Průmyslové zóny za státní peníze se staví hlavně na zelené louce místo na brownfieldech, dřívějších průmyslových areálech či nádražích. Uvedl to v pondělí na základě prověrky dotací Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle odhadů státní agentury CzechInvest z loňska je v Česku asi 11 tisíc brownfieldů.
Průmyslové zóny za státní peníze se staví na zelené louce, a ne v brownfieldech, zjistil NKÚ
Průmyslové zóny za státní peníze se staví na zelené louce, zjistil NKÚ (zdroj: ČT24)
Ze 102 průmyslových zón, jejichž vznik za posledních dvacet let finančně podpořil stát, jich 98 vzniklo na zelené louce. Stát také podle kontrolorů nedostatečně prověřuje využití dotací. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se ke kontrole vyjádří, až její výsledky dostane oficiální cestou, řekl jeho mluvčí Milan Řepka.
NKÚ prověřoval využití peněz od MPO a agentury CzechInvest, podřízené ministerstvu, na podporu vzniku průmyslových zón. Stát na ně od roku 1998 do loňska vynaložil přes 12 miliard korun. Podle mluvčího NKÚ Václava Kešnera bylo jedním z cílů státu, aby zóny vznikaly přednostně na brownfieldech, ale u většiny státem dotovaných zón tomu tak není.
Ekonom Marek: Dotace nemotivovaly stavět v brownfieldech (zdroj: ČT24)
„Nastavení motivace k tomu, aby se stavělo v brownfieldech, bylo slabé. Bylo potřeba, aby motivace, podpora, nebo řekněme náklady pro stavbu na zelené louce byly vyšší. Tento systém asi nebyl nastaven dobře, když nezafungoval,“ uvedl ve vysílání České televize hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
„Od roku 2010 MPO nepodpořilo ze státních peněz vznik žádné průmyslové zóny na brownfieldu. V době kontroly se také uvažovalo o dalších čtyřech nových zónách na zelené louce, přičemž se počítalo i se záborem zemědělské půdy,“ uvedl Kešner.
Například průmyslová zóna v Holešově na Kroměřížsku s rozlohou 280 hektarů byla umístěna v ochranném pásmu podzemních vod, což ztěžuje její obsazení. MPO na ni vynaložilo 1,1 miliardy. Původně byla zóna postavena pro konkrétního investora, který se ale nakonec rozhodl ji nevyužít, a nyní je obsazena jen ze dvou procent.
Podobný osud může mít podle NKÚ i 20 kilometrů vzdálená připravovaná zóna Přerov-Bochoř za 1,4 miliardy. „I v tomto případě si původní investor vybral jinou lokalitu a i tato zóna je v pásmu ochrany podzemních vod,“ uvedl mluvčí NKÚ.
Podle mluvčí agentury CzechInvest Petry Sivové ale lokalita Přerov-Bochoř není zařazena do žádného z programů podpory. „Na její přípravu do podoby průmyslové zóny nejsou v současné době vynakládány žádné finanční prostředky,“ reagovala mluvčí v tiskové zprávě zaslané ČTK.
CzechInvest se podle ní nemůže zcela ztotožnit se všemi závěry NKÚ. Kontrola se totiž týkala vícero programů podpory, jejichž nastavení, pravidla, zdroje financování či metodiky vyhodnocování se program od programu liší, a agentura CzechInvest není správcem těchto programů, je pouze takzvaným zprostředkujícím subjektem pověřeným určitou částí administrace, uvedla mluvčí.
„NKÚ neshledal v kontrole těchto programů žádné finanční pochybení ani žádný rozpor se současně platnými zákony,“ dodala. Závěry poukazují na dílčí nedokonalosti metodiky nastavení a vyhodnocování tohoto systému, které však podle Sivové vzhledem k tomu, že mnohé z kontrolovaných programů nebyly dosud ukončeny, nelze považovat za zcela relevantní.
Kritika práce s daty
Podle kontrolorů ale ministerstvo a CzechInvest za celých 20 let nevytvořily ucelený systém kontroly využití dotací na zóny. „Ve svých dosavadních hodnoceních pracovaly často s neúplnými, neaktuálními a nevěrohodnými daty. Investorům například neuložily povinnost poskytovat podstatné údaje, jako jsou informace o vytvořených pracovních místech, výši investic a podobně,“ sdělil mluvčí NKÚ. Na chybějící hodnocení dotací podle něj kontroloři upozorňovali stát již v letech 2004 a 2009.
Podle Sivové závazné ukazatele, jakými jsou například výše investic a počet nově vytvořených pracovních míst, CzechInvest dle pravidel programů od příjemců podpory sbírá. „Příjemci podpory jsou však města, obce a kraje, nikoli investoři, kteří do těchto zón posléze přijdou. Pravidla dotčených programů neumožňují vyžadovat tyto závazné ukazatele po investorech, protože nejsou příjemci podpory,“ uvedla.
Prověřování využití státní podpory chybí podle NKÚ také v případě rozdělování evropských dotací na opravy a modernizace areálů, které mají pomoci malým a středním podnikům. NKÚ prověřil vzorek 12 příjemců dotací celkem za 117 milionů korun a u šesti z nich se podle kontrolorů nepotvrdilo, že by peníze přinesly očekávaný efekt.