Průplav Dunaj–Odra–Labe by silnicím ulevil o pět tisíc kamionů denně, tvrdí Ťok

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Projekt, který má stát 582 miliard korun, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Ministr v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů.

„Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že abychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme,“ dodal.

Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Ťok řekl, že koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody. „Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé,“ prohlásil. Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.

Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní. Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí deset kilometrů v hodině. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí a kontejnery.

Polsko už spolupráci nabídlo, se Slovenskem se bude jednat

Nahrávám video

Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která staví nový průplav Seina-sever.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.

Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl již dříve Jan Piňos z Hnutí Duha.

iRozhlas: Samotná studie není hotová

Zpravodajský server iRozhlas upozornil, že ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit studii ekonomické proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Důvodem má být fakt, že studie není hotová a čeká ji několik kol připomínek, výsledky se tak prý ještě mohou změnit,“ uvádí. Navzdory tomu ale ministerstvo už v polovině října informovalo a ministr Dan Ťok to uvedl i na svém Twitteru, že projekt ze studie vyšel jako ekonomicky efektivní.

Jak ale píše iRozhlas, ministerstvo se ve svém odmítavém rozhodnutí odvolává na výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím, podle níž úřad nemusí zveřejňovat informace, které vznikly v souvislosti s přípravou nového rozhodnutí. Po uplatnění této výjimky ale podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musí úřad přesvědčivě zdůvodnit, proč by bylo zveřejnění informace nežádoucí. Ministerstvo se ale omezuje jen na konstatování, že „diskuse o nehotové, nepřipomínkované studii by byla zavádějící a věcně nesmyslná“, konstatuje se na webu iRozhlasu.

Podle experta na informační právo Adama Ruta z Otevřené společnosti je takové chování problematické. „Oni sami, tím, že zveřejnili výsledky studie, zahájili veřejnou debatu,“ potvrdil serveru. A připomíná, že údajnou pracovní verzi studie zveřejnil server Zdopravy.cz, kterému ji ministerstvo rovněž odmítlo poskytnout, portál ji pak „získal z jiných zdrojů.“

Ministerstvo se bránilo tím, že „základní závěry“ zveřejní právě na setkání s novináři v pátek. 

Na zpracování studie rentability vodního díla Dunaj–Odra–Labe, za níž stát zaplatil 22 milionů korun, se podílely tři firmy: Sweco Hydroprojekt, Aquatis a Vodní cesty. Podle serveru Deník N se všechny tři společnosti zabývají projektováním a realizací vodních staveb, vybudování průplavu by pro ně tak znamenalo významnou obchodní příležitost. Firmy střet zájmů odmítly, připomněl na stránkách iRozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 9 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.