Rozšíření plynovodu Nord Stream kritizují Fico i Jaceňuk

Nahrávám video

Slovenský premiér Robert Fico kritizoval nedávnou dohodu o rozšíření plynovodu Nord Stream, která podle něj poškodí Ukrajinu a Slovensko. Fico to řekl po schůzce se svým ukrajinským kolegou Arsenijem Jaceňukem, který se přidal ke kritice a oznámil, že jeho země bude maximálně využívat dovoz plynu ze Slovenska prostřednictvím takzvaných zpětných dodávek.

Ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři počátkem září podepsali akcionářskou dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a tím i do střední a západní Evropy. Podmořský projekt je od samého počátku veden zájmem Ruska na tom, aby byl nezávislý na tranzitu suroviny přes Ukrajinu. Omezení přepravy plynu přes Ukrajinu by v budoucnu také způsobilo pokles příjmů Slovenska z poplatků za tranzit ruského plynu dále do západní Evropy.

Dělají z nás idioty. Není možné několik měsíců hovořit o potřebě stabilizace situace na Ukrajině a poté přijmout řešení, které staví nejen Ukrajinu, ale i Slovensko do nezáviděníhodné situace.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska

Podle slovenského premiéra Fica není dohoda plynárenských firem pouze záležitostí obchodu. „Zradili jiný členský stát EU, Slovensko. Jdou v příkrém rozporu s politickými rozhovory, které jsme vedli s Ukrajinou na Evropské radě (vrcholné schůzce EU ),“ uvedl.

Plánované rozšíření plynovodu Nord Stream kritizoval také Jaceňuk. „Je to protiukrajinský a protievropský projekt,“ řekl. A dodal, že záměr posílit přepravní kapacitu plynovodu Nord Stream představuje monopolizaci tras dodávek plynu do EU, což podle něj povede ke zvýšení cen této suroviny. 

Mapa plynovodu Nord Stream
Zdroj: ČT24

Slovensko zajišťuje dodávky plynu na Ukrajinu prostřednictvím záložního plynovodu z Vojan blízko ukrajinské hranice do města Užhorod. Kapacita tohoto plynovodu činí kolem 14,5 miliardy metrů krychlových ročně. Ukrajina tímto způsobem dokáže pokrýt část své spotřeby této suroviny, a to za nižší cenu, než nakupuje plyn z Ruska, s nímž se Kyjev dostal do sporu ohledně podmínek dovozu plynu. 

Ukrajina původně žádala zpětné dodávky plynu ze Slovenska i prostřednictvím kapacitně většího tranzitního plynovodu, jenže podle dřívějšího vyjádření Fica by takový krok znamenal porušení dohod, které uzavřelo Slovensko s Ruskem.

Slovensko by tak podle Fica uvítalo rychlejší jednání o zavedení bezvízového styku se zeměmi EU pro občany Ukrajiny. „Pokud jde o lidi z Ukrajiny, klademe milion překážek, ale někde jinde se otevírá náruč a přicházejí sem statisíce lidí,“ řekl Fico v reakci na stávající příliv uprchlíků do EU.

Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.

Ruský plynovod
Zdroj: Uwe Zucchi/ČTK/DPA

Dopoledne se Jaceňuk sešel se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, který podle informace prezidentské kanceláře na schůzce vyjádřil podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. Kiska rovněž uvedl, že naplňování minských dohod ohledně konfliktu na východě Ukrajiny je klíčové pro návrat míru a stability v této východoevropské zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 7 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 14 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.