Brusel – Evropská komise dnes vytvořila expertní skupinu, která má pomoci vyřešit svízelnou situaci Řecka. Experti pod vedením viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Horsta Reichenbacha mají nalézt cestu, jak do země přivést rychleji peníze ze strukturálních fondů EU. Situace není ani před zítřejším summitem nijak jednoduchá. Deník Financial Times Deutschland s odvoláním na zdroje z Evropské komise uvedl, že by na summitu mělo dojít ke schválení vytvoření flexibilní úvěrové linky eurozóny, která má fungovat podobně jako u Mezinárodního měnového fondu. Úvěry by mohly státy získávat přímo ze současného záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Řekové nejspíš dostanou možnost převést některé již dříve slíbené peníze na nové projekty, které mají podpořit hospodářský růst. Peníze z Evropského sociálního fondu zase budou možná moci využít na podporu lidí, kteří kvůli krizi a následným úsporným opatřením přijdou o práci. Počítat lze i s rychlejším schvalováním dotací. „Komise nechce, aby nějaký kámen zůstal neobrácený, pokud jde o využívání strukturálních fondů v největší možné míře, která má podpořit řeckou konkurenceschopnost, nastartovat růst a bojovat s nezaměstnaností,“ uvedla komise v tiskovém prohlášení.
Šéf Evropské komise nicméně nad současnou situací v Řecku vyjádřil na dnešní mimořádné tiskové konferenci hluboké znepokojení. Příliš jej zřejmě neuklidňují ani neshody mezi členskými státy eurozóny před čtvrtečním summitem. „Nechci, aby kdokoliv podléhal nějakým iluzím. Situace je skutečně velmi vážná a bude od každého státu na summitu vyžadovat maximální zapojení,“ řekl.
Státy se stále nejsou schopny dohodnout na novém záchranném programu pro Řecko navzdory tomu, že krize se zvolna šíří i do Itálie a Španělska, tedy třetí a čtvrté ekonomiky eurozóny. „Je to plně v kompetenci členských států. V minulosti několikrát prohlásily, že udělají pro stabilitu v eurozóně cokoliv, tak je na nich, aby to nyní dokázaly,“ uvedl Barroso.
Eurozóna vytvoří úvěrovou linku jako má MMF
Mimořádný summit eurozóny by měl zítra schválit vytvoření flexibilní úvěrové linky eurozóny, která má fungovat podobně jako u Mezinárodního měnového fondu. Půjčky však nemají být obdobou finanční pomoci, jakou získalo Řecko, Irsko či Portugalsko. Má jít o peníze, které mají fungovat jako prevence šíření dluhové krize a nebudou podmíněny drastickými úspornými opatřeními jako dosud. Je možné, že by o poskytnutí úvěru mohli požádat Italové či Španělé, kteří se v poslední době dostali do značných problémů kvůli eskalaci krize.
FTD upozorňuje, že podobné úvěry poskytuje Mezinárodní měnový fond. Během hospodářské krize, kterou způsobil v září 2008 pád americké investiční banky Lehman Brothers, takto pomohl například Polsku, Mexiku či Kolumbii. Ve všech případech půjčka stabilizovala v jednotlivých zemích situaci, přestože žádná z nich nakonec nemusela peníze od MMF využít.
Vytvoření úvěrové linky by nejspíš znamenalo navýšení finančních prostředků v EFSF. O něm před časem informoval německý deník Die Welt s tím, že celkový objem fondu by se mohl zdvojnásobit na 1,5 bilionu eur ze současných 750 miliard eur. Klíčový bude ovšem postoj Německa, které v minulosti dávalo najevo nespokojenost s úvěrovou linkou v MMF, a lze předpokládat, že bude mít výhrady ke stejnému řešení v eurozóně.
