Rozpočtová pravidla EU se budou muset přizpůsobit krizi, soudí Sarkozy

Paříž - Rozpočtová pravidla Evropské unie se budou muset přizpůsobit finanční krizi, která v současnosti sužuje globální ekonomiku. Po schůzce zástupců čtyř největších zemí unie to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle prezidenta je teď nutné vzít v úvahu nynější mimořádné okolnosti. Uvedla to agentura AP.

Podle současných pravidel nesmí mít země eurozóny rozpočtový deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Platí také, že veřejné zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že pravidla se budou aplikovat tak, aby byla dostatečně flexibilní. Konkrétní podrobnosti neuvedl.

Na schůzku přijížděly jednotlivé strany s rozdílnými názory na řešení krize. Sarkozy vyjádřil naději, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová současně uvítala schválení plánu stabilizace amerického hospodářství Sněmovnou reprezentantů USA. Neoficiální zdroje uváděly, že o podobné podpoře uvažuje také EU a že Francie chce navrhnout záchranný fond v objemu 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč), který by podpořil bankovní sektor. O takové dohodě ale zmínka na tiskové konferenci nepadla.

Proti podobným plánům se stavělo hlavně Německo, které na tyto účely peníze daňových poplatníků nemíní poskytnout. „Politici musejí mít v tak obtížné situaci zodpovědnost. Ale ti, kteří škody způsobili, k řešení musejí přispět,“ řekla kancléřka Angela Merkelová. A německý ministr hospodářství Michael Glos dodal, že by teď měli ukázat šéfové bank, že vysoké platy neberou zbytečně.

Británie chce chránit velké banky

Británie chce naopak velké banky chránit. „Chci, aby na této schůzce jasně zaznělo, že nikdo nenechá žádnou zdravou a důležitou banku padnout jen kvůli tomu, že jí chybí likvidita,“ řekl premiér Gordon Brown před jednáním. „Dnes jsme se dohodli, že zajistíme likviditu, abychom zachovali důvěru a stabilitu,“ uvedl po schůzce. O likviditu, tedy udržení finančních toků, se podle něj už starají centrální banky.

Brown současně navrhl, aby EU bezodkladně založila fond, který by pomohl malým podnikům překonat současné problémy na úvěrových trzích. Šlo by o částku 12 miliard liber (asi 380 miliard Kč) a uvolnit by ji mohla Evropská investiční banka. „Je důležité, aby vlády jednaly právě teď a pomohly malým a středním firmám vyrovnat se s potřebou zajistit si úvěry. Proto žádáme, aby EIB tyto zdroje uvolnila hned,“ dodal Brownův mluvčí.

Schůzky v Paříži se vedle Sarkozyho, Barrosa, Browna a Merkelové zúčastnili italský premiér Silvio Berlusconi, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Finsko složení summitu kritizovalo

Právě složení summitu kritizovali zástupci některých evropských zemí. Postup francouzského prezidenta rozzlobil například Finsko. Jeho ministr financí si myslí, že hledat účinné zbraně vůči finanční krizi je nutné v celé Evropské unii, takže Sarkozy neměl zvát jen zástupce čtyř největších zemí EU.

K jednotnému postupu vyzval Evropu výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Evropa se musí vyvarovat toho, že každá země bude jednat na vlastní pěst a hájit své vlastní zájmy, řekl.

Některé členské země znepokojil například postup Irska, které se zaručilo za veškeré bankovní vklady. Na takový slib slyší například vkladatelé v Británii, kteří začali vybírat vklady a přesouvají je do poboček irských bank. Strauss-Kahn připustil, že pro Evropu je obtížnější najít společnou řeč, než to bylo v USA, které už opatření vůči krizi mají.

Na krizi, která má kořeny v rizikové části amerického hypotečního trhu, Spojené státy zareagovaly schválením plánu stabilizace amerického finančního systému, na který chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč). Trhy však po počáteční euforii reagovaly spíše zdrženlivě. „Možná to přichází už moc pozdě. Kdyby to udělali dřív, mohlo to mít na obnovu důvěry asi větší vliv,“ řekla ekonomka newyorské pobočky francouzského ústavu BNP Paribas Anna Pirettiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...