Prodej pozemků pod domy v zajetí předkupních práv

Praha - Nový občanský zákoník po 60 letech zavedl znovu pravidlo, že stavba je součástí pozemku, a přestává tak být samostatnou věcí. Jenže hlavně u bytových domů ke splynutí v praxi nedošlo. Velmi často totiž stojí na cizích pozemcích – většinou obecních. S odkazem na novou právní úpravu tak může nyní ze strany obce sílit tlak na majitele bytových domů, aby pozemky odkoupili.

Zákonné předkupní právo

Ke splynutí pozemků a staveb nedošlo v těch případech, kde má pozemek a stavba na něm zcela rozdílné vlastníky nebo se neshodují spoluvlastnické podíly u stavby a u pozemku. Komplikací může být také rozdílná forma vlastnictví - například dům mají manželé ve společném jmění a pozemek v podílovém spoluvlastnictví. Takové stavby budou i nadále samostatnou věcí. Avšak majitelům pozemku a stavby vzniklo v takovém případě od 1. ledna 2014 vůči sobě navzájem zákonné předkupní právo. V praxi to znamená, že pokud by chtěl jeden z nich svůj majetek prodat, musí jej nejprve nabídnout k odkoupení druhému.

Majitelé domů někdy nabývají dojmu, že pozemek odkoupit musí. To je ale omyl! Předkupní právo nepředstavuje žádnou povinnost pozemek či stavbu odkoupit. Jde pouze o oprávnění tak učinit dřív, než majetek skončí v rukou třetí osoby. Předkupní právo má sloužit jako prostředek ochranný nikoli donucovací.

Bytové spoluvlastnictví

V případě, že se jedná o bytový dům ve vlastnictví majitelů jednotlivých bytových jednotek, bude obec nebo jiný majitel pozemku pod bytovým domem nabízet přednostně pozemek ke koupi těmto vlastníkům. Odkup by se měl projednat na shromáždění společenství vlastníků jednotek, aby byli všichni seznámeni se smlouvou a jejími podmínkami. Nestačí však pouhé odhlasování smlouvy na schůzi, a to ani kvalifikovanou většinou členů společenství. Je třeba si uvědomit, že se jedná o transakci, kterou má dojít k převodu nemovité věci – pozemku do spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků bytů. K převodu vlastnictví navíc dochází vkladem do katastru nemovitostí. Pokud má tedy dojít k uplatnění předkupního práva, musí smlouvu podepsat všichni vlastníci bytů s tím, že jim připadne takový podíl, jaký mají na společných částech domu.

Financovat lze koupi pozemku buď ze zdrojů ve fondech společenství vlastníků, nebo úvěrem. V úvahu dále připadá také varianta, že si každý majitel bytu zaplatí „svou“ část pozemku sám. Záleží jen na dohodě vlastníků domu. Pro schválení způsobu financování podle nového občanského zákoníku teoreticky stačí pouze nadpoloviční většina majitelů bytů přítomných na shromáždění. V praxi to ale bude složitější. Způsob financování totiž bude mimo jiné součástí smlouvy o převodu pozemku, kterou budou podepisovat všichni vlastníci. Pokud tedy se zvolenou variantou nebude někdo z vlastníků bytů souhlasit, může převod snadno zablokovat.

V souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím je třeba ještě upozornit na to, že předkupní právo vzniká pouze mezi majiteli pozemku a stavby na něm. Nevztahuje se na bytové jednotky. Se svým bytem tedy můžete disponovat zcela volně, můžete jej i prodat, aniž byste ho nejprve nabízeli k odkupu vlastníkovi pozemku. Ten by mohl svého předkupního práva využít pouze v případě, že by byl k prodeji dům jako celek. K tomu ale v případě domu rozděleného na bytové jednotky vlastněné různými osobami v praxi nedochází.

Družstevní bytový dům

Podstatně jednodušší bude situaci při odkupu pozemku pod družstevním domem, neboť zde je faktickým vlastníkem stavby družstvo a nikoli jeho jednotliví členové. Vlastník pozemku bude tedy v rámci jeho prodeje jednat se zástupci družstva. To si na své schůzi odhlasuje, zda s kupní smlouvou souhlasí. Ke schválení smlouvy postačí nadpoloviční většina přítomných členů, případně jiná kvalifikovaná většina zakotvená ve stanovách příslušného družstva. Smlouvu pak podepíší statutární zástupci družstva.

Máte další otázky týkající se bydlení nebo nového občanského zákoníku? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky, ochrany spotřebitele nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.

Cena pozemku

Při využití předkupního práva by měl ten, kdo toto své právo hodlá využít, uzavřít smlouvu za stejných cenových podmínek jako potenciální zájemce o nemovitost. Jinými slovy, když má majitel pozemku od někoho nabídku na odkup pozemku za určitou částku, zaplatí majitel stavby na pozemku při odkupu pozemku tuto částku. Nicméně pro stanovení ceny pozemku by měla obec vycházet z ceny v místě obvyklé, která by měla být doložena znaleckým posudkem. Záleží však opět také na dohodě mezi stranami, které mohou cenu sjednat například s odkazem na cenovou mapu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 1 hhodinou

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 17 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.