Provozní zisk ocelárny ArcelorMittal se snížil o třetinu – kvůli nízkým cenám

Největšímu světovému producentovi oceli ArcelorMittal klesl v prvním čtvrtletí hrubý provozní zisk o třetinu na 927 milionů USD (22 miliard korun). Způsobily to nižší ceny. Zisk ale překonal očekávání a firma dodala, že je pozitivnější ve výhledu vývoje trhu s ocelí. Svůj výhled na letošní rok však nechala beze změny. Analytici očekávali zisk o něco nižší.

Čistá ztráta společnosti se snížila na 416 milionů USD z loňských srovnatelných 728 milionů USD, zaostala však za očekáváním. Příjmy klesly o 22 procent na 13,4 miliardy USD.

„Naše výsledky za první čtvrtletí jsou za velmi obtížných provozních podmínek ve druhé polovině roku 2015,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Lakshmi Mittal. Dodal však, že od té doby začalo na hlavních trzích firmy trvalejší oživení, které by mělo přispět ke zlepšení výsledku v dalších čtvrtletích.

ArcelorMittal se na celosvětové produkci ocele podílí šesti procenty. Firma mimo jiné dodala ocel pro newyorské One World Trade Center a londýnský stadion Wembley.

Ceny ocele v Evropě v únoru klesly nejníže za devět let

Ceny ocele v Evropě klesají. Průměrná cena se v prvním čtvrtletí snížila o 37 procent. Ceny železné rudy klesly o 22 procent. Ocelářství všude ve světě nyní zápasí s přetrvávající nadvýrobou, zpomalující poptávkou a s nízkými cenami. Problémy dopadají i na čínskou ocel, na jejíž export do Evropy si tamní oceláři stěžují a nedávno v Bruselu i demonstrovali. Mimo jiné tam mezi zástupci českých společností byla i Arcelor Mittal Ostrava, která je součástí skupiny Arcelor Mittal.

Světová obchodní organizace totiž letos rozhodne, zda udělí Číně statut tržní ekonomiky. Podle ocelářů by uvolnění čínských výrobků znamenalo pro evropský ocelářský průmysl existenční ohrožení.

Jak již dříve uvedl generální ředitel a předseda představenstva společnosti ArcelorMittal Ostrava Tapas Rádžekar, chtějí oceláři po Evropské komisi spravedlivé podmínky. „Čína prodává výrobky za ceny, které ani nepokryjí naše náklady. Tomu nemůžeme konkurovat,“ zdůraznil.

Oceláři se obávají, že v případě, že Čína statut tržní ekonomiky získá, znemožní to především efektivní využívání antidumpingových opatření, kterým Čína čelí. Evropská unie by pak nemohla uplatnit cla. Nyní proto zvažuje, že by Číně sice mohla status udělit, spojila by to však s podmínkou omezením dovozu oceli. S odvoláním na unijního představitele o tom informovala v březnu agentura Reuters.

Podle demonstrantů je tak v ocelářství v Evropě ohroženo až 350 tisíc pracovních míst, v Moravskoslezském kraji 15 tisíc a desítky tisíc v navazujících činnostech. Podobně, jako je tomu v případě OKD, o jehož existenci se v posledních dnech vedou jednání, kdy uzavření společnosti by postihlo více než deset tisíc pracovníků firmy a další tisíce v návazných profesích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...