Škodě Auto v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk o 25,1 procenta na 307 milionů eur (8,3 miliardy korun). Iveco obnoví produkci autobusů 4. května. Airbus vykázal za první čtvrtletí čistou ztrátu 481 milionů eur. Boeing hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst. Slovenská ekonomika letos klesne asi o devět procent, to je podle centrální banky nejpravděpodobnější scénář. Volvo propustí ve Švédsku 1300 kancelářských pracovníků. Vláda v Paříži zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských firem. Fond pro oživení evropských ekonomik by měl být k dispozici začátkem příštího roku spolu s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 4,8 procenta.
Provozní zisk Škody Auto klesl za čtvrtletí o čtvrtinu. Airbus ohlásil ztrátu, Boeing propouští
Příčinou poklesu provozního zisku Škody Auto je nižší objem prodeje, vývoj směnných kurzů a také výdaje související s emisemi. Ve zprávě o hospodářských výsledcích koncernu to ve středu uvedla mateřská společnost Volkswagen.
Tržby se ve čtvrtletí snížily o dvě procenta na 4,8 miliardy eur (130,5 miliardy korun).
Vysoká poptávka byla po modelech Scala a Kamiq. Mladoboleslavská Škoda prodala od ledna do března 237 tisíc aut, což je o 13,7 procenta méně než ve stejném období loni.
Automobilka Škoda obnovila v pondělí výrobu ve svých závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. Odstávka kvůli pandemii způsobené koronavirem trvala téměř šest týdnů.
Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než 100 trzích.
Firma loni dodala do celého světa 1,24 milionu aut a má téměř 39 tisíc zaměstnanců, z toho v Česku téměř 34 tisíc lidí. Škoda je nejprodávanější značkou na českém trhu, kde se její podíl blíží 40 procentům.
- Volkswagen je podle objemu prodeje největší automobilkou na světě. Koncern má 124 továren, z toho 72 v Evropě. Škoda Auto v Česku zaměstnává téměř 34 tisíc lidí. Skupina vlastní celkem 12 značek. Vedle mladoboleslavské Škody mezi ně patří značky osobních aut Volkswagen, Audi, Seat, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, značky nákladních aut MAN a Scania a také užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati.
Skupině Volkswagen v prvním čtvrtletí klesl provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek o 81,4 procenta na 900 milionů eur (24,5 miliardy korun). Firma tak potvrdila předběžné výsledky, které zveřejnila v polovině dubna. Automobilka očekává, že v zisku bude i za celý rok, prodej i zisk ale bude výrazně nižší než loni.
Zisk před zdaněním klesl téměř o 83 procent na 700 milionů eur. Hospodaření kromě propadu poptávky po nových autech negativně ovlivnil také bouřlivý vývoj na komoditních a kapitálových trzích. Tržby se snížily o 8,3 procenta na 55,1 miliardy eur (1,5 bilionu Kč). Dodávky zákazníkům klesly o 23 procent na dva miliony vozů.
Koncern se vrací k životu
Volkswagen v úterý po odstávce kvůli koronaviru obnovil v omezeném režimu výrobu ve svém největším závodě v dolnosaském Wolfsburgu. Chce, aby si zaměstnanci nejprve zvykli na nová hygienická opatření zavedená kvůli pandemii.
Ve Wolfsburgu v úterý ráno začalo pracovat kolem osmi tisíc zaměstnanců. Tento týden se v závodě vyrobí asi 1400 vozů, příští týden to má být dalších šest tisíc. Výrobní kapacita se tento týden bude pohybovat kolem deseti až 15 procent, v následujících týdnech by měla dosáhnout 40 procent úrovně před koronavirovou krizí, řekl agentuře Reuters člen představenstva značky VW Andreas Tostmann.
„Znovuzahájení provozu v největší evropské továrně na auta po týdnech odstávky je důležitým symbolem pro naše zaměstnance, prodejce, dodavatele, německou ekonomiku i pro Evropu,“ konstatoval Tostmann.
