Rozpočtová pravidla EU se budou muset přizpůsobit krizi, soudí Sarkozy

Paříž - Rozpočtová pravidla Evropské unie se budou muset přizpůsobit finanční krizi, která v současnosti sužuje globální ekonomiku. Po schůzce zástupců čtyř největších zemí unie to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle prezidenta je teď nutné vzít v úvahu nynější mimořádné okolnosti. Uvedla to agentura AP.

Podle současných pravidel nesmí mít země eurozóny rozpočtový deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Platí také, že veřejné zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že pravidla se budou aplikovat tak, aby byla dostatečně flexibilní. Konkrétní podrobnosti neuvedl.

Na schůzku přijížděly jednotlivé strany s rozdílnými názory na řešení krize. Sarkozy vyjádřil naději, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová současně uvítala schválení plánu stabilizace amerického hospodářství Sněmovnou reprezentantů USA. Neoficiální zdroje uváděly, že o podobné podpoře uvažuje také EU a že Francie chce navrhnout záchranný fond v objemu 300 miliard eur (7,4 bilionu Kč), který by podpořil bankovní sektor. O takové dohodě ale zmínka na tiskové konferenci nepadla.

Proti podobným plánům se stavělo hlavně Německo, které na tyto účely peníze daňových poplatníků nemíní poskytnout. „Politici musejí mít v tak obtížné situaci zodpovědnost. Ale ti, kteří škody způsobili, k řešení musejí přispět,“ řekla kancléřka Angela Merkelová. A německý ministr hospodářství Michael Glos dodal, že by teď měli ukázat šéfové bank, že vysoké platy neberou zbytečně.

Británie chce chránit velké banky

Británie chce naopak velké banky chránit. „Chci, aby na této schůzce jasně zaznělo, že nikdo nenechá žádnou zdravou a důležitou banku padnout jen kvůli tomu, že jí chybí likvidita,“ řekl premiér Gordon Brown před jednáním. „Dnes jsme se dohodli, že zajistíme likviditu, abychom zachovali důvěru a stabilitu,“ uvedl po schůzce. O likviditu, tedy udržení finančních toků, se podle něj už starají centrální banky.

Brown současně navrhl, aby EU bezodkladně založila fond, který by pomohl malým podnikům překonat současné problémy na úvěrových trzích. Šlo by o částku 12 miliard liber (asi 380 miliard Kč) a uvolnit by ji mohla Evropská investiční banka. „Je důležité, aby vlády jednaly právě teď a pomohly malým a středním firmám vyrovnat se s potřebou zajistit si úvěry. Proto žádáme, aby EIB tyto zdroje uvolnila hned,“ dodal Brownův mluvčí.

Schůzky v Paříži se vedle Sarkozyho, Barrosa, Browna a Merkelové zúčastnili italský premiér Silvio Berlusconi, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker.

Finsko složení summitu kritizovalo

Právě složení summitu kritizovali zástupci některých evropských zemí. Postup francouzského prezidenta rozzlobil například Finsko. Jeho ministr financí si myslí, že hledat účinné zbraně vůči finanční krizi je nutné v celé Evropské unii, takže Sarkozy neměl zvát jen zástupce čtyř největších zemí EU.

K jednotnému postupu vyzval Evropu výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Evropa se musí vyvarovat toho, že každá země bude jednat na vlastní pěst a hájit své vlastní zájmy, řekl.

Některé členské země znepokojil například postup Irska, které se zaručilo za veškeré bankovní vklady. Na takový slib slyší například vkladatelé v Británii, kteří začali vybírat vklady a přesouvají je do poboček irských bank. Strauss-Kahn připustil, že pro Evropu je obtížnější najít společnou řeč, než to bylo v USA, které už opatření vůči krizi mají.

Na krizi, která má kořeny v rizikové části amerického hypotečního trhu, Spojené státy zareagovaly schválením plánu stabilizace amerického finančního systému, na který chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč). Trhy však po počáteční euforii reagovaly spíše zdrženlivě. „Možná to přichází už moc pozdě. Kdyby to udělali dřív, mohlo to mít na obnovu důvěry asi větší vliv,“ řekla ekonomka newyorské pobočky francouzského ústavu BNP Paribas Anna Pirettiová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 6 hhodinami

Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
před 8 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat ruskou ropu. Evropa nesouhlasí

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 9 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 13 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánovčera v 21:04

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánovčera v 15:41
Načítání...