Rating dnes poklesl jak Maďarsku, tak Belgii

Budapešť - Agentura Moody's snížila rating Maďarska ze stupně Baa3 na Ba1, tedy do spekulativního pásma. Analytikům vadí hlavně vysoké zadlužení země. Pochybují navíc o krocích Orbánova kabinetu v oblasti úspor. I kvůli tomu potvrdila agentura negativní výhled, a rating maďarských dluhopisů by tak mohl dál klesat. Jako reakce na snížení úvěrové známky dnes výrazně vzrostly výnosy tamních státních dluhopisů. Řádově o stovky milionů eur už přišly v Maďarsku od ledna banky. Vláda na ně uvalila zvláštní daně a vydala nařízení, které jim pro některé operace určuje nevýhodný směnný kurz. Premiér Viktor Orbán pro maďarské noviny dokonce prohlásil, že jeho vláda skončí éru bankéřů, kteří zruinovali zemi i Evropu. Ztráty se dotýkají hlavně zahraničních vlastníků bank - o pomoc už žádají Evropskou komisi.

„Moody's se domnívá, že dopady těchto faktorů budou mít negativní vliv na finanční sílu vlády a zhorší její schopnost absorbovat šoky,“ uvádí agentura v aktualizovaném hodnocení. Negativní výhled agentura nechává kvůli dopadům, které může mít dluhová krize v eurozóně na maďarskou ekonomiku.

Zoltan Arokszallasi, analytik Erste Bank

„V příštím roce můžeme očekávat jen růst o 0,2 procenta, což je prakticky stagnace. Nedaří se exportu a žádné významné zlepšení zřejmě neuvidíme ani na domácím trhu.“

Na snížení ratingu reagovala maďarská politická reprezentace velmi podrážděně. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že krok agentury je neprofesionální a je „součástí finančních útoků proti Maďarsku“. Podle člena vládní strany Fidesz Antala Rogána neodpovídá snížení ratingu stavu rozpočtu a nebere v úvahu ani to, že Maďarsko má na běžném účtu přebytek.

Maďaři si často žili nad poměry

Největším životním cílem Maďarů je vlastnit dům. Právě toho využily místní banky, které nabízely půjčky v eurech nebo francích. Tehdy šlo o výhodné produkty, neboť úrokové sazby byly v porovnání s maďarským forintem podstatně nižší. Jenže situace se změnila a lidé už nemají na splácení.

Pavel Hnát, ekonom, Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze:

„Co se týče zahraničního obchodu, tak jsou Maďaři v plusu, což se v našem regionu jen tak nevidí. Já to ovšem připisuji obrovskému oslabení měny - kupní síla do zahraničí je příliš nízká, import roste pomaleji než export.“

Výhodné hypotéky v cizích měnách propagovaly maďarské banky už od devadesátých let. Švýcarský frank byl díky posilujícímu forintu jedním z těch nejvýhodnějších. Teď je ale pro domácnosti příliš drahý - jejich splátky stále narůstají. Vláda se proto rozhodla zasáhnout. „Každý, kdo se dostal do problémů, může požádat o zafixování splátek na nižší úrovni. Příští tři roky bude platit míň,“ prohlásil Zoltan Kovacs, státní tajemník pro komunikaci. „Maďarská ekonomika je zadlužená, vláda vedla velice expanzivní fiskální politiku. Ten dluh je skutečně příliš velký a je spíš srovnatelný se západní Evropou, než s tou střední,“ řekl Hnát.

V hlavním městě exekutoři vůbec nestíhají. Musí totiž vystěhovat všechny neplatiče do 1. prosince, pak už to mají podle zákona zakázáno. Už tři lidi se dokonce kvůli ztrátě domova zabili. „Lidé šetří na tom, co není nezbytné. Chleba a mléko si v krámě koupí, protože to potřebují. Kino, divadlo nebo cukrárna musí jít stranou,“ říká k situaci v Maďarsku podnikatel Tibor Balga.

Moody's možná u známky Ba1 neskončí

Navíc jestliže se výrazně sníží finanční síla vlády kvůli malému pokroku ve strukturálních reformách a zavádění střednědobého plánu konsolidace, Moody's opět rating Maďarsku poníží.

Maďarsko
Zdroj: ČT24

Výnosy maďarských dluhopisů prudce rostou

Překvapivé snížení ratingu znamenalo, že klíčový bond s desetiletou splatností se dostal na roční výnos kolem 9,4 procenta. Ještě ve čtvrtek byl přitom trh spokojen s výnosem 8,9 procenta. U některých splatností se výnos dopoledne zvýšil až o 70 bazických bodů, například bond se splatností tři roky vynáší zhruba 9,1 procenta. Papír s pětiletou splatností má výnos kolem 9,3 procenta.

Akciový trh reagoval na snížení ratingu mohutným propadem. Zhruba hodinu po zahájení obchodování hlavní index BUX vykazoval ztrátu kolem 3,7 procenta a pohyboval se v blízkosti 16 340 bodů. Západoevropské akcie měly ztrátu asi 0,9 procenta. „Je to všechno dohromady. Evropské trhy se spirálovitě sunou dolů, Amerika je víceméně zavřená a trhy v Maďarsku jsou znevýhodněny absencí penzijních fondů. Nevidíme nic, co by teď mohlo dalšímu propadu zabránit. Teď je to černá díra,“ poznamenal pro Reuters jeden z obchodníků v Budapešti.

Maďarsko koketuje s MMF

Maďarská vláda dnes večer slíbila spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií a bankami nastabilizaci domácí ekonomiky. Jednání s MMF začnou v prosinci, řekl pozasedání vlády ministr hospodářství György Matolcsy. Maďaři se přitom loni s MMF rozešli ve zlém a odmítli jeho dřívější pomoc dohodnutou už na začátku finanční a hospodářské krize v roce 2008. Maďarům se podmínky zdály až moc přísné.

Mezinárodní měnový fond
Zdroj: ISIFA/EPA/Robert Ghement

„Maďarsko je nepochybně zemí, která tradičně bývá víc zadlužena než trošku spořivější, opatrnější a méně riskující Češi,“ říká na adresu Maďarů prezident Václav Klaus. Na současnou situaci v zemi i eurozóně reaguje také maďarský forint. Ten v poslední době vytrvale oslabuje a k euru se dostal na dosah historického minima 317,45 HUF/EUR, kde byl v březnu 2009. Ráno jeho kurz klesl zhruba o půl procenta na 315,42 HUF/EUR.

Jak je to s Belgií

Snížení ratingu Belgii agentura Standard & Poor's zdůvodnila obavami z dalšího zvyšování již tak vysokého státního dluhu pod tlakem slabé evropské ekonomiky a finančního trhu, na němž v posledních týdnech vlivem dluhové krize eurozóny rostou úvěrové náklady vlády. Výhled sníženého belgického ratingu zůstává negativní, to znamená, že S&P je připravena jej dál snížit. Belgický státní dluh je nyní kolem 97 procent hrubého domácího produktu a nepříznivý vývoj v ekonomice a finančním sektoru jej může vytlačit nad sto procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...