Volkswagen přepracoval své výrobní postupy, do nichž zahrnul dodatečnou hygienu. Zaměstnanci si mají měřit teplotu a oblékat se do kombinéz doma, aby se předešlo hromadění lidí v závodních šatnách. Na podlaze přibyly značky, jež mají pracovníkům pomoci zachovávat nařízený odstup 1,5 metru. Zaměstnanci továrny mají k dispozici více času, aby si mohli dezinfikovat pracovní nástroje a povrchy, informovala automobilka.
Tento týden má Volkswagen obnovit výrobu v Portugalsku, ve Španělsku, Rusku, Jihoafrické republice a v Jižní Americe. Od 3. května se obnoví výroba v závodě v americkém městě Chattanooga. Koncern oznámil, že v Německu otevřelo 70 procent jeho prodejců.
Iveco znovu obnoví výrobu autobusů
Firma Iveco CZ z Vysokého Mýta na Orlickoústecku obnoví výrobu o dva dny dřív, zahájí 4. května. Původně si stanovila termín 6. května. Autobusy nevyrábí od 30. března, protože v důsledku epidemie koronaviru se zastavila výroba dílů v zahraničí.
Společnost prodlužovala odstávku opakovaně, původně se managament domníval, že obnoví provoz 14. dubna a potom 20. dubna. Situace na trhu s komponenty pro výrobu autobusů se ale nevyvíjela příznivě.
Závod v Mýtě je největším dodavatelem Iveco Bus, který je značkou koncernu CNH Industrial. Firma Iveco dlouhodobě navyšuje produkci, loni vyrobila 4612 autobusů.
Volvo propustí ve Švédsku 1300 lidí z kanceláří
Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Car Group kvůli dopadům pandemie propustí ve Švédsku 1300 kancelářských pracovníků, aby snížil náklady. Pro Volvo, které je od roku 2010 v rukou čínské společnosti Geely Holding, ve Švédsku pracuje 24 tisíc lidí a 2000 konzultantů. Automobilka ve středu uvedla, že i jejich smlouvy přezkoumává. Výroby se propouštění nedotkne.
Generální ředitel podniku Hakan Samuelsson uvedl, že vlivem koronavirové krize vyšla najevo potřeba urychlit transformaci firmy. Tu je podle něj nutné v některých oblastech zeštíhlit a v jiných naopak posílit. „Chceme z koronavirové krize vyjít silnější, a proto tak činíme,“ uvedl Samuelsson. „Je důležité, abychom po překonání tohoto období měli ta správná auta, hodně elektrických vozů. A také si myslím, že se lidé naučí více nakupovat prostřednictvím internetu,“ dodal.
Automobilka rovněž uvedla, že o přesném počtu propouštěných se rozhodne v nadcházejících měsících během vyjednávání s odbory.
Továrna společnosti Airbus v čínském Tchien-ťinu
Airbus prodělal v prvním čtvrtletí 481 milionů eur
Evropský výrobce letecké techniky Airbus vykázal za první čtvrtletí čistou ztrátu 481 milionů eur (13,1 miliardy Kč), zatímco před rokem vytvořil zisk 40 milionů eur. Podnik zrušil celoroční výhled, nevyplatí dividendy a minulý měsíc si vyjednal nové úvěrové linky. Šíření koronaviru totiž výrazně snížilo zájem o cestování letadlem a mnoho aerolinek zastavilo objednávky nových strojů. Šéf Airbusu Guillaume Faury právě skončené období označil za nejvážnější krizi, která kdy odvětví letecké dopravy potkala.
Po solidním začátku roku se na hospodaření podniku rychle začala odrážet pandemie nemoci covid-19, konstatoval Faury. „Zatím jsme teprve na začátku krize,“ uvedl. Vývoj podle něj lze jen stěží předvídat, proto Airbus zrušil výhled.
