Řecko si může oddechnout, získá vymodlených 44 miliard

Brusel - Na třetí pokus a po dvanáctihodinové debatě ministři financí zemí eurozóny přiklepli zadluženému Řecku dalších 44 miliard eur ze záchranného balíku, z nichž více než 31 miliard bylo od léta blokováno. Čistě formálně toto rozhodnutí ještě bude potvrzeno na příští schůzce. Se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) také ministři jednali o možných variantách snížení řeckého dluhu. Do roku 2020 má klesnout na 124 procent HDP, bez zásahů by to bylo 144 procent.

Řecko si oddechlo, slíbených 44 miliard eur dostane. Dohoda ministrů financí eurozóny má zajistit udržitelnost řeckého dluhu. „Dosáhli jsme politické dohody na vyplacení příští splátky Řecku. Nejde ale jen o peníze. Jde o šanci na lepší budoucnost Řecka i celé eurozóny,“ řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Řecko podle něj přistoupilo k reformám a škrtům, které od něj partneři požadovali.

Odblokování peněz, které Atény nutně potřebují, aby se vyhly státnímu bankrotu, přišlo poté, co se obě strany po půl dne trvajících jednáních shodly na krocích pro seškrtání řeckého dluhu. Ten by se měl do roku 2022 snížit na 110 procent hrubého domácího produktu a 124 procent HDP do roku 2020.

Prezident Euroskupiny Jean-Claude Juncker
Zdroj: ISIFA/EPA/JULIEN WARNAND

V rámci těchto kroků by se měly Aténám vrátit výnosy, které získala Evropská centrální banka (ECB) z řeckých dluhopisů, jež má ve svém držení. Sníží se i úrokové sazby z půjček, které Řecko získalo, a upraví jejich splatnost.

Ministři se také dohodli na spuštění dobrovolného odkupu řeckých dluhopisů, v jehož rámci by se mělo podle agentury Reuters nabídnout soukromým investorům 35 centů za každé euro řeckých dluhopisů, které drží. „Určitě to sníží nejistotu a posílí důvěru v Evropu a v Řecko,“ řekl k dohodě šéf ECB Mario Draghi.

„Řecko dostalo skoro všechno, co mohlo, a teď musí pokračovat v kurzu. Pokud to dokážeme, vybředneme z krize možná už za 6 měsíců,“ doufá Theodore Krintas, analytik společnosti Attica Wealth Management.

Podle řecké opozice to ale stále není dost. Bez odpuštění další části dluhu se prý země nevzchopí. O tom zase nechce slyšet Německo - přinejmenším do voleb na podzim 2013. Právě jeho občané by na odpuštění řeckých dluhů doplatili nejvíc.

Tři várky peněz na začátku prosince

Podle šéfky MMF Christine Lagardeové je Řecko opět „na cestě k udržitelnému dluhu“. Eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn po jednání řekl, že peníze ze záchranného balíku do Řecka půjdou ve třech tranších a stane se tak v první části prosince. „Řecko ukázalo, že reformy myslí vážně. Dodrželo své sliby a zavedlo tvrdá opatření,“ dodal Rehn.

Jenže v poslední době data ukázala, že vzhledem ke stavu tamní ekonomiky a postupu reforem není brzké snížení dluhu příliš reálné. Dluh totiž příští rok vystoupá podle odhadů až na hranici kolem 190 procent HDP. Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla o téměř 25 procent a další pokles se čeká příští rok.

Bez nových opatření by výše dluhu za osm let dosáhla hranice 144 procent HDP. Juncker zdůraznil, že věří, že se řecká ekonomika dostane do lepší kondice. Přispět by tomu mimo jiné měl i záměr snížit sumu peněz, kterou Řekové dávají na spolufinancování unijních projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 8 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 18 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...