Brusel/Atény - Mezi Bruselem a řeckou vládou nepanuje shoda v tom, kdy by do zadlužené země měla dorazit další část mezinárodní pomoci. Podle informací listu The Wall Street Journal (WSJ) budou věřitelé jednat o vyplacení dalších peněz pro Řecko nejdříve v říjnu, kdy se ministři financí eurozóny seznámí s výsledky kontroly plnění podmínek úvěrového programu řeckou vládou. Řecko ovšem předpokládá, že obdrží další část úvěru hned po dokončení prověrky v polovině září, jak prohlásil náměstek řeckého ministra financí.
Kontrola určí, zda má Řecko nárok na dalších 31 miliard eur (778 miliard korun) z dohodnuté pomoci. Inspektoři takzvané „trojky“, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se mají do Atén vrátit počátkem září, aby dojednali závěrečné doporučení pro výkonné orgány svých institucí. Měli by tu strávit celý měsíc a 8. října sdělí své závěry na zasedání ministrů financí eurozóny v Lucembursku.
„Členské státy musí mít jasný obrázek o situaci, než se rozhodnou pokračovat ve vyplácení pomoci,“ řekl zdroj WSJ. Další část pomoci přitom měla být původně vyplacena již v červnu. Řecká vláda již slíbila nové úspory a strukturální reformy, aby věřitele přesvědčila, že má nárok na další peníze z letos dohodnutého balíku v sumě 130 miliard eur (3,3 bilionu korun). Šéfové politických stran se vzdali i snah o odložení harmonogramu úspor.
Řecko v plánu úspor zaostává
Řecko potřebuje nové peníze co nejdříve, aby bylo schopno dál splácet dluhy. V plnění plánu úspor ale výrazně zaostává. Atény musí 20. srpna splatit dluhopis ve výši 3,2 miliardy eur (přes 80 miliard korun). Splatné dluhopisy jsou nyní ve vlastnictví ECB a evropští partneři slíbili, že najdou cestu, jak tento měsíc řecké finanční potřeby pokrýt.
Řecká vláda minulý týden kromě představení plánu úspor slíbila také zásadní reformy. Plánuje rozsáhlou privatizaci, liberalizaci trhů a vstupu do profesí, omezení byrokratických překážek podnikání a výrazné snížení počtu zaměstnanců státní správy a veřejného sektoru. To vše výměnou za peníze, které umožní dále financovat provoz řeckého státu.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Atény v květnu 2010 dostaly pomoc 110 miliard eur, ta ale problém s předlužením země nevyřešila. Letos mezinárodní věřitelé sjednali s Řeckem druhý balík pomoci 130 miliard eur.
Řecká nezaměstnanost je na dvojnásobku EU
Míra nezaměstnanosti v Řecku se v květnu vyšplhala na nové rekordní maximum 23,1 procenta kvůli negativním dopadům hospodářské recese. Oznámil to tamní statistický úřad. V dubnu činila nezaměstnanost 22,6 procenta. Míra nezaměstnanosti v Řecku tak nyní dosahuje více než dvojnásobku průměru eurozóny.
