Rozvoj jaderné energetiky podporuje pětina lidí

Zachování jaderné energetiky v současném rozsahu si přeje skoro polovina lidí. Další pětina by podpořila navýšení podílu jádra na výrobě elektřiny v Česku. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd. Větší obavy z používání jaderné energie má třetina Čechů.

K rozšíření výroby jaderné energie se staví kladně 22 procent lidí, stejný podíl respondentů si naopak přeje omezení jaderné energetiky. Podle 45 procent lidí by měl podíl jádra zůstat na současné úrovni. CVVM provedlo průzkum v období od 11. do 18. května 2015 za účasti 1043 obyvatel České republiky starších 15 let.

Vláda nedávno schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, podle kterého je třeba neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách). Kabinet však stále nevyřešil otázku financování výstavby nových bloků.

Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou ministři podpořili v polovině května. Ta stanovila právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v Česku. Zatímco letos se bude na výrobě elektřiny v Česku podílet zhruba 35 procenty, po dostavbě obou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na 50 procent.

Jaderné elektrárny v Evropě
Zdroj: ČT24

Národní akční plán a další rozvoj jaderné energetiky kritizují některé nevládní a ekologické organizace jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025 a vtahuje tím budoucí vládu do „jaderné pasti“. Kabinet se navíc podle nich rozhodl pro drahou cestu zvýšení energetické závislosti státu na dovážených zdrojích.

„Vládní plány na stavbu nových reaktorů a rozšiřování podílu jaderné energetiky na 50 procent jsou zcela mimo ekonomickou realitu. Nemají ale ani podporu mezi veřejností, protože lidem dochází, že prodělečnou investici by nakonec museli těžce zaplatit sami,“ interpretoval výsledky průzkumu Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Větší podíl jaderné energetiky by chtělo pouhých 22 procent dotázaných, přičemž rozhodně je o tom přesvědčeno jen šest lidí ze sta.“

Obavy z atomu? Většinou malé nebo žádné

Co se týče bezpečnosti, atomu jako energetického zdroje se Češi příliš neobávají. Čtvrtina lidí nemá z jaderné energie žádný strach, dalších 40 procent uvedlo pouze malé obavy. Nedůvěru k jádru vyjádřilo pouze devět procent respondentů. A relativní důvěře se těší nejen atomová energie, ale i vláda, která o energetické politice rozhoduje – věří jí 51 procent lidí.

Průzkum agentury CVVM o jaderné energii
Zdroj: ČT24/CVVM
Průzkum agentury CVVM o jaderné energii
Zdroj: ČT24/CVVM

Celkově pak platí, že názory na výrobu elektřiny z jádra nejsou příliš ovlivněny ani věkem ani politickou orientací nebo stranickými preferencemi. „Určité rozdíly (dalo by se říci očekávané) jsou mezi lidmi s různým vzděláním: respondenti s vysokoškolským vzděláním se liší v názoru na zvyšování podílu jaderné energetiky od respondentů s vyučením (30 procent vysokoškoláků je pro zvýšení, oproti 20 procentům mezi vyučenými),“ shrnulo CVVM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 21 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 22 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...