Praha - Je Rusko opět země zaslíbená? Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ano. Resort proto připravuje plán, jak zatraktivnit tuzemské firmy právě v Rusku. Ekonomové však v době, kdy platí protiruské sankce a ještě se uvažuje o jejich dalším zpřísňování, příliš optimističtí nejsou. Většinou radí vyčkávat. Totéž plánují české firmy a odcházet z Ruska zatím neplánují.
Ruský trh láká. Otázkou však je, zda nepočkat
GALERIE
videogallery_503385
Nová strategie na podporu exportu do Ruska z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) má jednoduchý cíl: podpořit české firmy na ruském trhu. Rusko je důležitým odbytištěm pro český export - jen v roce 2013 tam směřovalo zboží v hodnotě zhruba 116 miliard korun a české firmy o tento trh nechtějí přijít. Materiál tak mimo jiné navrhuje vyslání dalších diplomatů do Moskvy, posílení spolupráce s ruskými regiony nebo založení nové kanceláře CzechTrade v Kazani.
„Chceme, aby podpora státu dále pokračovala. Hlavní pro nás je, abychom věděli, jestli a jaká tato podpora bude,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu, který se na plánu podílel. „Rusko je a bude důležitým trhem. České firmy na tamním trhu znají, mají tam dobrou pověst a i geograficky je Rusko poměrně blízko,“ doplnil Špicar.
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
„My jsme na exportu zcela závislou ekonomikou. Export tvoří 80 procent našeho HDP. Dobrá zpráva je, že 80 procent exportu jde na trhy Evropské unie. Problém je, že ta v posledních letech moc nerostla. To znamená, že čeští exportéři musejí hledat nové trhy, jinak by neměli práci pro své lidi. A Rusko je trhem číslo jedna mimo EU. Představuje zhruba pět procent českého exportu. Exportéři se tam domluví a české výrobky tam mají velmi dobré jméno a jsou schopni tam vyvážet i velké investiční celky.“
Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti
„Existují české firmy, které sankcemi trpí, dopad je ale obecně minimální. V konečném součtu je mizivý. Určitě je ale třeba bavit se o tom, jak můžeme českým exportérům pomoct. Je jasné, že ať se bude dít cokoli, tak Rusko zůstane rizikovým trhem.“
Sankce mohou plány zmařit
Problémem však je, že tato strategie přichází ve chvíli, kdy jsou vztahy okolního světa s Ruskem velmi napjaté a vedou se diskuze o dalším zpřísňovaní již uvalených sankcí. Oslovení analytici se nicméně shodují, že z dlouhodobého hlediska taková podpora smysl má. „Rusko je velký trh, má společnou historii, obchodních příležitostí je zde hodně,“ říká analytik České spořitelny Jan Jedlička. Otázkou ale podle něho zůstává, zda je ten pravý čas na realizaci strategie. Podobně se vyjadřuje i analytik David Marek, který by to v současnosti považoval za plýtvání energie.
Skeptický zůstává i Otta Daněk z asociace exportérů. „Sice musím bojovat za průmysl, nicméně v situaci, kdy nevíme, jakým způsobem se dále budou vyvíjet sankce EU vůči Rusku a naopak, se mi to zdá předčasné a nedokážu říci, zda by to mělo nějaký pozitivní efekt,“ vysvětluje Daněk. Myslí si, že žádné prodlení nehrozí, a proto by vyčkal pár měsíců. „Na druhé straně je potřeba říci, že podobně se chová i Německo, možná se česká vláda inspirovala,“ konstatuje.
Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci
„Když budeme mít v ruské oblasti styčné body, ničemu to neublíží, ale je potřeba si uvědomit, že se zatím díky velké devalvaci rublu problematicky získávají platby z Ruska. Ochladly i pojišťovací aktivity na těchto teritoriích, a pokud by tam nějaký byznys šel, tak by byl třeba nepojištěn. Dále by si musel vyjednat, jak dostane zaplaceno, protože penězi to nebude,“ říká Daněk. A dodává, že toto je oblast, kde by vláda mohla pomoci.
Země EU mají postupovat společně
Také je taky aktuálně ještě jeden problém, a to jak na takovou strategii MPO budou reagovat ostatní evropské země. Evropští lídři včetně premiéra Bohuslava Sobotky se na summitu v Bruselu již dříve dohodli, že s Ruskem nebudou pořádat žádné bilaterální schůzky na vládní úrovni. MPO ovšem nyní chce obnovit setkání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, a to už v březnu.
Jde o to, zda by tím ministerstvo neporušilo domluvu, kterou Česko s dalšími sedmadvaceti státy uzavřelo. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v dokumentu žádný problém nevidí, jedná se podle něj o „běžnou agendu“ ministerstva. Nelze vyloučit, jak uvedl vysoce postavený zdroj z Bruselu, že by taková schůzka upoutala pozornost ze strany evropských institucí a ostatních států.
Urmas Paet, europoslanec a bývalý ministr zahraničí Estonska:
„Rozumím tomu, ale nesdílím tento pohled… Vidíme, co se děje s ruskou ekonomiku. Pro žádného zástupce byznysu by tam teď podle mě nebylo moudré investovat.“
Je potřeba si také uvědomit, že úvěrová spolehlivost Ruska klesla. Ratingová agentura Standard & Poor's v pondělí snížila hodnocení země o jeden stupeň na známku BB+, tedy do spekulativního pásma. Rozhodnutí znamená, že Rusko přišlo o investiční rating, takže řada finančních institucí teď bude nucena ruské cenné papíry prodat a zastavit investice. Ruská vláda už reagovala plánem zmrazit rozpočotvé výdaje a provést strukturální reformy.
5 minut
Makléř: Už jen pokles cen ropy je důvodem pro snížení ratingu
Financování i zajištění obchodů s Ruskem může být problém
„Mohu potvrdit, že splátky ke starším obchodním případům v Rusku, které měly být zaplacené na konci loňského roku, skutečně bankám dorazily,“ říká šéfka komunikace exportní pojišťovny EGAP Hana Hikelová. To, jak bude nyní EGAP, co se týká pojišťování případných byznysových aktivit v Rusku postupovat dále, okomentovat nechtěla. „Vše záleží na stanovisku našich akcionářů a na dalším vývoji situace,“ dodává Hikelová. EGAP má v Rusku pojištěné úvěry za 56 miliard korun.
Druhá instituce, která poskytuje úvěry, Česká exportní banka, na přelomu roku poskytování půjček zastavila. Hlavní akcionář banky - ministerstvo financí - ale dal jasný signál, že si zmrazení financování nepřeje. „Ministerstvo nemá s podporou exportu do Ruska žádný problém,“ říká náměstek ministra Martin Pros, který je i šéfem dozorčí rady exportní banky. A i ta nyní přehodnotí situaci. „Situace s rublem se stabilizovala. A pokud tak bude nový obchodní případ dávat smysl, posoudíme ho,“ říká generální ředitel ČEB Karel Bureš.
Co na to vše české firmy, když je patrné, že nižší kupní síla a horší platební morálka ruských firem mohou být velkým problémem. „Ty berou celkovou situaci zatím spíše jako přechodný stav,“ říká víceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Podle něho nechtějí z trhu rozhodně odcházet.
Centrum ruského byznysu - Moscow International Business Center