti, ze kterého mohli odčerpat peníze. V některých případech využili i další služby, například si sjednali spotřebitelský úvěr. Podle centrální banky většinou pomohly podvodníkům ke svým penězům samy oběti, když sdělily své přístupové údaje potřebné pro uskutečnění platebních transakcí.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík již dříve popsal, že pachatelé kybernetické kriminality u obětí například vyvolávají strach nebo zvědavost, zneužívají jejich důvěru, neznalost i časovou tíseň a zaštiťují se falešnými autoritami. Strach podle něj vyvolávají tak, že jim vyhrožují nebo je klamou ohledně toho, že při nečinnosti je čeká postih. Časovou tíseň stupňují tvrzením, že jejich nabídka je časově omezená.
„Proto je klíčové, aby finanční instituce důsledně a pravidelně informovaly své klienty o aktuálních hrozbách v souvislosti s poskytováním finančních služeb a o opatřeních, která sami klienti mají přijmout za účelem ochrany svých peněžních prostředků a následné prevence škod v případě, že se stanou obětí podvodu,“ doporučuje ČNB.
Na nebezpečí útoků na klienty bank poukázal ve své zprávě za loňský rok i finanční arbitr. Uvedl, že nejčastějším typem sporů z platebního styku, který musel řešit, byly spory z neschválených platebních transakcí. Šlo podle něj zpravidla o falešné telefonáty nebo zneužití hesel. Také arbitr uvedl, že v některých případech si útočník sjednal s bankou spotřebitelský úvěr ve výši statisíců korun a peníze ukradl.
ČNB ve své zprávě doplnila, že vzhledem k nárůstu kybernetických rizik v důsledku eskalace geopolitické situace se zaměřila na podporu kybernetické odolnosti bank a dalších úvěrových institucí i finančního sektoru jako celku.