Rakousko žádá po Evropské komisi, aby přezkoumala zákonnost dálničního mýtného, které začnou od příštího roku platit řidiči v sousedním Německu. Podle odborného posudku, který si Vídeň nechala zpracovat, představuje zavedení mýtného diskriminaci cizinců, a je proto v rozporu s unijními předpisy.
Rakousko si stěžuje na německé mýtné u Evropské komise
Evropská komise už potvrdila, že se na ni obrátil rakouský ministr dopravy Alois Stöger s podnětem, aby prošetřila německé mýtné. Bližší vyjádření ale komise poskytnout odmítla.
Minulý pátek zavedení mýtného pro osobní automobily na dálnicích schválila horní komora německého parlamentu (Spolková rada). Dolní komora (Spolkový sněm) se zavedením mýtného souhlasila už koncem března. Výše poplatků bude záviset na ekologické náročnosti provozu auta, rozpětí by mělo být mezi 22 a 130 eury (asi 604 až 3567 korunami) ročně.
Předpokládaná cena poplatků na německých dálnicích pro vybrané typy vozů
Poplatek ovšem dopadne hlavně na zahraniční řidiče, neboť Němcům se o roční mýtné následně sníží daň z vlastnictví vozidla. Na to poukazuje i posudek univerzity v Innsbrucku, který Rakousko do Bruselu poslalo. V něm se píše, že „současné zavedení mýtného, které v zásadě diskriminací není, a snížení daně z vlastnictví vozidla pro auta zaregistrovaná v Německu představuje nepřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti“. Právo EU diskriminaci cizinců zakazuje.
Zpoplatnění dálnic ve vládě kancléřky Angely Merkelové prosadila bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která měla dálniční mýtné pro cizince jako jeden ze svých hlavních volebních slibů. Že způsob zpoplatnění dálnic odporuje právu Evropské unie, neboť je diskriminační vůči zahraničním řidičům, upozorňovala také německá opozice.
Opoziční Zelení po přijetí zákona vyzvali německého prezidenta Joachima Gaucka, aby normu vetoval. Ministr dopravy Alexander Dobrindt však vyjádřil přesvědčení, že hlava státu zákon podepíše a že zpoplatnění dálnic obstojí i u evropských institucí.
Dálniční poplatky v okolních zemích
Na rozdíl od České republiky nebude Německo vydávat dálniční známky, které by se lepily na čelní sklo. Systém bude elektronický a zaplacení jízdy po dálnici budou kontrolovat mýtné brány snímáním registrační značky vozidla, podobně jako v Maďarsku. Poplatky za užití dálnic bude možné zaplatit po internetu nebo na čerpacích stanicích.
Německo má na svém území 12 800 kilometrů dálnic a dosud patřilo mezi několik málo evropských zemí, kde se ještě za užívání dálnic neplatí. Podle Dobrindta by zpoplatnění dálnic mělo státu vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy korun) ročně, které budou účelově vázány na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury.