Americká společnost Uber, provozující alternativní taxislužbu, vstoupila v pátek na newyorskou burzu NYSE – obchodování s jejími akciemi začalo propadem až o devět procent, později se ztráty zmírňovaly. Kolem 19. hodiny už byl pokles jen 0,6 procenta. Později však opět nastoupil sestupný trend. Celý den tak Uber uzavřel na 41,57 dolaru, což bylo proti zahajovací ceně 45 dolarů propad o 7,6 procenta.
Rozpačitý vstup Uberu na burzu. Jeho akcie končily obchodování poklesem o více než sedm procent
Server americké byznysové televize CNBC v pátek večer uvedl, že tržní kapitalizace firmy je po vstupu na burzu 69,7 miliardy dolarů. Tedy výrazně méně, než se předpokládalo ještě před měsícem, kdy se hovořilo až o 120 miliardách.
Prvotní nabídka akcií Uberu veřejnosti (IPO) byla dlouho očekávanou událostí. Je největší od roku 2014, kdy své akcie uvedl na burzu čínský internetový prodejce Alibaba. Pokud by se braly v úvahu jen americké firmy, pak jde o největší IPO od roku 2012, kdy se začaly obchodovat akcie společnosti Facebook.
Společnost Uber vznikla v USA před deseti lety, postupně svou působnost rozšířila i do dalších zemí, včetně Česka. Uber má sice velký potenciál, ale příliš daleko k černým číslům, upozornila agentura AP. Od svého vzniku firma prodělala kolem devíti miliard dolarů (přes 200 miliard korun) a sama připouští, že může trvat ještě řadu let, než se stane ziskovým podnikem.
V dubnu Uber například obnovil svou činnost také v Bratislavě, kterou zastavil loni na jaře kvůli soudnímu rozhodnutí. Na problémy firma narazila i v České republice, kde se stala terčem stížností a protestů ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb.
Ve středu pak protestovali v USA a v Británii samotní řidiči zapojení do sítě Uber i do konkurenční sítě Lyft (ta na newyorskou burzu Nasdaq vstoupila letos koncem března). Chtěli tak upozornit na stále nižší výdělky. Mezi nimi natáčel zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.
Deset hodin denně za volantem, aby si vydělal 200 dolarů. A z nich ještě zaplatil údržbu, pojištění a benzin. Stan pro alternativní taxislužbu Uber začal jezdit před pěti lety. Uvěřil reklamě, že si lehce vydělá stejně jako v hlavním zaměstnání.
„Dnes se to nevyplatí, ale musím v tom pokračovat, abych zaplatil dluhy, které kvůli tomu mám. Navíc jsem si musel najít jinou práci na plný úvazek,“ řekl ČT řidič Uberu a zakladatel organizace Řídíme společně Stan De La Cruz.
Protesty řidičů Uberu v San Franciscu
Do dluhové pasti se Stan stejně jako mnozí další dostal, když si půjčil na nové auto. Přestat s Uberem si nemůže dovolit, i když si vydělá jen velmi málo peněz. Řidiči, kteří pro Uber jezdí, si už několik let stěžují, že se neustále zhoršují jejich podmínky. Firma si z toho, co zaplatí zákazník, bere stále víc. Například Muhammet Erdogmus vzpomíná, že první roky s aplikacemi Uber a Lyft pro něj byly výnosné. Za ujetou míli dostal průměrně v přepočtu 31 korun. Dnes je to méně než 15.
Uber protesty nekomentoval. Ve čtvrtek ale společnost slíbila, že se stížnostmi bude zabývat. Protestu, kdy se řidiči na 12 hodin ze systému odhlásili, se ale zúčastnily jen tisíce ze tří milionů šoférů, kteří po světě pro společnost jezdí. Firmě tak nezpůsobili větší potíže.