Pro máslo za hranice? Cena prudce roste i u sousedů, Němci platí nejvíc za 50 let

Nahrávám video

Zdražování másla netrápí v uplynulých měsících jen lidi v Česku. Třeba v Německu se cena vyšplhala na nejvyšší úroveň za nejméně 50 let. Tamní diskonty ho prodávají zhruba za 51 korun. Ke zdražování másla přispívá hlavně rostoucí spotřeba. Koncem roku by se ale cena měla ustálit, míní odborníci. V Polsku lze máslo dál koupit ve slevových akcích i do 30 korun.

Ceny másla jsou rekordně vysoko v celé Evropské unii. Potravináři mluví o vysokých maržích obchodníků, ti vinu svalují na vysoké nákupní ceny smetany. 

Podle údajů Českého statistického úřadu činila v srpnu průměrná cena čtvrtky másla v Česku 52,31 koruny, meziročně o 45,2 procenta více. Premiér Bohuslav Sobotka už zaúkoloval Specializovaný finanční úřad, aby zdražení prověřil. Svaz obchodu a cestovního ruchu to označil za populismus před volbami.

Ceny přitom prudce rostou i u sousedů. „Myslím si, že je to podobný důvod jako v ČR. V ČR vzrostla spotřeba másla za poslední období řádově o jeden a půl kilogramu a myslím, že to se týká i ostatních zemí okolo nás. To je jeden důvod. Druhý důvod je velká poptávka po smetaně, protože je větší poptávka po tučnějších výrobcích. Protože smetana, to jsou sýry a atd. V neposlední řadě je větší poptávka z Číny,“ podotkl prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Německý ministr zdražení spíše vítá

Diskontní řetězec Aldi, podle něhož se cenově často orientují i další podobné řetězce v Německu, nyní levné balení másla o hmotnosti 250 gramů prodává za 1,99 eura (51,40 koruny), zatímco ještě v první polovině loňského roku stálo 75 centů (19,40 koruny).

Za poslední měsíce se cena zvýšila několikrát. Začátkem května stoupla na 1,29 eura, v červnu na 1,49 eura, v červenci na 1,79 eura a v září na nynějších 1,99 eura.

Rostoucí cena másla ale v Německu nevyvolala tak velkou veřejnou debatu jako v České republice. Například ministr zemědělství Christian Schmidt dokonce růst cen přivítal, protože by mohl přinést více peněz zemědělcům.

Na pultech slovenských obchodů ceny másla začaly výrazněji stoupat letos v květnu a do srpna se meziročně zvýšily o 53 procent, vyplývá z nejnovější analýzy agentury Nielsen. Prodej másla na Slovensku ale podle agentury v tomto období klesl pouze o osm procent.

Zdražování másla zaznamenala agentura už od května minulého roku. Tomuto vývoji předcházelo výrazné zlevnění ve slovenském maloobchodu na 4,30 eura (111,20 koruny) za kilogram (27,80 koruny za 250 gramů), tedy na nejnižší úroveň za poslední roky.

Menší másla na Slovensku zdražila méně

Letos v srpnu ale ceny vystoupaly na rekordních 8,80 eura (227,40 koruny) za kilogram (56,90 koruny za čtvrtkilogramové balení). Za poslední sledovaný rok na Slovensku výrazněji zdražilo mezi spotřebiteli právě oblíbenější čtvrtkilogramové balení než balení o hmotnosti 125 gramů.

Na rostoucí cenu másla poukázala už dříve slovenská média, která také zveřejnila odhady jeho možného dalšího zdražování do konce roku.

V Polsku fungují slevové akce

Také Poláci platí za máslo zhruba o 70 procent více než před rokem. Řetězec Lidl si účtuje za 200gramové balení 6,49 zlotých (39 korun), Tesco 6,99 zlotých (42 korun). Jedny z nejnižších cen nabízí diskontní síť Biedronka, kde se dá 200 gramů másla koupit za 5,99 zlotých (36 korun). Loni touto dobou šlo přitom stejnou kostku ve většině obchodů pořídit za čtyři až pět zlotých (24 až 30 korun).

Některé polské obchody se růstu cen snaží využít k pořádání slevových akcí, které svědčí o tom, že nedostatek másla Polákům akutně nehrozí. Ve zmíněném Lidlu například zaplatí místo 6,49 jen 4,99 zlotého (30 korun), pokud si koupí nejméně šest kostek.

Rovněž v Rakousku stoupla cena másla od poloviny loňského roku až o 80 procent. Zatímco loni v květnu stála 250gramová kostka privátní značky másla v obchodech skupiny Rewe International, do které patří mimo jiné Billa či Penny, 1,29 eura (33,40 koruny), nyní ji zákazníci kupují už za 2,39 eura (61,80 koruny).

Máslo v bio kvalitě se dá na pultech jmenovaných rakouských obchodů nyní koupit za 2,59 eura (67 korun). V řetězci Spar stála privátní značka másla letos v březnu ještě 1,59 eura (41,10 koruny), nyní 2,19 eura (56,60 koruny). Cena čtvrtkilogramové kostky vzrostla i v dalším významném řetězci obchodů s potravinami v Rakousku.

Obchody značky Hofer, které patří do německé skupiny Aldi Süd, nabízejí teď máslo v bio kvalitě za 2,59 eura (67 korun).

Na Vánoce by mělo být másla dost

Navzdory poplašným zprávám by neměl hrozit nedostatek másla v regálech obchodů kolem Vánoc. Podle českých, ale i evropských zpracovatelů ho bude dost.

„Očekávám, že tradičně je tendence některé klíčové komodity s ohledem na vánoční svátky zdražovat, protože po nich roste poptávka. Takže očekávám, že růst ceny másla můžeme mít ještě do Vánoc, ale potom si myslím, že dojde k poklesu a že ta cena se stabilizuje,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Předzásobování považují odborníci za zbytečné. Podle Potravinářské komory se takto dá ušetřit maximálně 300 až 500 korun ročně. „Já už jsem to nazval hysterií. Myslím si, že je to úplně zbytečná hysterie. Nakupovat si máslo, dávat to do mrazáku. Považuju to za zbytečné, když si spočítáte, že spotřebujeme řádově pět a půl kilogramu másla za rok. Šroubuje to navíc cenu nahoru,“ konstatoval Toman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 8 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...