Rakousko si stěžuje na německé mýtné u Evropské komise

Rakousko žádá po Evropské komisi, aby přezkoumala zákonnost dálničního mýtného, které začnou od příštího roku platit řidiči v sousedním Německu. Podle odborného posudku, který si Vídeň nechala zpracovat, představuje zavedení mýtného diskriminaci cizinců, a je proto v rozporu s unijními předpisy.

Evropská komise už potvrdila, že se na ni obrátil rakouský ministr dopravy Alois Stöger s podnětem, aby prošetřila německé mýtné. Bližší vyjádření ale komise poskytnout odmítla.

Minulý pátek zavedení mýtného pro osobní automobily na dálnicích schválila horní komora německého parlamentu (Spolková rada). Dolní komora (Spolkový sněm) se zavedením mýtného souhlasila už koncem března. Výše poplatků bude záviset na ekologické náročnosti provozu auta, rozpětí by mělo být mezi 22 a 130 eury (asi 604 až 3567 korunami) ročně.

Předpokládaná cena poplatků na německých dálnicích pro vybrané typy vozů
Zdroj: ČT24/ČTK

Poplatek ovšem dopadne hlavně na zahraniční řidiče, neboť Němcům se o roční mýtné následně sníží daň z vlastnictví vozidla. Na to poukazuje i posudek univerzity v Innsbrucku, který Rakousko do Bruselu poslalo. V něm se píše, že „současné zavedení mýtného, které v zásadě diskriminací není, a snížení daně z vlastnictví vozidla pro auta zaregistrovaná v Německu představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti“. Právo EU diskriminaci cizinců zakazuje.

Zpoplatnění dálnic ve vládě kancléřky Angely Merkelové prosadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která měla dálniční mýtné pro cizince jako jeden ze svých hlavních volebních slibů. Že způsob zpoplatnění dálnic odporuje právu Evropské unie, neboť je diskriminační vůči zahraničním řidičům, upozorňovala také německá opozice.

Opoziční Zelení po přijetí zákona vyzvali německého prezidenta Joachima Gaucka, aby normu vetoval. Ministr dopravy Alexander Dobrindt však vyjádřil přesvědčení, že hlava státu zákon podepíše a že zpoplatnění dálnic obstojí i u evropských institucí.

Dálniční poplatky v okolních zemích
Zdroj: ČT24/ÚAMK/ČTK

Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla, podobně jako v Maďarsku. Poplatky za užití dálnic bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.

Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Podle Dobrindta by zpoplatnění dálnic mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 6 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 18 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.