Washington – V zájmu svého politického vítězství bude zřejmě prezident Barack Obama ochoten riskovat recesi americké ekonomiky a shodit ji z fiskálního útesu. Jak upozorňuje komentátor agentury Reuters Daniel Indiviglio, z rozpočtové krize, která by mohla nastat na počátku příštího roku, plánuje Obama obvinit republikánskou opozici.
Podle Indiviglia Obama nejprve poslal Kongresu nabídku, která byla mrtvá, ještě než dorazila, a poté rychle odmítl kompromisní odpověď republikánů. Obama tedy působí dojmem, že jej láká politický prospěch, který pro něj plyne z toho, že z případného neúspěchu bude moci obvinit právě republikány.
Paul Gronke, politolog americké Reed College:
„Otázka pro Američany a kohokoliv po světě zní, zdali je lepší pro Ameriku se z toho útesu zřítit, anebo pouze vyděsit republikány tou blízkostí katastrofy tak, aby se nějakým způsobem podařilo najít kompromisní řešení rozpočtové krize. Bude to o škrtech a o daních. (…) Myslím si, že dosáhnou kompromisu – nemyslím si, že republikáni chtějí být viněni za další recesi.“
Otázka pro Američany a kohokoliv po světě zní, zdali je lepší pro Ameriku se z toho útesu zřítit, anebo pouze vyděsit republikány tou blízkostí katastrofy tak, aby se nějakým způsobem podařilo najít kompromisní řešení rozpočtové krize. Bude to o škrtech a o daních. (…) Myslím si, že dosáhnou kompromisu – nemyslím si, že republikáni chtějí být viněni za další recesi.
Obama nevstoupil do jednání mírovou nabídkou, ale seznamem požadavků. Navrhl zvýšit daně o 1,6 bilionu dolarů a – aby republikány ještě více rozčílil – zahrnul do svého návrhu nejméně 200 miliard dolarů výdajů na podporu ekonomiky, které prakticky neutralizují jakékoli jeho verbální sliby snížení mandatorních výdajů. Navíc požaduje odebrat Kongresu jeho pravomoc rozhodovat o stropu na federální dluh.
Prezident trvá na vyšších daních pro bohaté
Republikánští lídři označili Obamovu nabídku za směšnou, i přesto ale nabídli kompromisní zvýšení daňových příjmů o 800 miliard dolarů prostřednictvím zrušení daňových výjimek a odpisů. U výdajů navrhli škrty zhruba na úrovni toho, co předložila loni Obamou sestavená dvoustranná komise pro ozdravení rozpočtu.
CO JE TO FISKÁLNÍ ÚTES?
Jako fiskální útes (angl. fiscal cliff) se označuje souběh rozpočtových škrtů, dohodnutých loni v Kongresu, a automatického zvýšení daňových sazeb. Platnost snížených daňových sazeb vyprší po deseti letech na konci letošního roku; restrikce vládních výdajů by měly vejít v platnost na počátku roku 2013. Tato dvě opatření by v současné situaci mohla výrazně poškodit nejen americkou ekonomiku, ale i tu globální.
Předpokládalo se, že politici po listopadových prezidentských volbách tomuto souběhu restrikcí v objemu zhruba 600 miliard dolarů (11,7 bilionu korun) alespoň zčásti zabrání. Stále jsou ale předmětem dohadů mezi demokratickým prezidentem Obamou a Kongresem ovládaným republikány.
Obama na tento návrh ale v úterý odpověděl tím, že bude jednat pouze o dohodě, která zahrne zvýšení daňových sazeb pro bohaté. Sám pak odmítl i ty podle Indiviglia nejmírnější reformy nárokových výdajů, které navrhli republikáni.
Komentátor Reuters soudí, že čerstvě zvolený prezident zřejmě očekává od svých protivníků téměř absolutní kapitulaci. Když toho nedosáhne, je podle všeho připraven na to, že nechá ekonomiku spadnout do recese, pokud mu to umožní vylíčit své oponenty jako ty, kteří trvali na zachování daňových sazeb pro bohaté.
Američané se možná přikloní na jeho stranu, avšak Obamovo politické vítězství bude znamenat pro americkou ekonomiku obrovskou prohru, uzavírá Indiviglio.
