Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu nepatrně klesla na 2,01 procenta z červencových 2,02 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. V prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb.
V srpnu si hypoteční úvěr sjednalo 8509 klientů, což je o 1296 více než v červenci. Během osmého měsíce objemy sjednaných hypoték přesáhly 18 miliard korun. V meziměsíčním srovnání vzrostly skoro o 3,5 miliardy korun.
„Úrokové sazby sjednaných hypotečních úvěrů se proti předchozímu měsíci prakticky nezměnily. Srpnové mírné zvýšení sazeb, ke kterému v reakci na kroky ČNB ve svých nabídkách přistoupily některé banky, se projeví až později, kdy se nabídky z druhé poloviny srpna realizují ve smlouvách,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. Objemy úvěrů se meziročně prakticky nezměnily, nižší počty úvěrů však podle Rajdla indikují, že obdobnou úroveň objemu úvěrů se podařilo udržet zejména díky rychle rostoucím cenám nemovitostí.
Od roku 2012 byl stále silnější červenec. V posledních dvou letech je tomu naopak a prázdninové výsledky zachraňuje srpen. Co se týče počtu hypoték, byly prázdniny nejsilnější v roce 2015, kdy bylo sjednáno 18 tisíc hypoték. Objemy ale byly nejvyšší v roce 2016, kdy dosáhly 33,364 miliardy korun. Letos bylo za dva prázdninové měsíce sjednáno 15 700 hypoték v celkovém objemu 32,614 miliardy korun.
Průměrné sazby přešlapují, možná jde o ticho před bouří, míní analytik Kovanda
Průměrné sazby hypoték už od dubna přešlapují na místě těsně nad dvěma procenty, komentoval data analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Jde podle něj však spíše o „ticho před bouří“, respektive před razantnějším vzestupem, který nastane v nadcházejících měsících, a zejména v roce 2018. ČNB do konce roku ještě minimálně jednou zvýší své klíčové úrokové sazby a ve zpřísňování své měnové politiky bude pokračovat i v příštím roce, podotkl. V příštím roce se pak přidá i Evropská centrální banka, která zahájí ústup od své extrémně uvolněné měnové politiky v podobě kvantitativního uvolňování. „Už dnes je tak ,zaděláno‘ na růst průměrné sazby hypoték v Česku ke tříprocentní úrovni,“ dodává.
Podle něho podmínky, jimž čelí banky při získávání svých finančních zdrojů, které posléze používají při poskytování hypotečních úvěrů, v řadě ohledů už v současnosti odpovídají situaci počátkem roku 2014. Tehdy přitom průměrná sazba hypoték činila právě zhruba tři procenta.
Výsledky hypotečního trhu jsou ve velké míře dány důvěrou spotřebitelů v ekonomiku, řekl ředitel společnosti Chytrý Honza Jiří Paták. Čím optimističtější pohled klienta na vlastní budoucnost, tím vyšší je jeho apetit investovat do bydlení a brát si úvěr. Razantní navyšování platů v celé ekonomice tento optimismus podle něj dále posiluje a ovlivní výsledky zbývajících měsíců letošního roku.
Aktuální úrokové sazby se u hypoték vyvíjejí odlišně v závislosti na úrovni LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy), upozornil produktový manažer společnosti Gepard Finance David Eim. Vzhledem k tomu, že maximální LTV je doporučením ČNB omezeno na 90 procent a regulován je rovněž objem hypoték v pásmu 80 až 90 procent, jsou hypotéky nad 80 procent LTV výrazně dražší. Hypotéky do 80 procent LTV zdražily ve srovnání s historickými minimy z přelomu roků 2016 a 2017 jen mírně, poznamenal.
„Ukazuje se, že obava z ochladnutí hypotečního trhu byla předčasná,“ doplnil ředitel realitní kanceláře Reality IQ Ondřej Mašín. Ačkoliv byly prázdniny již tradičně slabší, co se objemů hypoték týče, po prázdninách zaznamenává opětovné zvýšení zájmu po prohlídkách a trh s nemovitostmi nepřestává růst.
Cenu bydlení financovaného hypotékou současné změny sazeb nijak zásadně neovlivní, míní výkonná ředitelka developerské firmy Central Group Michaela Tomášková. Mnohem zásadnější vliv na trh mají podle ní opatření a doporučení ČNB. Pokud navíc projde v dalším volebním období novela zákona o ČNB, budou banky a hlavně zájemci o vlastní bydlení pod zbytečným tlakem, dodala.
