Průplav Dunaj–Odra–Labe by silnicím ulevil o pět tisíc kamionů denně, tvrdí Ťok

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent. Podrobné výsledky studie v pátek společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Projekt, který má stát 582 miliard korun, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové. Ministr v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů.

„Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že abychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme,“ dodal.

Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Ťok řekl, že koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody. „Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé,“ prohlásil. Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.

Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní. Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí deset kilometrů v hodině. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí a kontejnery.

Polsko už spolupráci nabídlo, se Slovenskem se bude jednat

84 minut
Devadesátka ČT24: Spor o kanál Dunaj–Odra–Labe
Zdroj: ČT24

Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která staví nový průplav Seina-sever.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.

Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl již dříve Jan Piňos z Hnutí Duha.

iRozhlas: Samotná studie není hotová

Zpravodajský server iRozhlas upozornil, že ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit studii ekonomické proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe. „Důvodem má být fakt, že studie není hotová a čeká ji několik kol připomínek, výsledky se tak prý ještě mohou změnit,“ uvádí. Navzdory tomu ale ministerstvo už v polovině října informovalo a ministr Dan Ťok to uvedl i na svém Twitteru, že projekt ze studie vyšel jako ekonomicky efektivní.

Jak ale píše iRozhlas, ministerstvo se ve svém odmítavém rozhodnutí odvolává na výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím, podle níž úřad nemusí zveřejňovat informace, které vznikly v souvislosti s přípravou nového rozhodnutí. Po uplatnění této výjimky ale podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu musí úřad přesvědčivě zdůvodnit, proč by bylo zveřejnění informace nežádoucí. Ministerstvo se ale omezuje jen na konstatování, že „diskuse o nehotové, nepřipomínkované studii by byla zavádějící a věcně nesmyslná“, konstatuje se na webu iRozhlasu.

Podle experta na informační právo Adama Ruta z Otevřené společnosti je takové chování problematické. „Oni sami, tím, že zveřejnili výsledky studie, zahájili veřejnou debatu,“ potvrdil serveru. A připomíná, že údajnou pracovní verzi studie zveřejnil server Zdopravy.cz, kterému ji ministerstvo rovněž odmítlo poskytnout, portál ji pak „získal z jiných zdrojů.“

Ministerstvo se bránilo tím, že „základní závěry“ zveřejní právě na setkání s novináři v pátek. 

Na zpracování studie rentability vodního díla Dunaj–Odra–Labe, za níž stát zaplatil 22 milionů korun, se podílely tři firmy: Sweco Hydroprojekt, Aquatis a Vodní cesty. Podle serveru Deník N se všechny tři společnosti zabývají projektováním a realizací vodních staveb, vybudování průplavu by pro ně tak znamenalo významnou obchodní příležitost. Firmy střet zájmů odmítly, připomněl na stránkách iRozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 12 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...