Podnik též vykázal záporný peněžní tok 8,03 miliardy eur, který zahrnuje 3,6 miliardy eur, což je částka, kterou výrobce letecké techniky zaplatil na urovnání obvinění z korupce ve Francii, Británii a ve Spojených státech. Firmu vyšetřovaly úřady ve Francii a Británii kvůli podezření z korupce v souvislosti s prodejem letadel z doby před více než deseti lety. V USA pak Airbus čelil vyšetřování kvůli porušování exportních pravidel.
Boeing zruší až 16 tisíc pracovních míst
Americký výrobce letecké techniky Boeing hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců. Oznámil to šéf podniku David Calhoun, podle něhož si to vyžaduje slabší poptávka po letadlech způsobená koronavirem.
Firma také oznámila, že za první čtvrtletí má ztrátu 641 milionů dolarů (16 miliard korun), zatímco loni ve stejném období měla čistý zisk 2,15 miliardy dolarů. Tržby firmě za první tři měsíce tohoto roku meziročně klesly o 26 procent na 16,91 miliardy dolarů.
- Boeing omezí výrobu širokotrupých letadel řad 787 a 777. Společnost pomalu obnoví produkci strojů 737 MAX, které jsou po dvou tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii prozatím vyřazeny z provozu.
Boeing uvedl, že už stavy začal snižovat o pracovníky, kteří odešli dobrovolně nebo měli důchodový věk, a ty, které „bylo nutné propustit“. Na začátku tohoto roku pro Boeing pracovalo zhruba 161 tisíc lidí.
O práci přijde více než 15 procent zaměstnanců v divizi, která vyrábí letadla pro komerční aerolinky, další pak ve službách. Nejméně se propouštění dotkne obranné, vesmírné a bezpečnostní divize.
Slovensko: Nejpravděpodobnějším scénářem je propad o devět procent
Slovenská centrální banka (NBS) ve středu zhoršila výhled letošního vývoje domácí ekonomiky, na kterou má nepříznivé dopady pandemie nemoci covid-19. Ve své nejnovější prognóze NBS předpokládá propad ekonomiky o 5,8 až 13,5 procenta, za nejpravděpodobnější scénář ale označila pokles přibližně o devět procent.
Je tak pesimističtější než vláda, která očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 7,2 procenta. V příštím roce by se slovenské hospodářství mělo podle NBS vrátit k silnějšímu růstu.
Čím více toho víme, tím černější scénáře pro naši ekonomiku vykreslujeme. Odhadujeme, že ekonomika by mohla ztratit 45 tisíc až 100 tisíc pracovních míst.
Ještě v březnu NBS předpokládala letošní propad exportně orientovaného slovenského hospodářství o 1,4 až 9,4 procenta, za nejpravděpodobnější pak považovala pokles nejméně o 4,5 procenta.
Ekonomická nálada na Slovensku se v dubnu, kdy v zemi přetrvávaly karanténní opatření kvůli koronaviru, výrazně zhoršila. Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady po úpravě o sezonní vlivy klesl nejníže od října 2009. Informoval o tom ve středu slovenský statistický úřad. „Důvěra se výrazně propadla ve všech čtyřech sledovaných hospodářských sektorech, stejně jako u spotřebitelů. Nejvyšší nárůst pesimismu při hodnocení současné situace a očekávání v příštích měsících se projevil ve službách a ve stavebnictví,“ uvedla generální ředitelka sekce podnikových statistik slovenského statistického úřadu Libuša Kolesárová.
Spotřebitelé pak vyjádřili největší obavy z nárůstu nezaměstnanosti a ze zhoršení hospodářské situace v zemi.
Francie zpřísní restrikce u mimoevropských investic
Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to ve středu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.
V současné době nepodléhají schválení vlády ty neevropské investice, u nichž podíl nepřesáhne 25 procent. Le Maire uvedl, že do konce roku bude u velkých společností platit desetiprocentní hranice. „V tomto krizovém období jsou některé podniky zranitelné a některé technologie nestabilní. Za nízkou cenu by je mohly koupit zahraniční konkurenti,“ řekl Le Maire. „To nedovolím,“ dodal.
