Rekordní schodek státního rozpočtu – na konci července téměř 280 miliard korun – odpovidá vládním opatřením na straně příjmů a výdajů i plánovanému celoročnímu deficitu ve výši 500 miliard. V pořadu Události, komentáře to řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO). Naopak exministr financí a garant TOP 09 pro fiskální politiku Miroslav Kalousek varoval před strukturou rozpočtu a s ní spojenými nepříznivými dopady v budoucnosti.
Kalousek by nebyl nervózní, kdyby celý schodek 280 miliard připadal na jednorázová proticovidová opatření. Ta však podle něho tvoří jen 180 miliard, zatímco 100 miliard jsou výdaje, které zůstanou, i když covid zmizí.
Do konce letošního roku navíc očekává růst těchto mandatorních výdajů, tedy ze zákona povinných, až na 200 miliard deficitu, které nemají s covidem nic společného. Domnívá se proto, že povinné státní výdaje se vládě zcela vymkly z rukou a zůstanou závazky pro další léta. Přitom vláda neřekla, jak to chce řešit, dodal.
To Feranec odmítl s tím, že vláda má připraven plán postupné konsolidace veřejných financí. Například pro příští rok se schodkem kolem 390 miliard. Věří, že postupně dojde ke snižování schodku i dluhu.
Jak dopadne letošní rozpočet?
Kalousek v pořadu velmi zhruba odhadl, že letos by mohl schodek státního rozpočtu činit kolem 420 miliard korun, pokud nás nezasáhne další vlna covidu a nevyžádá si mimořádná opatření.
Vládní plán konsolidace, o kterém se zmínil Feranec, označil Kalousek za plán nekonsolidace, který v roce 2024 narazí na dluhovou brzdu. Ta je nyní stanovena zákonem o rozpočtové odpovědnosti na 55 procent hrubého domácího produktu. Po dosažení této hranice by vláda musela předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Dva odlišné pohledy na další vývoj
Bývalý ministr financí dodal, že vláda si nyní na dluh kupuje rekordní spokojenost českých domácností, což jednou povede k nepříjemnému konci „mejdanu“. Neví ale, kdy se tak stane, protože je tu expanzivní politika světových centrálních bank s možností půjčovat si levně. Prognózuje však, že do budoucnosti to povede k omezením, třeba na straně důchodů či zdravotní péče.
Feranec tento nastíněný vývoj odmítl. Připomněl, že v uplynulém období sice nastala zdravotní i ekonomická krize, ale naštěstí nenastala sociální krize. Předpokládá, že nyní nastartovaný hospodářský růst povede i ke zvýšeným příjmům z daní a k postupnému snižování schodku.
Kalousek k tomu dodal, že budou nutná aktivní opatření na příjmové či výdajové straně a ta nebudou populární.
Když ceny stavebních materiálů prudce letí vzhůru
Oba hosté se pak shodli v názoru na současné prudké zdražování stavebních materiálů, které navíc někdy chybí. Feranec uvedl, že tento růst cen vláda neovlivní.
To je logický náraz, zdražuje se, musíme to přežít, souhlasil Kalousek. Uvedl, že návrat k investicím a stavbám vedl k nárazové poptávce, kdy dodavatelé mohou zvyšovat ceny. Domnívá se však, že už příštím rokem se situace začne uklidňovat. Varoval před zaváděním regulačních opatření, která by stav zhoršila. Zdůraznil, že současný vývoj není vinou vlády. „Ta nemá nástroj, jak by to mohla ovlivnit.“
