Rakousko si stěžuje na německé mýtné u Evropské komise

Rakousko žádá po Evropské komisi, aby přezkoumala zákonnost dálničního mýtného, které začnou od příštího roku platit řidiči v sousedním Německu. Podle odborného posudku, který si Vídeň nechala zpracovat, představuje zavedení mýtného diskriminaci cizinců, a je proto v rozporu s unijními předpisy.

Evropská komise už potvrdila, že se na ni obrátil rakouský ministr dopravy Alois Stöger s podnětem, aby prošetřila německé mýtné. Bližší vyjádření ale komise poskytnout odmítla.

Minulý pátek zavedení mýtného pro osobní automobily na dálnicích schválila horní komora německého parlamentu (Spolková rada). Dolní komora (Spolkový sněm) se zavedením mýtného souhlasila už koncem března. Výše poplatků bude záviset na ekologické náročnosti provozu auta, rozpětí by mělo být mezi 22 a 130 eury (asi 604 až 3567 korunami) ročně.

Předpokládaná cena poplatků na německých dálnicích pro vybrané typy vozů
Zdroj: ČT24/ČTK

Poplatek ovšem dopadne hlavně na zahraniční řidiče, neboť Němcům se o roční mýtné následně sníží daň z vlastnictví vozidla. Na to poukazuje i posudek univerzity v Innsbrucku, který Rakousko do Bruselu poslalo. V něm se píše, že „současné zavedení mýtného, které v zásadě diskriminací není, a snížení daně z vlastnictví vozidla pro auta zaregistrovaná v Německu představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti“. Právo EU diskriminaci cizinců zakazuje.

Zpoplatnění dálnic ve vládě kancléřky Angely Merkelové prosadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která měla dálniční mýtné pro cizince jako jeden ze svých hlavních volebních slibů. Že způsob zpoplatnění dálnic odporuje právu Evropské unie, neboť je diskriminační vůči zahraničním řidičům, upozorňovala také německá opozice.

Opoziční Zelení po přijetí zákona vyzvali německého prezidenta Joachima Gaucka, aby normu vetoval. Ministr dopravy Alexander Dobrindt však vyjádřil přesvědčení, že hlava státu zákon podepíše a že zpoplatnění dálnic obstojí i u evropských institucí.

Dálniční poplatky v okolních zemích
Zdroj: ČT24/ÚAMK/ČTK

Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla, podobně jako v Maďarsku. Poplatky za užití dálnic bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.

Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Podle Dobrindta by zpoplatnění dálnic mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...