Francouzská vláda už omezení neevropských investic do domácích společností zpřísnila na začátku roku, kdy hranici podílu, který potřebuje schválení, snížila z 33 na nynějších 25 procent. Le Maire též uvedl, že na seznam odvětví, u nichž vláda schvaluje neevropské investice, přibudou biotechnologické společnosti.
Podobný krok učinila na začátku měsíce i německá vláda. Schválila novelu zákona o zahraničním obchodě, která zpřísňuje pravidla pro přebírání strategických firem subjekty se sídlem mimo Evropskou unii. Německá novela, která se připravovala už před vypuknutím epidemie, se bude týkat například firem, které jsou zodpovědné za výstavbu kritické infrastruktury nebo za výrobu důležitých léků a očkovacích látek.
Fond EU na pomoc zasaženým ekonomikám má být v lednu
Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom ve středu Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.
Zvláště koronavirem nejvíce zasažené jihoevropské státy jako Itálie či Španělsko, které se s vysokou zadlužeností či nezaměstnaností potýkaly již před pandemií, volají po co nejrychlejší pomoci ze společné unijní kasy. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni minulý týden prohlásil, že by fond o objemu až 1,5 bilionu eur (přes 40 bilionů Kč) mohl být připraven již v září. Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové se však nyní komise shodla na tom, že by měl být k členským zemím k dispozici v lednu.
Je to samozřejmě velmi ambiciózní datum (leden příštího roku) … do té doby musíme co nejvíce využívat současné krátkodobé nástroje.
Mezi Jourovou zmíněnými stávajícími nástroji, které unijní lídři odsouhlasili už minulý čtvrtek, je využití záchranného fondu eurozóny ESM, záruk pro firmy od Evropské investiční banky a podpoře krátkodobého zaměstnání v rámci programu SURE. Tato pomoc v celkové výši okolo 540 miliard eur by měla být unijním zemím k dispozici od června.
Ani lednový termín pro spuštění rozpočtu a s ním spojeného fondu přitom nepovažují někteří experti za příliš reálný. Prezidenti a premiéři členských zemí se totiž v únoru nedokázali shodnout ani na základních parametrech návrhu víceletého rozpočtu, který ještě nepočítal s tvrdým dopadem pandemie na hospodářství.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dala minulý týden najevo, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.
Mluví se až o dvou bilionech eur
Komise zatím nezveřejnila konkrétní objem pomoci a odhady jednotlivých komisařů se pohybují od jednoho do dvou bilionů eur. Podle interního dokumentu zveřejněného minulý týden si chce EK přes 300 miliard vypůjčit na finančních trzích, další část by měla vzejít právě ze zvýšení příspěvků členských států.
Detaily plánu zatím zůstávají neznámé a zcela shodný názor nemají ani jednotliví komisaři. Zatímco Gentiloni či komisař pro jednotný trh Thierry Breton dali najevo ochotu uvažovat o vydání společných dluhopisů stejně jako Itálie, Španělsko či Francie, von der Leyenová je v tomto směru zdrženlivá. Společné sdílení dluhu odmítá Německo, Nizozemsko či severské státy a komise zřejmě fond oživení pomocí dluhopisů financovat nehodlá.
Jasno není ani v tom, kolik peněz dostanou země formou přímých grantů, o něž stojí zmínění zastánci dluhopisů, a kolik chce Brusel rozdělit v rámci úvěrů prosazovaných druhou uvedenou skupinou zemí. Podle Jourové se nyní komise shodla, že jejich poměr má být „vhodně vyvážený“.
Americká ekonomika klesla v prvním čtvrtletí o 4,8 procenta
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala kvůli dopadům koronaviru nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. Hrubý domácí produkt (HDP) se v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta ročně. V prvním rychlém odhadu to ve středu oznámilo americké ministerstvo obchodu.
Pandemie způsobená šířením koronaviru americkou ekonomiku začala naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.