Řekové z celého světa se sjíždějí domů, tisk vyzývá k záchraně vlasti

Den před zlomovým referendem o reformách mezinárodních věřitelů panuje v Řecku napjaté očekávání. Kampaň 24 hodin před začátkem hlasování podle zákona utichla a zveřejňovat se nesmějí ani žádné předvolební průzkumy. Na poslední chvíli se nicméně snaží mobilizovat občany řecký tisk – upozorňuje, že lidi čeká nejdůležitější rozhodnutí za posledních čtyřicet let. To si myslí i Řekové žijící v zahraničí, kteří se kvůli referendu ve velkém sjíždějí domů.

Většina řeckých deníků ve svém sobotním vydání voliče vyzvala, aby na lístcích zaškrtli možnost "ano", což znamená přijetí navrhovaných reforem. "Ano euru a Evropě. Občané drží budoucnost země ve svých rukou," napsal v titulku deník politického středu To Vima a nastínil Řekům jen dvě alternativy slovy "národní izolace, nebo evropský kurz". Stejně to vidí i list To Proto Thema, který nabádá k přijetí reforem a zachování jednotné měny. "Odmítáme drachmu a chaos," doplnil konzervativní deník Eleftheros Typos.

Bulvární list RealNews pod dramatickým titulkem "Zachraňte vlast!" upozorňuje na to, že národ je ve vztahu k věřitelům rozdělený a že mu hrozí mezinárodní izolace. Dohoda s partnery v eurozóně je proto nezbytně nutná.

K odmítnutí podmínek věřitelů naopak vyzývá deník I Avgi spojený s vládnoucí stranou Syriza. Domnívá se, že zamítavý postoj Řecko ve výsledku posílí a premiér Alexis Tsipras bude schopen zajistit zemi výhodnější dohodu a finanční pomoc "během dvou dní".

K zamítnutí reforem své spoluobčany opakovaně vyzval i samotný předseda vlády, který považuje současný řecký dluh za neudržitelný. "V neděli se rozhoduje, zda opět ubereme důchodcům, abychom obsluhovali neudržitelný dluh. Vyzývám vás, abyste hlasovali za sebevědomé a demokratické Řecko v solidární Evropě," nechal se slyšet Tsipras. Také je přesvědčen, že negativní stanovisko Řeků pozici Atén ve vyjednávání posílí.

Představitelé eurozóny si ale myslí opak. Jak šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, tak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker míní, že zamítavý výsledek referenda bude znamenat oslabení vyjednávací pozice Řecka. "Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná," odhaduje Juncker. Podobně hovořil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Byla by to velmi náročná jednání, protože situace v Řecku se v posledních týdnech dramaticky zhoršila."

Banky mají peníze jen do pondělí

Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že referendum bude vyrovnané. Zatímco levice (jejíž součástí je i vládní Syriza) burcuje za odmítnutí podmínek pomoci, opoziční pravice naopak podporuje další úspory. „Všechny strany se snaží mobilizovat nerozhodnuté voliče, protože jejich hlasy budou pro výsledek referenda klíčové,“ popsal zpravodaj ČT v Aténách David Miřejovský.

V Řecku jsou od počátku týdne zavřené banky a lidé mají jen omezený přístup ke svým vkladům – z bankomatů si mohou každý den vybrat maximálně 60 eur. Šéfka místní bankovní asociace Luka Katseliová informovala, že finančním domům zbývá hotovost ve výši jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun), takže si vystačí jen do pondělního rána. Další vývoj bude záviset na postupu Evropské centrální banky, jež řeckým bankám poskytuje nouzové financování v rámci programu ELA (Emergency Liquidity Assistance).

Řecká krize

Řecké banky přitom popřely zprávu, kterou zveřejnil britský deník Financial Times, že by v případě finančního kolapsu mohlo dojít k zabavení části vkladů. Bankovní asociace označila informaci za "zcela nepodloženou" a řecký ministr financí Janis Varufakis na svém twitterovém účtu píše o "zlomyslné spekulaci".

Podle platného výnosu mají řecké banky začít fungovat v pondělí 6. července, jejich otevření se ale nejspíš odloží. Vládní činitelé už avizovali, že banky se znovu otevřou až ve chvíli, kdy se zemi podaří dosáhnout dohody s věřiteli. A pokrok v jednáních závisí právě na výsledcích nedělního referenda. Kromě toho stále hrozí riziko, že po otevření bank by opět nastal masivní výběr vkladů, což by při nízké likviditě řecký finanční systém neustál.

Řecká diaspora chce být u referenda

O významu referenda svědčí i zájem, který hlasování vyvolalo mezi Řeky žijícími v zahraničí. Někteří neváhají a kupují si drahé letenky, aby mohli včas odevzdat svůj vlastní hlas. Většina z nich se chystá podmínky mezinárodních věřitelů podpořit. Je to podle nich jediný způsob, jak zemi udržet v eurozóně.

"Všechny příležitosti, které jsem v životě dostal, přišly částečně díky vztahu Řecka s Evropou, nejen kvůli mému řeckému pasu," řekl agentuře Reuters konzultant Konstantinos Dimitriu, který žije v Singapuru. Domů prý zamíří i jeho přátelé z USA, Irska nebo Švédska.

Graffiti v ulicích Atén

Aerolinky Aegean Airlines musely dokonce vypravit letadla navíc, a to z Bruselu a z londýnského letiště Stansted. Některé krajany však mohou odradit vysoké náklady na cestu. Třeba zpáteční letenka mezi New Yorkem a Aténami zakoupená na poslední chvíli vyjde na 1400 dolarů (přes 34 000 korun), z dalších oblastí to může být až trojnásobek.

"Letenky do Řecka na tento víkend jsou opravdu drahé," potvrdil Dimitri Augustidis, který provozuje turistické internetové stránky v Británii. "Není to kvůli sezoně, je to kvůli volbám. Před volbami v lednu jsem letěl hlasovat a zaplatil jsem 100 liber, když jsem letěl o dva dny dříve. Na toto referendum odlétám také o dva dny dříve a letenka je za 300 liber."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 5 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 23 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...