Pro máslo za hranice? Cena prudce roste i u sousedů, Němci platí nejvíc za 50 let

Nahrávám video
Máslo zdražuje výrazně i v sousedních státech
Zdroj: ČT24

Zdražování másla netrápí v uplynulých měsících jen lidi v Česku. Třeba v Německu se cena vyšplhala na nejvyšší úroveň za nejméně 50 let. Tamní diskonty ho prodávají zhruba za 51 korun. Ke zdražování másla přispívá hlavně rostoucí spotřeba. Koncem roku by se ale cena měla ustálit, míní odborníci. V Polsku lze máslo dál koupit ve slevových akcích i do 30 korun.

Ceny másla jsou rekordně vysoko v celé Evropské unii. Potravináři mluví o vysokých maržích obchodníků, ti vinu svalují na vysoké nákupní ceny smetany. 

Podle údajů Českého statistického úřadu činila v srpnu průměrná cena čtvrtky másla v Česku 52,31 koruny, meziročně o 45,2 procenta více. Premiér Bohuslav Sobotka už zaúkoloval Specializovaný finanční úřad, aby zdražení prověřil. Svaz obchodu a cestovního ruchu to označil za populismus před volbami.

Ceny přitom prudce rostou i u sousedů. „Myslím si, že je to podobný důvod jako v ČR. V ČR vzrostla spotřeba másla za poslední období řádově o jeden a půl kilogramu a myslím, že to se týká i ostatních zemí okolo nás. To je jeden důvod. Druhý důvod je velká poptávka po smetaně, protože je větší poptávka po tučnějších výrobcích. Protože smetana, to jsou sýry a atd. V neposlední řadě je větší poptávka z Číny,“ podotkl prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Německý ministr zdražení spíše vítá

Diskontní řetězec Aldi, podle něhož se cenově často orientují i další podobné řetězce v Německu, nyní levné balení másla o hmotnosti 250 gramů prodává za 1,99 eura (51,40 koruny), zatímco ještě v první polovině loňského roku stálo 75 centů (19,40 koruny).

Za poslední měsíce se cena zvýšila několikrát. Začátkem května stoupla na 1,29 eura, v červnu na 1,49 eura, v červenci na 1,79 eura a v září na nynějších 1,99 eura.

Rostoucí cena másla ale v Německu nevyvolala tak velkou veřejnou debatu jako v České republice. Například ministr zemědělství Christian Schmidt dokonce růst cen přivítal, protože by mohl přinést více peněz zemědělcům.

Na pultech slovenských obchodů ceny másla začaly výrazněji stoupat letos v květnu a do srpna se meziročně zvýšily o 53 procent, vyplývá z nejnovější analýzy agentury Nielsen. Prodej másla na Slovensku ale podle agentury v tomto období klesl pouze o osm procent.

Zdražování másla zaznamenala agentura už od května minulého roku. Tomuto vývoji předcházelo výrazné zlevnění ve slovenském maloobchodu na 4,30 eura (111,20 koruny) za kilogram (27,80 koruny za 250 gramů), tedy na nejnižší úroveň za poslední roky.

Menší másla na Slovensku zdražila méně

Letos v srpnu ale ceny vystoupaly na rekordních 8,80 eura (227,40 koruny) za kilogram (56,90 koruny za čtvrtkilogramové balení). Za poslední sledovaný rok na Slovensku výrazněji zdražilo mezi spotřebiteli právě oblíbenější čtvrtkilogramové balení než balení o hmotnosti 125 gramů.

Na rostoucí cenu másla poukázala už dříve slovenská média, která také zveřejnila odhady jeho možného dalšího zdražování do konce roku.

V Polsku fungují slevové akce

Také Poláci platí za máslo zhruba o 70 procent více než před rokem. Řetězec Lidl si účtuje za 200gramové balení 6,49 zlotých (39 korun), Tesco 6,99 zlotých (42 korun). Jedny z nejnižších cen nabízí diskontní síť Biedronka, kde se dá 200 gramů másla koupit za 5,99 zlotých (36 korun). Loni touto dobou šlo přitom stejnou kostku ve většině obchodů pořídit za čtyři až pět zlotých (24 až 30 korun).

Některé polské obchody se růstu cen snaží využít k pořádání slevových akcí, které svědčí o tom, že nedostatek másla Polákům akutně nehrozí. Ve zmíněném Lidlu například zaplatí místo 6,49 jen 4,99 zlotého (30 korun), pokud si koupí nejméně šest kostek.

Rovněž v Rakousku stoupla cena másla od poloviny loňského roku až o 80 procent. Zatímco loni v květnu stála 250gramová kostka privátní značky másla v obchodech skupiny Rewe International, do které patří mimo jiné Billa či Penny, 1,29 eura (33,40 koruny), nyní ji zákazníci kupují už za 2,39 eura (61,80 koruny).

Máslo v bio kvalitě se dá na pultech jmenovaných rakouských obchodů nyní koupit za 2,59 eura (67 korun). V řetězci Spar stála privátní značka másla letos v březnu ještě 1,59 eura (41,10 koruny), nyní 2,19 eura (56,60 koruny). Cena čtvrtkilogramové kostky vzrostla i v dalším významném řetězci obchodů s potravinami v Rakousku.

Obchody značky Hofer, které patří do německé skupiny Aldi Süd, nabízejí teď máslo v bio kvalitě za 2,59 eura (67 korun).

Na Vánoce by mělo být másla dost

Navzdory poplašným zprávám by neměl hrozit nedostatek másla v regálech obchodů kolem Vánoc. Podle českých, ale i evropských zpracovatelů ho bude dost.

„Očekávám, že tradičně je tendence některé klíčové komodity s ohledem na vánoční svátky zdražovat, protože po nich roste poptávka. Takže očekávám, že růst ceny másla můžeme mít ještě do Vánoc, ale potom si myslím, že dojde k poklesu a že ta cena se stabilizuje,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Předzásobování považují odborníci za zbytečné. Podle Potravinářské komory se takto dá ušetřit maximálně 300 až 500 korun ročně. „Já už jsem to nazval hysterií. Myslím si, že je to úplně zbytečná hysterie. Nakupovat si máslo, dávat to do mrazáku. Považuju to za zbytečné, když si spočítáte, že spotřebujeme řádově pět a půl kilogramu másla za rok. Šroubuje to navíc cenu nahoru,“ konstatoval Toman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
11:43Aktualizovánopřed 40 mminutami

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 20 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...