Rozpočet se schodkem 50 miliard prošel vládou. Vysoké školy si prosadily víc peněz

Nahrávám video
Události ČT: Vláda schválila rozpočet na rok 2018 se schodkem 50 miliard
Zdroj: ČT24

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok, řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vláda se shodla také na navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy, na vědu a výzkum má jít 35,6 miliardy korun, informoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) budou tři miliardy navíc stačit na odměňování škol podle kvality a částečně uspokojí i nároky na růst stipendií doktorandů.

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Rozpočet, který bude schvalovat sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě i se zvýšením rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bylo hlasování jednomyslné.

Navýšení rozpočtu vysokých škol půjde podle ministra Štecha z obsluhy státního dluhu a dvou nebo tří menších zdrojů. O rozdělení třech miliard bude ministerstvo jednat se zastoupením vysokých škol. 

„Bude možné nastartovat změnu financování vysokých škol, významně vyšší částka půjde do kapitoly kvalita, to jsou peníze, které nejsou pro vysokou školu automaticky dané. Musí je vysoutěžit,“ uvedl Štech.

Navýšena bude moc být také základní fixní částka tak, aby školy mohly fungovat a rozvíjet se, pokud nedostanou finance rozdělované podle kvalitativních kritérií. „Za třetí určitě umožní navýšit citelnějším způsobem stipendia doktorandů, ne samozřejmě v takové výši, jak byla dlouhodobě deklarována,“ uvedl a dodal, že se pokusí také nastartovat financování škol podle společenské potřeby, tedy toho, ve kterých sektorech chybějí absolventi.

Deficit bude na 50 miliardách

Ministerstvo financí sdělilo, že příjmy státního rozpočtu jsou pro rok 2018 navrženy ve výši 1314,5 miliard korun, naopak výdaje státního rozpočtu by měly činit 1364,5 miliard korun. Deficit by tak měl dosáhnout 50 miliard korun.

Příjmy a výdaje rozpočtu na rok 2018
Zdroj: ČT24

Na navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, u učitelů v regionálním školství o 15 procent k 1. listopadu a valorizaci průměrných důchodů o 475 korun měsíčně už se koalice shodla dříve.

Díky očekávanému silnému tempu ekonomiky by měla být příjmová stránka rozpočtu vyšší, než ministerstvo financí počítalo v červnovém nástřelu rozpočtu. Ekonomičtí analytici ale návrh ministerstva financí zvýšit příjmy státního rozpočtu na příští rok o 21 miliard korun kvůli aktuálnímu zlepšenému odhadu vývoje české ekonomiky kritizují.

Marksová novinářům řekla, že jednotlivé položky rozpočtu byly už dohodnuty před schůzí vlády, takže jednání nebylo bouřlivé. „Dnes už nebyly žádné hádky, žádné diskuse,“ uvedla.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh na twitteru označil za kompromis možného.

Na dopravní stavby půjde podle vládního návrhu příští rok 72,5 miliardy korun, řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Aktuální vládou schválená výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. I tak je ale rozpočet fondu na příští rok nižší, než ministerstvo dopravy předpokládalo. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun, napřesrok tak nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů, varoval šéf resortu dopravy.

Vysoké školy hrozily stávkou

Růstem minimálně o tři miliardy korun podmiňovaly souhlas se svým rozpočtem vysoké školy. V případě, že by vláda zvýšení neschválila, hrozily protesty počátkem října. V případě navýšení rozpočtu by se ale plánovaný Týden pro vzdělanost počátkem října měl místo protestů nést v duchu obvyklého zahájení nového vysokoškolského školního roku. Šéf České konference rektorů Tomáš Zima už rozhodnutí vlády uvítal s tím, že navrhne odvolání plánovaných protestů. Vedení vysokých škol o podobě Týdne pro vzdělanost rozhodne v úterý.

Částka by měla podle Zimy stačit na zvýšení platů akademiků o deset až 15 procent, ale nebude úplně stačit na plánovaný růst doktorandských stipendií a podporu důležitých oborů, jako jsou pedagogika a lékařství.

Původně školy požadovaly zvýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Dvě desítky studentů a doktorandů v pondělí ráno přišly před Strakovu akademii připomenout, že na svých požadavcích trvají. Na plošné zvýšení stipendií ale peníze, které vysoké školy dostaly, stačit nebudou.

Celý rozpočet školství dosáhne v příštím roce rekordní výše 168 miliard korun bez peněz z evropských fondů. „Když bychom je přičetli, tak jsme na 175 až 175,5 miliardy korun,“ uvedl Štech. Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun. Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun.

I ministr Štech si je jist, že akademici nepřistoupí k protestům. „Ten Týden určitě proběhne a nebude to určitě špatně. Po šesti letech ukážou nějakou formou, co vlastně se na vysokých školách dělá. Jaká je tam kvalita a úroveň. Ale určitě to nebude mít charakter nějakého hrubého protestu proti vládě nebo ministerstvu školství,“ řekl Štech.

Podle květnového rozhodnutí o posílení rozpočtu na vědu a výzkum pro příští rok mělo na bádání putovat 36,2 miliardy korun, tedy o 3,5 miliardy víc než letos. Ministerstvo financí navrhlo snížení, a to nejspíš o 2,8 miliardy korun.

Dohoda už podle Bělobrádka panuje i v názoru na rozpočet zemědělství, kolik peněz půjde na boj se suchem vláda nechá až na příští rok. „Je tam mnoho proměnných,“ řekl Bělobrádek k této vládní prioritě.

Kalousek: Je to rozpočet bez vize

Schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun vládou podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska dokládá, že kabinet vede politiku bez vize. Na investice do budoucnosti podle něj přitom kabinet počítá v rozpočtu s nižší částkou než předchozí vlády v době krize. „Je to politika bez vize, bez priorit a bez zodpovědnosti k zítřku,“ konstatoval předseda TOP 09.

„Vláda schválila návrh, který má několik historických primátů. Jedná se o dosud nejvyšší výdaje a jedná se také o nejvyšší počet státních zaměstnanců, které si platíme ze svých daní,“ dodal Kalousek.

Státní rozpočet, jak jej schválila vláda, ukazuje priority koaličních stran, a to rozdávat a míň investovat, říká ODS. Schodek je podle ODS nehorázný. „Nedovolili bychom si při takovém ekonomickém růstu mít schodek 50 miliard korun,“ zdůraznila místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Návrh rozpočtu označila za marnost.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byly všechny čtyři rozpočty současné vlády dělané v dobrých časech a vláda toho využila pramálo. „Na poli rozpočtové strategie mohla udělat daleko víc,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...