Ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři podepsali akcionářskou dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn po dně Baltského moře do Evropy, píše agentura Reuters. Podmořský projekt je od samého počátku veden zájmem Ruska na tom, aby byl nezávislý na nejistém tranzitu suroviny přes Ukrajinu.
Gazprom kvůli projektu vytvořil konsorcium s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britskou-nizozemskou ropnou firmou Royal Dutch Shell, uvedl podle Reuters mluvčí konsorcia.
Skupina by v rámci projektu označovaného jako Nord Stream-2 měla vybudovat třetí a čtvrtý plynovod, který by přepravoval dalších až 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Stávající kapacita nynějších dvou větví by se tak zdvojnásobila. Gazprom odhaduje náklady projektu až na 9,9 miliardy eur (268 miliard korun). Plyn by měl v nových potrubích začít proudit do konce roku 2019.
Gazprom s ohledem na nadměrnou nabídku plynu na trzích bojuje o udržení svého podílu v Evropě. Plynárenský gigant, který disponuje největšími zásobami plynu na světě, přitom sází na rostoucí dlouhodobou poptávku, neboť evropské původní zdroje této suroviny se ztenčují.
Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kyjev a Moskva jsou ale ve sporu a Gazprom chce najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území. Evropská unie se závislost na dodávkách ruského plynu snaží omezit a podporuje rozvoj alternativních zásobovacích tras z Kaspického moře a ze Spojených států.
Plynovod Nord Stream byl uveden do provozu v roce 2011 a přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů a jeho celková kapacita činí 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Z Německa jsou pak na Nord Stream navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Gazprom loni pod tlakem EU zrušil projekt plynovodu South Stream, který měl dopravovat ruský plyn přes Černé moře a Bulharsko. Dohodou se západními energetickými firmami o zahájení nového potrubního vedení pod Baltem může v této soutěži podle Reuters získat počáteční náskok.
Dohoda umožní také výměnu majetku
Plynárenský gigant si podpisem zároveň zajistil přístup k německým zásobníkům plynu. Umožní mu to nečekané obnovení dohody o výměně majetku s německým chemickým koncernem BASF, od kterého obě firmy na konci loňského roku odstoupily. Ropná a plynárenská divize Wintershall výměnou získá další podíly v sibiřských plynových polích. Gazprom získá rovněž poloviční podíl v divizi Wintershallu, která se zabývá průzkumem a těžbou z ropných a plynových nalezišť v severních částech Severního moře.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedl, že dohoda by se neměla vykládat jako známka zmírňování napětí kvůli ukrajinské krizi. BASF doufá, že dohoda, která loni v prosinci získala zelenou od Evropské komise, bude dokončena ještě letos.
