Praha – S příchodem nového roku začala platit řada změn, které pocítí naše peněženky. Některé, jako například zvýšení daně z přidané hodnoty, dopadnou na každého, jiné pocítí jen specifické skupiny obyvatel, například důchodci. Ekonomové se ale spíše obávají dopadů daňových změn, úprav paušálů a změn v minimální mzdě na ekonomiku. Varují, že by ji mohly přidržet v recesi.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance:
„V roce 2013 opět vzrostou daně. To znamená, že cenová hladina bude moc vysoko. Lidé nebudou mít z čeho zvyšovat výdaje. Šetření bude pokračovat. Ekonomika dál poklesne.“
Úpravy DPH jak na běžícím pásu
O procentní bod více, tedy 15 a 21 procent, platíme od Nového roku nově na dani z přidané hodnoty. Zvýšení daně se sice podle ekonomů nepromítne do zvýšení cen v obchodech stoprocentně, vzhledem k tomu že jde ale o několikátý daňový skok v pořadí, ubývá manévrovacího prostoru, v rámci kterého si obchodníci ještě mohou ukousnout ze svých marží ve prospěch zákazníků. Podle propočtů společnosti Patra Finance tak v důsledku změn DPH v roce 2013 spotřebitelské ceny vzrostou o 0,8 procenta, průměrná rodina tedy musí počítat s tím, že měsíčně utratí zhruba o 186 korun více.
Změnu sazeb lidé pocítí hlavně u položek, bez kterých se nelze obejít, tedy především u potravin, léků a výdajů na bydlení. Změny v DPH bolestně tnou také do rozpočtu rodin s malými dětmi. Dětské pleny totiž míří ze snížené sazby do základní, tedy nově 21 procentní sazby daně. Mladé rodiny tak musí počítat s tím, že za plenky zaplatí ročně zhruba o pětistovku více.
Ekonomové v souvislosti s vyšší zátěží peněženek občanů poukazují na to, že si budou spotřebitelé více hlídat, za co utrácí, a budou šetřit. To se promítne do zpomalení maloobchodu a následně to přibrzdí celou ekonomiku. Podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho by mohl růst hrubého domácího produktu v důsledku změn DPH zpomalit až o 0,5 procenta.
Důchodci přijdou (nejen) o holuba na střeše
S tvrdým odporem veřejnosti se nicméně setkalo spíše zmírnění valorizace penzí. Důchodci kvůli němu přišli o příslib, který platil teprve od roku 2012 a ve kterém se vláda zavázala, že bude každý rok zvedat důchodcům penze o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. V letech 2013 až 2015 hodlá valorizovat penze jen o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Důchody se tak v roce 2013 zvednou v průměru jen o 137 korun. I tím si podle ekonomů Česko zadělává na problémy. Na důchodce totiž v poslední době dopadají úspory až příliš tvrdě, což je žene do chudoby.
Petr Zahradník, člen NERVu:
„Důchodci jsou v situaci, kdy je jejich příjem konstantní a závislý pouze na valorizaci, zatímco jejich výdaje se variabilně mění, bohužel většinou směrem nahoru. Při zvyšování DPH lze předpokládat nárůst jejich výdajů až o 5 procent ročně, možná více.“
Nejvíce pak ekonomům vadí to, že stabilizační balíček připravil od ledna důchodce také o motivaci k práci. Důchodci, kteří si přivydělávají, již nebudou mít možnost uplatnit slevu na dani. Ročně tak pracující důchodce přijde o necelých 25 tisíc korun, podle ministerstva financí se to bude týkat zhruba 80 tisíc lidí. „U nás je po šedesátce velmi strmý pád do neaktivity, a to není normální. Tento návrh je spíš krokem zpátky, sníží se motivace pracovat,“ říká ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Méně pracujících důchodců navíc rovněž znamená méně peněz, které se budou v ekonomice točit a povzbuzovat ji k růstu.
Desetitisíce ročně vezme stát také živnostníkům
Změny, které přináší rok 2013, se zakousnou také do peněženek živnostníků. Stát se totiž rozhodl omezit tzv. paušály, díky kterým podnikatelé nemusí evidovat veškeré své výdaje, od svých příjmů pouze odečtou paušál stanovený státem pro danou oblast podnikání a z rozdílu vypočtou daň. Nepříjemnou novinkou pro podnikatele je ovšem od ledna 2013 to, že pokud sáhnou po paušálech, nebudou již smět stát žádat o daňové zvýhodnění na vyživované dítě a manžela či manželku bez vlastních příjmů. Ročně si tak pohorší i o více než 30 tisíc korun.
Ještě více se dosavadní podporu podnikání rozhodli zákonodárci omezit v zemědělství. Postupně klesat bude vratka, kterou stát kompenzuje zemědělcům náklady zaplacené na spotřební dani z nafty. V roce 2013 se vratka sníží z 60 na 40 procent. Od roku 2014 se pak má vratka zrušit úplně; v důsledku toho budou zemědělci platit zhruba o 11 korun za litr nafty více. To by se náledně mohlo odrazit ve zdražení potravin.
I solidarita může přibrzdit ekonomiku
Více peněz chce stát pod rouškou solidarity dostat v roce 2013 také z bohatých. Z příjmů nad 100 tisíc korun měsíčně, tedy z těch, které jsou nyní osvobozeny od plateb pro sociální pojištění, zaplatí nově lidé sedmiprocentní solidární přirážku. Kromě této nové daně zaplatí lidé s vyššími příjmy také více na zdravotním pojištění, na tři roky se totiž ruší příjmové stropy pro platbu tohoto pojištění. Jen v důsledku odstranění stropu si člověk s hrubým příjmem nad 200 tisíc korun měsíčně připlatí na zdravotním pojištění více než 2 tisíce korun. Ještě výrazněji pak náklady na pojištění vzrostou jeho zaměstnavateli.
Zvláště toto opatření považují někteří ekonomové za čirý populismus, který navíc může zpomalit hospodářský růst, a obrátit se tak proti vládě a potažmo všem občanům. „Kdo pobírá tyto příjmy, bude je chtít v čistém pobírat dál. Zvýší se tedy celkové náklady firmy na tyto zaměstnance, takže jim pravděpodobně klesne zisk,“ varoval děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
I přidání mladistvým a invalidům může být jen iluzí
Negativní dopady na ekonomiku i na ty, kterým má pomoci, by v neposlední řadě ve svém důsledku mohlo mít také zvýšení minimální mzdy, kterou musí zaměstnavatelé platit mladistvým, mladým lidem v prvním zaměstnání a invalidům. Například zaměstnancům, kteří zároveň pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, mohl zaměstnavatel platit jen polovinu minimální mzdy. Mladistvým pracovníkům pak 80 procent minimální mzdy. Od Nového roku ale této redukci odzvoní. Při týdenní pracovní době stanovené na 40 hodin budou mít i tyto skupiny pracovníků nárok na minimální mzdu ve výši 8 tisíc korun měsíčně.
Jenže obavy z tohoto opatření má i samo ministerstvo práce a sociálních věcí, které poukazuje na to, že by změna pravidel u minimální mzdy mohla vést ke krácení pracovních úvazků a propouštění. Pro zaměstnavatele to totiž bude podobně jako zrušení stropů zdravotního pojištění znamenat vyšší náklady na mzdy. Podle předběžných odhadů by mělo jít až o 166 milionů korun, s odvody pak o 225 milionů korun.
