Rozpočet se schodkem 50 miliard prošel vládou. Vysoké školy si prosadily víc peněz

Nahrávám video
Události ČT: Vláda schválila rozpočet na rok 2018 se schodkem 50 miliard
Zdroj: ČT24

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok, řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vláda se shodla také na navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy, na vědu a výzkum má jít 35,6 miliardy korun, informoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podle ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) budou tři miliardy navíc stačit na odměňování škol podle kvality a částečně uspokojí i nároky na růst stipendií doktorandů.

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Rozpočet, který bude schvalovat sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě i se zvýšením rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bylo hlasování jednomyslné.

Navýšení rozpočtu vysokých škol půjde podle ministra Štecha z obsluhy státního dluhu a dvou nebo tří menších zdrojů. O rozdělení třech miliard bude ministerstvo jednat se zastoupením vysokých škol. 

„Bude možné nastartovat změnu financování vysokých škol, významně vyšší částka půjde do kapitoly kvalita, to jsou peníze, které nejsou pro vysokou školu automaticky dané. Musí je vysoutěžit,“ uvedl Štech.

Navýšena bude moc být také základní fixní částka tak, aby školy mohly fungovat a rozvíjet se, pokud nedostanou finance rozdělované podle kvalitativních kritérií. „Za třetí určitě umožní navýšit citelnějším způsobem stipendia doktorandů, ne samozřejmě v takové výši, jak byla dlouhodobě deklarována,“ uvedl a dodal, že se pokusí také nastartovat financování škol podle společenské potřeby, tedy toho, ve kterých sektorech chybějí absolventi.

Deficit bude na 50 miliardách

Ministerstvo financí sdělilo, že příjmy státního rozpočtu jsou pro rok 2018 navrženy ve výši 1314,5 miliard korun, naopak výdaje státního rozpočtu by měly činit 1364,5 miliard korun. Deficit by tak měl dosáhnout 50 miliard korun.

Příjmy a výdaje rozpočtu na rok 2018
Zdroj: ČT24

Na navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, u učitelů v regionálním školství o 15 procent k 1. listopadu a valorizaci průměrných důchodů o 475 korun měsíčně už se koalice shodla dříve.

Díky očekávanému silnému tempu ekonomiky by měla být příjmová stránka rozpočtu vyšší, než ministerstvo financí počítalo v červnovém nástřelu rozpočtu. Ekonomičtí analytici ale návrh ministerstva financí zvýšit příjmy státního rozpočtu na příští rok o 21 miliard korun kvůli aktuálnímu zlepšenému odhadu vývoje české ekonomiky kritizují.

Marksová novinářům řekla, že jednotlivé položky rozpočtu byly už dohodnuty před schůzí vlády, takže jednání nebylo bouřlivé. „Dnes už nebyly žádné hádky, žádné diskuse,“ uvedla.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh na twitteru označil za kompromis možného.

Na dopravní stavby půjde podle vládního návrhu příští rok 72,5 miliardy korun, řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Aktuální vládou schválená výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. I tak je ale rozpočet fondu na příští rok nižší, než ministerstvo dopravy předpokládalo. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun, napřesrok tak nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů, varoval šéf resortu dopravy.

Vysoké školy hrozily stávkou

Růstem minimálně o tři miliardy korun podmiňovaly souhlas se svým rozpočtem vysoké školy. V případě, že by vláda zvýšení neschválila, hrozily protesty počátkem října. V případě navýšení rozpočtu by se ale plánovaný Týden pro vzdělanost počátkem října měl místo protestů nést v duchu obvyklého zahájení nového vysokoškolského školního roku. Šéf České konference rektorů Tomáš Zima už rozhodnutí vlády uvítal s tím, že navrhne odvolání plánovaných protestů. Vedení vysokých škol o podobě Týdne pro vzdělanost rozhodne v úterý.

Částka by měla podle Zimy stačit na zvýšení platů akademiků o deset až 15 procent, ale nebude úplně stačit na plánovaný růst doktorandských stipendií a podporu důležitých oborů, jako jsou pedagogika a lékařství.

Původně školy požadovaly zvýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun, které jim na jaře přislíbila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Dvě desítky studentů a doktorandů v pondělí ráno přišly před Strakovu akademii připomenout, že na svých požadavcích trvají. Na plošné zvýšení stipendií ale peníze, které vysoké školy dostaly, stačit nebudou.

Celý rozpočet školství dosáhne v příštím roce rekordní výše 168 miliard korun bez peněz z evropských fondů. „Když bychom je přičetli, tak jsme na 175 až 175,5 miliardy korun,“ uvedl Štech. Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun. Rozpočet vysokých škol stagnuje několik let kolem 21 miliard korun.

I ministr Štech si je jist, že akademici nepřistoupí k protestům. „Ten Týden určitě proběhne a nebude to určitě špatně. Po šesti letech ukážou nějakou formou, co vlastně se na vysokých školách dělá. Jaká je tam kvalita a úroveň. Ale určitě to nebude mít charakter nějakého hrubého protestu proti vládě nebo ministerstvu školství,“ řekl Štech.

Podle květnového rozhodnutí o posílení rozpočtu na vědu a výzkum pro příští rok mělo na bádání putovat 36,2 miliardy korun, tedy o 3,5 miliardy víc než letos. Ministerstvo financí navrhlo snížení, a to nejspíš o 2,8 miliardy korun.

Dohoda už podle Bělobrádka panuje i v názoru na rozpočet zemědělství, kolik peněz půjde na boj se suchem vláda nechá až na příští rok. „Je tam mnoho proměnných,“ řekl Bělobrádek k této vládní prioritě.

Kalousek: Je to rozpočet bez vize

Schválení návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun vládou podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska dokládá, že kabinet vede politiku bez vize. Na investice do budoucnosti podle něj přitom kabinet počítá v rozpočtu s nižší částkou než předchozí vlády v době krize. „Je to politika bez vize, bez priorit a bez zodpovědnosti k zítřku,“ konstatoval předseda TOP 09.

„Vláda schválila návrh, který má několik historických primátů. Jedná se o dosud nejvyšší výdaje a jedná se také o nejvyšší počet státních zaměstnanců, které si platíme ze svých daní,“ dodal Kalousek.

Státní rozpočet, jak jej schválila vláda, ukazuje priority koaličních stran, a to rozdávat a míň investovat, říká ODS. Schodek je podle ODS nehorázný. „Nedovolili bychom si při takovém ekonomickém růstu mít schodek 50 miliard korun,“ zdůraznila místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Návrh rozpočtu označila za marnost.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše byly všechny čtyři rozpočty současné vlády dělané v dobrých časech a vláda toho využila pramálo. „Na poli rozpočtové strategie mohla udělat daleko víc,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve uvedl, že rozpočet vetovat nebude.
před 45 mminutami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 6 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 10 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 11 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cirkulární ekonomiku

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.
před 19 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
14. 3. 2026
Načítání...