Praha – Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval bývalého premiéra Jiřího Rusnoka členem bankovní rady České národní banky (ČNB). Z úkolů, které na nového bankéře čekají, podtrhla hlava státu přípravu země na přijetí společné evropské měny. Rusnok své jmenování do nejužšího vedení centrální banky označil za „pokračování a asi i vyvrcholení své odborné kariéry“. Rusnok je vůbec prvním nominantem prezidenta Zemana do bankovní rady ČNB.
Rusnok centrálním bankéřem: „Považuji to za vrchol odborné kariéry“
Zeman v průběhu Rusnokova slavnostního jmenování připomněl, že v programové části koaliční smlouvy se hovoří o přijetí eura. „Domnívám se, že právě Vy jako člověk, který kombinuje politické i ekonomické znalosti, budete velkým přínosem při řešení tohoto složitého – nejen ekonomického, ale i politického – problému,“ zaznělo z úst hlavy státu.
Rusnok je, zdá se, s prezidentem ve shodě – součástí práce banky by podle něj měl být „servis vládě v tom směru, kdy a jak se zapojit do eurozóny“. „Není ale rolí centrální banky, aby určovala politické priority země a otázka přijetí eura je primárně politická,“ upozornil bývalý ministerský předseda.
Česko je podle něj ekonomicky zdravou zemí, která je schopna splnit kritéria pro přijetí společné měny. „Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to naše perspektiva,“ vybídl Rusnok, který by se kromě eura rád věnoval taky regulaci finančního trhu a ochraně spotřebitelů.
GALERIE
videogallery_415175
Jmenování bývalého premiéra do bankovní rady se očekávalo, Zeman ho avizoval krátce po zvolení do funkce v minulém roce. Že nabídku na tento post od hlavy státu přijal, přiznal Rusnok v prosinci loňského roku (čtěte víc). Expremiér nahradí v týmu bankéřů Evu Zamrazilovou, které vyprší šestiletý mandát na konci února.
Přesun expremiéra z úřadu vlády do centrální banky není překvapením, stejně jako fakt, že Rusnok má k Hradu blízko. Řeč na jeho angažmá ve Strakově akademii přišla i tentokrát. „Chtěl bych Vám při této příležitosti ještě jednou poděkovat za práci, kterou jste vykonal jako předseda překlenovací vlády,“ řekl Zeman.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hodnotí jmenování Rusnoka do bankovní rady jako dobrý krok. Mimo jiné uvedl, že Rusnok rozšíří názorové spektrum členů rady. To od něj ostatně očekávají i ekonomové, podle kterých rozmělní euroskepticismus, který v bankovní radě doposud převažoval.
Česká národní banka
„Jiří Rusnok je na to nepochybně odborně vybaven. Škoda, že to před veřejností bude vždycky vypadat jako trafika za servilní poslušnost panu prezidentovi,“ myslí si místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Místopředseda ODS Jan Zahradil to vidí podobně – jmenování vnímá jako odměnu Miloše Zemana za věrné služby.
Hlavní ekonom Patria Finance David Marek oceňuje, že v osobě Rusnoka se snoubí zkušenosti z hospodářské politiky s praxí ve finančním světě.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. A Jiří Rusnok do ní usedne právě v době, kdy centrální banka čelí ostré kritice části ekonomů, politiků a veřejnosti za devizové intervence z loňského listopadu, které vedly k oslabení koruny.
Důvěra Čechů v centrální banku po intervencích klesla
Důvodům, které Českou národní banku vedly k oslabení koruny devizovými intervencemi, nerozumějí dvě třetiny Čechů. 64 procent lidí s oslabením české měny v důsledku intervencí nesouhlasí (souhlas s intervencemi vyjádřilo jen 12 procent respondentů). Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Po zahájení intervencí také klesla důvěra v ČNB. V lednu 2014 se propadla na 31 procent z 66 procent při předcházejícím průzkumu v dubnu 2011. CVVM průzkum provedlo mezi 13. a 20. lednem, dotazováno bylo víc než 1 100 lidí starších patnácti let.
ČNB chtěla poklesem kurzu na 27 korun za euro zabránit hrozící deflaci a zvýšit konkurenceschopnost tuzemského exportu. Guvernér banky Miroslav Singer uvedl, že intervence poleví nejdřív na začátku roku 2015 (čtěte víc).
Jak upozorňují analytici, příchodem Rusnoka nelze v tomto směru očekávat zásadní změnu kurzu. Jako premiér kroky ČNB hájil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ nechal se slyšet loni v listopadu (čtěte víc). Prezident Miloš Zeman ovšem zásah centrálních bankéřů kritizoval (více si přečtěte zde). A vystoupil proti němu i bývalý prezident Václav Klaus (více zde).
Rada centrálních bankéřů čítá sedm členů. Na další výměnu dojde až za dva a půl roku, v létě 2016. V tomto termínu končí mandát guvernérovi Miroslavu Singerovi a členovi bankovní rady Kamilu Janáčkovi. Právě o Rusnokovi se už teď hovoří jako o možném nástupci Singera v čele rady. Sám expremiér však tyto spekulace odmítá jako předčasné.
„Umím si ho představit jako člena rady, ale to, že by byl guvernérem, je na něj podle mě příliš ambiciózní mise,“ hodnotí Rusnokovu možnou aspiraci na pozici šéfa ČNB ekonom VŠE Lukáš Kovanda. Podle jeho názoru se Rusnok od současného i minulého guvernéra liší především svým backgroundem, který je spíše politický. Miroslav Singer i Zdeněk Tůma mají naproti tomu mnohem blíže k akademickému prostředí.
Jiří Rusnok (53) se narodil 16. října 1960 v Ostravě. Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE. V osmdesátých letech začínal na Státní plánovací komisi a prošel dvěma federálními ministerstvy. V letech 1992 až 1998 vedl sociálně-ekonomické oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
V exekutivě začínal jako náměstek ministra práce a sociálních věcí (1998 až 2001), poté byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly (červenec 2002 až březen 2003).
Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Mezi roky 2009 a 2013 působil také v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Loni se stal poradcem prezidenta Zemana.
Od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 byl předsedou vlády České republiky. Prezident tento kabinet označoval jako vládu odborníků, jeho kritici o něm mluvili jako o vládě Zemanových přátel. Za dobu svého působení nezískala důvěru Poslanecké sněmovny.
Od 5. února 2014 je členem bankovní rady České národní banky (do funkce fakticky nastoupí 1. března 2014, až skončí mandát Evě Zamrazilové).
Členství v politických stranách: do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ, od roku 1998 byl členem ČSSD, v roce 2003 dokonce neúspěšně aspiroval na křeslo předsedy strany. Nyní je nestraník. Jako nestraník taky vedl v komunálních volbách v říjnu 2010 v pražské Vinoři kandidátku SPOZ.
Jiří Rusnok je ženatý a má tři děti.