Atény - Sérii dalších úsporných opatření, která mají přinést řeckému státnímu rozpočtu 4,8 miliardy eur (123,8 miliardy korun), dnes přijala tamní vláda. V pořadí třetí balíček úsporných opatření se má z poloviny týkat snížení výdajů a druhou polovinu tvoří zvýšení daní. Škrty mají pomoci vládě splnit cíl snížení rozpočtového schodku v letošním roce na 8,7 procenta HDP. Vláda rozhodla například zvýšit daň z přidané hodnoty o dva procentní body na 21 procent. Odměny zaměstnanců ve veřejném sektoru mají klesnout o 30 procent.
Premiér Jorgos Papandreu po představení opatření uvedl, že očekává solidaritu i ze strany Evropské unie. Papandreu rovněž uvedl, že opatření jsou nutná pro přežití země i její ekonomiky.
Jorgos Papandreu, řecký premiér
„Informoval jsem prezidenta o těžkých rozhodnutích, která jsme přijali, ne z vlastní volby, ale z nutnosti samotného přežití země a její ekonomiky.“
Unie Řecku pomůže
Evropská unie po řeckém oznámení uvedla, že podporuje nová úsporná opatření a slibuje, že bude s Řeckem solidární. Řecko má teď podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa šanci realizovat ambiciózní plán, který na letošní rok počítá s citelným snížením rozpočtového deficitu. Nové škrty se ale nelíbí odborům, které plánují další stávky.
„Pokud jde o komplexní otázku solidarity s Řeckem, samozřejmě jsme vždy byli solidární se všemi členskými zeměmi a budeme solidární i v budoucnu. Řecko může s tou solidaritou počítat,“ zdůraznil předseda Evropské komise.
Řecko chce z prodeje vládních obligací pět miliard eur
Díky novým opatřením Papandreu očekává, že se mu v příštích dnech podaří získat z prodeje vládních obligací pět miliard eur. Média již delší dobu spekulují, že obligace by mohla nakoupit německá nebo francouzská vláda. Premiér se má 5. března setkat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a v neděli s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Řecko má v dubnu a květnu splatit dluh 20 miliard eur. V současnosti se celkový dluh země šplhá k 300 miliardám eur.
Ovšem dosavadní návrhy vlády na snížení výdajů vyvolaly v zemi vlnu protestů a stávek. Nejnověji největší řecký odborový svaz zaměstnanců veřejného sektoru ADEDY vyhlásil na 16. března na protest proti úsporným opatřením 24hodinovou stávku.
V Aténách dnes protestovali také důchodci. „Měli by se stydět, že Řecko zruinovali. Řekové se přece tolikrát obětovali! Měli by se sbalit a odejít,“ hněvala se důchodkyně Elizabetch Agnatiuová.
Průzkumy ale naznačují, že veřejnost většinou nutnost šetření chápe. Jenom je ale citlivá na to, aby škrty rovnoměrně zasáhly všechny Řeky: kromě nejchudších a středních vrstev také milionáře a velké korporace.
Na sklonku loňského roku Řecko přiznalo, že opakovaně falšovalo statistiky a za loňský rok má rozpočtový deficit 12,7 procenta HDP. To je asi dvakrát tolik, než se původně předpokládalo, a více než čtyřikrát tolik, než povolují pravidla Evropské unie. Řecko chce s podporou Evropské unie získat levnější půjčky, bez kterých by krizi jen těžko zvládlo. Za rok musí deficit srazit z 12,7 procenta na 8,7. Podle expertů bude ale nový balík stačit možná na polovinu.
Vláda v Aténách proto předložila Evropské komisi plán úspor, podle kterého by se schodek v letošním roce měl snížit na 8,7 procenta HDP a do roku 2012 má být pod třemi procenty. Podle expertů bude ale nový balík stačit možná na polovinu.
