Řekové žádají odklad splátky a chystají další návrh na řešení krize

Řecko požádalo Mezinárodní měnový fond o více času na uhrazení dlužné splátky ve výši 1,6 miliardy eur (skoro 44 miliard korun). Státní televizi to potvrdil vicepremiér Jannis Dragasakis. Lhůta pro uhrazení splátky vyprší o půlnoci a země na ni nemá peníze. Atény také předložily věřitelům nový návrh, na jehož základě chtěly získat finanční pomoc. Ústupky ale chyběly, a tak si ministři financí eurozóny na večerní telekonferenci vyžádali další podrobnosti. Zítra by měla euroskupina jednat znovu.

Řecko se nezaplacením splátky MMF stává první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatí půjčku. Naposledy z jiných než technických důvodů nesplatila svůj dluh v roce 2001 Zimbabwe, která stále dluží fondu 112 milionů dolarů. Dalšími zeměmi, které neuhradily své závazky včas, byly třeba Súdán či Kuba. Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země fondu nesplatila.

I když dojde k prodlení, nepovede to podle ekonoma Vysoké školy obchodní Pavla Neseta přímo k bankrotu. „O půlnoci se nestane nic zásadního. To je pouze psychologická hranice,“ podotkl s tím, že následné procedury v Mezinárodním měnovém fondu zaberou asi měsíc. Větší problém podle něj představuje splátka, kterou má Řecko 20. července uhradit věřitelům v eurozóně a Evropské centrální bance. Po tomto datu by totiž nejspíš skončilo nouzové financování, které ECB poskytuje řeckým bankám, což by znamenalo „konečnou“.

Úředníci MMF však nedávno upozornili, že regule, podle kterých mají mít Atény ještě 30 dnů na uskutečnění platby, než dostane informaci o prodlení výkonná rada MMF, jsou zastaralé. Šéfka fondu Christine Lagardeová prý počítá s tím, že bude informovat radu okamžitě po skončení úředních hodin ve Washingtonu. Fond tak nejspíš Řecko odstřihne od dalších financí. Později by země mohla přijít o hlasovací právo nebo by mohla být z organizace vyloučena. Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, dluží mu bez úroků 35 miliard eur.

Čeká se na referendum

V Bruselu se mezitím večer mimořádně jednalo o dalším řeckém návrhu na řešení dluhové krize. Atény údajně žádaly několikadenní prodloužení současného záchranného programu, který o půlnoci skončí, a k tomu nový dvouletý program financování a restrukturalizace dluhu. Celkově měl mít balík hodnotu 29,1 miliardy eur (794 miliard korun).

První požadavek věřitelé odmítli jako technicky neproveditelný, u druhého vyčkají na podrobnosti, zejména co výměnou nabízí Řecko. Znovu se nad návrhem sejdou ve středu, ale reagovat fakticky chtějí až po nedělním referendu.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom na poslední chvíli také předložil svůj návrh na řešení dluhové krize, když po premiéru Tsiprasovi žádal, aby zaslal písemný souhlas s podmínkami věřitelů. Pak by se konalo mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny, které by odblokovalo zbývajících 7,2 miliardy eur ze záchranného programu.

Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem řekla, že o údajné Junckerově nabídce nic neví. „Tento večer přesně o půlnoci středoevropského času záchranný program vyprší. A já si nejsem vědoma žádného reálného náznaku čehokoli jiného,“ prohlásila Merkelová na tiskové konferenci při návštěvě kosovského premiéra. Na adresu řeckých návrhů později dodala, že až do nedělního referenda o nich Německo nehodlá diskutovat.

K aktuálnímu vývoji kolem Řecka se vyjádřil také americký prezident Barack Obama, podle něhož řecká finanční krize představuje pro Evropu „značnou starost“. Nedomnívá se však, že by měla způsobit „velký šok“ americkému finančnímu systému. Řecké problémy jsou nicméně podle šéfa Bílého domu bolestné pro samotné Řeky a mohly by zasáhnout hospodářský růst v Evropě, což by se projevilo na zahraničním obchodu s USA.

Banky zůstávají zavřené

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že až do pondělí 6. července zůstanou v celé zemi zavřené všechny banky, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček.

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové transakce musí schválit komise ministerstva financí.

Kvůli omezení pohybu kapitálu agentura Standard & Poor's zhoršila ratingové hodnocení čtyř předních řeckých bank na známku selektivní platební neschopnost. Agentura míní, že bez další podpory ze strany Evropské unie je pro Řecko do šesti měsíců nevyhnutelný bankrot. Zhoršení ratingu se týká National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank Ergasias a Piraeus Bank. Už v pondělí snížila rating řeckých bank konkurenční agentura Fitch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 31 mminutami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 2 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 16 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 23 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...