Průplav Dunaj–Odra–Labe by silnicím ulevil o pět tisíc kamionů denně, tvrdí Ťok

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Projekt, který má stát 582 miliard korun, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Ministr v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů.

„Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že abychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme,“ dodal.

Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Ťok řekl, že koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody. „Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé,“ prohlásil. Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.

Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní. Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí deset kilometrů v hodině. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí a kontejnery.

Polsko už spolupráci nabídlo, se Slovenskem se bude jednat

84 minut
Devadesátka ČT24: Spor o kanál Dunaj–Odra–Labe
Zdroj: ČT24

Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která staví nový průplav Seina-sever.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.

Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl již dříve Jan Piňos z Hnutí Duha.

iRozhlas: Samotná studie není hotová

Zpravodajský server iRozhlas upozornil, že ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit studii ekonomické proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Důvodem má být fakt, že studie není hotová a čeká ji několik kol připomínek, výsledky se tak prý ještě mohou změnit,“ uvádí. Navzdory tomu ale ministerstvo už v polovině října informovalo a ministr Dan Ťok to uvedl i na svém Twitteru, že projekt ze studie vyšel jako ekonomicky efektivní.

Jak ale píše iRozhlas, ministerstvo se ve svém odmítavém rozhodnutí odvolává na výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím, podle níž úřad nemusí zveřejňovat informace, které vznikly v souvislosti s přípravou nového rozhodnutí. Po uplatnění této výjimky ale podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musí úřad přesvědčivě zdůvodnit, proč by bylo zveřejnění informace nežádoucí. Ministerstvo se ale omezuje jen na konstatování, že „diskuse o nehotové, nepřipomínkované studii by byla zavádějící a věcně nesmyslná“, konstatuje se na webu iRozhlasu.

Podle experta na informační právo Adama Ruta z Otevřené společnosti je takové chování problematické. „Oni sami, tím, že zveřejnili výsledky studie, zahájili veřejnou debatu,“ potvrdil serveru. A připomíná, že údajnou pracovní verzi studie zveřejnil server Zdopravy.cz, kterému ji ministerstvo rovněž odmítlo poskytnout, portál ji pak „získal z jiných zdrojů.“

Ministerstvo se bránilo tím, že „základní závěry“ zveřejní právě na setkání s novináři v pátek. 

Na zpracování studie rentability vodního díla Dunaj–Odra–Labe, za níž stát zaplatil 22 milionů korun, se podílely tři firmy: Sweco Hydroprojekt, Aquatis a Vodní cesty. Podle serveru Deník N se všechny tři společnosti zabývají projektováním a realizací vodních staveb, vybudování průplavu by pro ně tak znamenalo významnou obchodní příležitost. Firmy střet zájmů odmítly, připomněl na stránkách iRozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 43 mminutami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 12 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 19 hhodinami

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025
Načítání...