Rakušané podali žalobu na německé mýtné u soudního dvora EU

3 minuty
Rakousko podalo žalobu kvůli německému mýtu
Zdroj: ČT24

Rakousko podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánovanému zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu. S odvoláním na soud o tom informovala agentura APA. Plánované mýtné má podle rakouského ministra dopravy Jörga Leichtfrieda diskriminační charakter. K žalobě se chce připojit i Nizozemsko, o účasti ale rozhodne až nová vláda. Dříve žalobu zvažovalo i Česko. Německo dál trvá na tom, že je mýtné slučitelné s právem Evropské unie.

Rakouský ministr Leichtfried uvedl, že plánované mýtné představuje „nepřímou diskriminaci na základě národnosti“. Poznamenal také, že Evropská komise promarnila příležitost zajistit zrušením německého mýtného spravedlivé podmínky v Evropě. Dodal, že Rakousko vypracovalo třicetistránkovou žalobu, kterou předložilo Soudnímu dvoru EU. Podle agentury APA ve čtvrtek odpoledne soud žalobu přijal.

Právní expert Walter Obwexer, který hovořil společně s Leichtfriedem, očekává rozhodnutí Soudního dvora EU do konce příštího roku nebo začátkem roku 2019, uvedla agentura Reuters.

Dálniční poplatky pro osobní auta budou v Německu fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Dálniční poplatky pro osobní auta schválil německý parlament letos v březnu, vybírat by se měly od roku 2019. Evropská komise se v květnu rozhodla ukončit řízení, které s Německem kvůli plánu na dálniční mýtné pro osobní auta vedla od roku 2015. Německo podle komise přijalo potřebné změny pravidel, a odstranilo tak možnou diskriminaci na základě národnosti.

Nizozemsko má na žalobě zájem, Česko zatím od záměru upustilo

K žalobě se chce připojit Nizozemsko, řekla dnes podle agentury DPA mluvčí nizozemského ministerstva dopravy. Konečné rozhodnutí o účasti v řízení ale musí přijmout až nová vláda, která by mohla zahájit činnost koncem října. Koaliční kabinet opět povede premiér Mark Rutte, jehož strana je silným odpůrcem mýtného.

Žalobu kvůli německému mýtnému dříve zvažovala i Česká republika. Letos v květnu se ale vláda rozhodla na základě doporučení ministerstva dopravy od žaloby upustit. Kabinet ale tehdy uvedl, že bude problematiku dále sledovat a rozhodnutí opět zváží v případě, že některá z okolních zemí žalobu na Německo skutečně podá. Postoj ministerstva dopravy se ale ani po nynějším vyjádření ministra Leichtfrieda nezměnil, řekl ČTK mluvčí resortu Tomáš Neřold.  

Německá sociální demokracie (SPD) v reakci na plánovanou žalobu vyzvala k zastavení další přípravy na zavedení mýtného pro osobní auta. „Existuje příliš velké riziko, že budou promarněny miliony z peněz daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce SPD Sören Bartol. Šéf SPD Martin Schulz se již dříve vyjádřil proti zavedení mýtného.

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Nejdražší roční mýtné bude činit 130 eur (3360 korun). Českého řidiče vozu Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné přijde na 100 eur (2590 korun), dvouměsíční na 40 eur (1040 korun) a desetidenní na 20 eur (520 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...