Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta, stavební výroba ve stejném období zpomalila meziroční růst na 0,5 procenta a zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun. V meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průmysl a stavební výroba v červenci zpomalily růst, zahraniční obchod je ve schodku
Ve výsledcích se stále projevuje epidemie koronaviru, která loni průmysl výrazně ovlivnila. „Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Slévárenství a hutní zpracování kovů si meziročně polepšilo o více než 28 procent. Výroba elektrických zařízení vzrostla o 14,3 procenta, podobný růst zaznamenala i produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Proti loňskému červenci klesla naopak výroba aut. Nižší byla o 0,8 procenta.
„Stejně jako v předchozích měsících průmyslovým podnikům výrazně rostla zakázková náplň. Meziměsíčně se objem nových průmyslových zakázek zvýšil již potřetí v řadě a dosahuje nejvyšších hodnot ve sledované časové řadě,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová. Nové zakázky ze zahraničí se v červenci zvýšily o 18,3 procenta, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 20,2 procenta.
V případě automobilového průmyslu byly zakázky vyšší o 13,5 procenta. Slévárenství a hutní zpracování kovů zaznamenaly růst o více než polovinu. Zakázky na výrobu strojů a zařízení pak stouply téměř o čtvrtinu. Naopak menší zájem byl o počítače nebo oděvy.
Na tiskové konferenci ČSÚ Doležalová řekla, že růst v letošním roce vykázala naprostá většina průmyslových odvětví, při podrobnějším pohledu jsou mezi nimi ale značné rozdíly. „Mezi odvětví, která pandemie výrazně neomezila, či je dokonce posílila, patřily například ostatní zpracovatelský průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru a farmaceutický průmysl. Výroba nápojů a výroba oděvů naproti tomu patří mezi odvětví, která úrovně před covidem ještě zdaleka nedosáhla,“ uvedla.
Zaměstnanců v průmyslu v červenci proti loňsku ubylo o 0,6 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 5,3 procenta.
Průmyslová výroba (v %)
„S přihlédnutím k napjatým podmínkám, které nyní panují v dodavatelských řetězcích, kde je lítý boj o každý kamion či paletu materiálu, lze červencový výsledek interpretovat jako poměrně povzbudivý,“ okomentoval výsledky analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Zdůraznil ale, že největšími přispěvateli k příznivému meziročnímu vývoji byly ty obory, které trpěly loni touto dobou pandemickým útlumem, a jejich statistický výkon tak táhla nízká srovnávací základna. Její efekt bude v příštích měsících slábnout.
Kondice tuzemského průmyslu zůstává nadále velmi příznivá, doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Prostor pro další růst odvětví však podle něj omezuje problematická mezinárodní logistika a celosvětový nedostatek některých součástek. Celkově se průmysl musí vypořádávat s rychle rostoucími cenami vstupů (surovin a energií), které více či méně úspěšně promítá do svých cen, dodal.
Stavební výroba
Stavební výroba v Česku zpomalila letos v červenci meziroční růst na 0,5 procenta. V červnu činil růst podle revidovaných údajů 6,5 procenta, což bylo nejvíce od dubna 2019. Produkce ve stavebnictví v červenci rostla jen díky inženýrskému stavitelství, tedy stavbám cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, oslabilo.
Produkce v pozemním stavitelství se v červenci ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížila o 2,2 procenta. Naopak výroba v inženýrském stavitelství vzrostla o 6,8 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 2,9 procenta stavebních povolení více a orientační hodnota těchto povolení se více než zdvojnásobila.
„Zásluhu na tom má vydání stavebního povolení na výstavbu pražského metra trasy D, ale orientační hodnota by byla v růstu i po odečtení miliardových staveb,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Náklady na stavbu prvního úseku metra D budou podle dokumentů schválených pražskými radními činit zhruba 52,09 miliardy.
Počet zahájených staveb bytů letos v červenci meziročně vzrostl o 30,2 procenta na 3548. U bytů v rodinných domech růst činil 6,4 procenta a v bytových domech 143,1 procenta. Množství dokončených bytů stouplo o 11,8 procenta na 2993. Zatímco v rodinných domech počet dokončených bytů meziročně klesl o 18,3 procenta, v bytových domech stoupl o 136,3 procenta.
Stavební výroba (v %)
„Na rozdíl od průmyslu si stavebnictví v červenci připsalo jen půlprocentní meziroční nárůst. Slabší byly tentokrát především výsledky pozemního stavitelství, zatímco inženýrská výstavba si vedla přece jen lépe. Ve srovnání s červnem však byly výsledky stavebnictví celkově slabší,“ uvedl analytik Dufek.
„Hlavním problémem stavebních firem zůstává nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků, který neumožňuje realizovat masu nahromaděných zakázek. Další překážkou se postupně stávají vysoké ceny materiálů a stavebních prací, které brání v realizaci některých nasmlouvaných kontraktů. Pro firmy se některé tyto zakázky mohou stát za současných podmínek natolik ztrátovými, že z nich raději odstoupí,“ doplnil Dufek.
Zahraniční obchod
Na červencové bilanci zahraničního obchodu se schodkem 7,2 miliardy korun se negativně podepsala zejména vyšší hodnota dovozu ropy a zemního plynu.
„Obchodní bilance skončila v červenci záporným výsledkem. Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu. Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ uvedla k červencovým výsledkům obchodu Česka s cizinou ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Vývoz v prvním prázdninovém měsíci meziročně stoupl o 4,3 procenta na 299,8 miliardy korun a dovoz o 12,3 procenta na 307,1 miliardy. Letošní červenec měl o dva pracovní dny méně než loňský, podotkli statistici.
Zahraniční obchod (v mld. Kč)
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta stojí za záporným červencovým saldem kombinace dvou hlavních faktorů. „Na jedné straně přetrvávají komplikace v nabídce, kdy je řada firem nucena odstavit část výroby, což se negativně promítá i do výkonu exportu. Tomu dále neprospívá aktuální zhoršení epidemické situace zejména v Asii, jejímž důsledkem je uzavření klíčových přístavů a problémy v kontejnerové dopravě. Na druhé straně se tuzemská ekonomika nachází ve fázi oživení, které je taženo především spotřebou domácností a investicemi, zejména těmi do zásob,“ uvedl. Za celý rok ale i on počítá s přebytkem, a to zhruba 179 miliard korun.