Růst cen v květnu zrychlil. Zdražilo zejména bydlení a potraviny

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, tempo růstu tak zrychlilo z dubnových 2,8 procenta. Zdražilo zejména bydlení a některé potraviny, například brambory. Naopak levnější byly oproti loňskému květnu oděvy a poštovní a telekomunikační služby, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali naopak zpomalení meziroční inflace na 2,6 procenta.

„Meziměsíční růst cen potravin v květnu dosáhl silných 2 %, což byla hlavní příčina vyšší než očekávané inflace. Meziroční dynamika u cen potravin tak zrychlila z 1,8 na 2,8 %, a příspěvek k meziročnímu růstu cen ze zvýšil o 0,2 procentních bodů. Také ceny alkoholických nápojů, které v minulém měsíci překvapily poklesem a způsobily dřívější snížení inflace pod 3% hranici, v květnu korigovaly a ceny meziměsíčně vzrostly o 1,5 %,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Oproti dubnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,7 procenta. Meziročně zdražily zejména brambory o 88,4 procenta, pivo o 7,2 procenta a maso o 2,2 procenta. A podle očekávání rostly i ceny pohonných hmot, které ve srovnání s dubnem přidaly o 3,1 %.

Obecně platí, že ve směru růstu cen působí letos podle analytiků zejména ceny služeb. „Ty představují necelých 40 % spotřebitelského koše, v letošním roce však rostou poměrně svižně. Na začátku roku to bylo o necelá 4 %, v květnu pak o 3,4 %,“ říká Seidler. Hlavní roli v tomto ohledu hrají ceny bydlení, které letos rostou téměř o 6 % a přispívají k růstu inflace více než polovinou. Ceny bydlení však začaly i z titulu zvýšení ceny elektřiny zrychlovat také citelněji v druhé polovině minulého roku.

„Zmíněná elektřina zdražuje meziročně o 12,5 procenta. Je jednoznačně nejvýrazněji rostoucí položkou v segmentu energií. Letošní růst cen elektřiny by již neměl být tak citelný, avšak domácnosti se musí připravit na zdražování i v příštích letech – v průměru kolem deseti procent ročně,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Důvodem je podle něho především přechod na environmentálně šetrnější, ale také dražší zdroje energie, který pod taktovkou EU probíhá zejména v Německu, s nímž je český energetický trh silně propojený.

Inflace by měla začít klesat

Meziroční inflace se tak přiblížila k horní hranici tolerančního intervalu ČNB ve výši tří procent. „Byla rovněž o 0,2 procentního bodu nad poslední prognózou centrální banky, nicméně vzhledem k výraznější roli potravin by neměla zásadněji ovlivnit její rozhodování. Přece jen nejsou ceny potravin něco, co může svými úrokovými sazbami ČNB až jednoduše ovlivnit,“ hodnotí situaci ekonom ČSOB Petr Dufek. 

V nejbližších měsících by inflace měla podle analytiků začít pozvolna klesat, nicméně k dvouprocentnímu cíli se zřejmě dostane o něco později, než se původně předpokládalo. „Rozhodující bude v tomto směru letošní úroda a především pak ceny brambor, které jsou aktuálně o téměř 90 % vyšší než loni, a samy o sobě generují tři desetiny procentního bodu inflace. Na jednu malou položku spotřebitelského koše to rozhodně není málo,“ dodává Dufek.

„Ačkoli model ČNB může vyhodnotit potřebu dalšího zvyšování sazeb díky skutečnosti, že koruna je a bude ve srovnání s předpokladem ČNB slabší, v současném nejistém globálním prostředí však bude bankovní rada dle našeho názoru preferovat sazby neměnit,“ míní také Seidler. A upozorňuje, že trh dokonce začíná sázet na to, podobně jako v případě Fedu, že centrální banka začne letos kvůli globálnímu vývoji sazby snižovat.

„To je však v případě ČNB velmi předčasné, jelikož dopad globálního zpomalení na tuzemskou ekonomiku je prozatím relativně omezený. V tuto chvíli je tak nejpravděpodobnější vývoj stabilita sazeb, se kterou koneckonců počítá i ČNB ve své poslední prognóze,“ dodává Seidler.

Podle Kovandy se tak v dalších měsících roku míra inflace postupně sníží až k úrovni dvou procent, avšak po celý letošní rok zůstane nad touto úrovní inflačního cíle České národní banky. „Její tempo tak samo o sobě nebude stačit na to, aby Česká národní banka letos ještě jednou zvýšila základní úrokovou sazbu. Za celý rok vykáže míra inflace úroveň 2,6 procenta,“ upřesňuje Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...