Zemní plyn do roku 2030 ve světě pravděpodobně nahradí uhlí coby druhý největší zdroj energie po ropě. Předpověděla to v úterý Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energii se podle ní do roku 2040 zvýší o více než čtvrtinu, ale jen za předpokladu efektivnějšího využívání. Bez něj bude nárůst dvakrát větší.
Prognóza IEA vychází z nového scénáře, který zohledňuje legislativu a politiku snižování emisí a boj proti změně klimatu. Zemní plyn je v něm nejrychleji se rozvíjejícím fosilním palivem, do roku 2030 se dostane před uhlí a na světovém žebříčku energetických zdrojů se ocitne na druhém místě za ropou.
Čína, která je dnes už největším světovým dovozcem ropy a uhlí, se brzy stane největším dovozcem plynu. Přestože ve spotřebě této suroviny je třetí za USA a Ruskem, zhruba 40 procent svých potřeb pokrývá dovozem.
Globální poptávka po zemním plynu bude do roku 2040 stoupat tempem 1,6 procenta ročně na úroveň o 45 procent vyšší než dnes.
Polovinou se na globální poptávce po zemním plynu budou v roce 2040 podílet rozvíjející se ekonomiky v Asii a jejich podíl na dovozu zkapalněného zemního plynu bude činit 60 procent, předpovídá IEA.
Poptávka po elektřině poroste
Globální poptávka po elektrické energii pak bude stoupat ročním tempem 2,1 procenta, nejvíce se na tomto růstu budou podílet zejména rozvíjející se ekonomiky. Elektřina bude v roce 2040 pokrývat čtvrtinu energetické spotřeby koncových uživatelů v průmyslu i domácnostech.
Uhlí a obnovitelné zdroje si vymění své pozice v energetickém mixu. Podíl uhlí podle IEA do roku 2040 klesne z dnešních 40 procent na čtvrtinu, zatímco podíl obnovitelných zdrojů se změní přesně opačně, ze čtvrtiny na 40 procent.
