Vláda plánuje v příštím roce přijmout téměř tisíc nových státních zaměstnanců. Vyplývá to z prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se podařilo ČT získat. Zaměstnanci státu přibydou přesto, že jednotlivá ministerstva dostala od resortu financí za úkol seškrtat ve státní správě celkem 5700 míst. Stát totiž hodlá přijmout víc lidí, než kolik jich propustí: nabírat se mají noví policisti, hasiči i vojáci. Tisíce nových lidí pak má přijít do školství.
Vláda tak plánuje v příštím roce vydat na platy státních zaměstnanců o 13 miliard víc než letos. Důvodem je nejen nárůst počtu zaměstnanců, ale hlavně plánovaný růst platů učitelů o 10 procent. Nepedagogičtí pracovníci mají navíc dostat 7 procent a další státní zaměstnanci pak 2 procenta.
Celkem hodlá stát v příštím roce platit 465 tisíc lidí, což je nejvíc v historii. Ruku v ruce s tím rostou i náklady na jejich platy: zatímco v roce 2015 vydal stát na tyto zaměstnance 137,5 miliardy korun, tak v příštím roce budou náklady ještě o 83 miliard vyšší.
Do školství mají přijít další tisíce nováčků
Školy mají podle státu v příštím roce nabrat téměř 4800 nových lidí. Třetinu z nich tvoří učitelé, další dvě třetiny pak nepedagogičtí pracovníci. „Do systému se začínají vracet lidé, kteří byli učitelé a vrací se zpátky k učitelské profesi,“ pochvaluje si ministr školství Robert Plaga (ANO).
Podle ministryně financí souvisí nástup tisícovek lidí do škol s reformou regionálního školství. „Já samozřejmě vnímám i to, že se nedaří ty pedagogy nabrat. Že ani pro rok 2019 ten nárůst nebyl zcela zabezpečen,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Pro letošek totiž mají školy ještě daleko ambicióznější plány, když chtějí přijmout asi 16 tisíc nových pedagogů.
Vedle školství hodlá v příštím roce nabírat i armáda, která se má rozšířit o zhruba tisíc vojáků. Podobný počet nováčků má nastoupit také k bezpečnostním sborům – zejména k policii a hasičům. „Ty tabulky už jsou rozepsány na jednotlivé útvary a po dohodě s ministerstvem financí tak, jak budou noví policisté nastupovat, tak na ně přijdou i finanční prostředky,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Schillerová chce zrušit asi 5700 úřednických míst
Na druhou stranu chce ministerstvo financí zrušit asi 5700 úřednických míst. Ministryně financí Alena Schillerová počítá hlavně s rušením neobsazených míst ve státní správě. Dojde ale i k propouštění státních úředníků. „Samozřejmě bude to kombinace. Apeluji především na toto: redukujte hlavně neobsazená místa, pořád je jich velké množství,“ dodává Schillerová.
Zatímco před čtyřmi lety evidovalo ministerstvo financí zhruba pět tisíc neobsazených míst, v prvním čtvrtletí letoška už jich bylo téměř 24 tisíc.
Nejvíc úřednických míst mají škrtat ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra, spravedlnosti a také obrany. A to se některým ministrům nelíbí. Třeba ministryně práce má ušetřit přes 1100 míst. „I vzhledem k úsporám by to byl obrovský problém, protože víte, že tu máme zákon o státní službě, ti lidé nemůžou být jen tak vyhozeni,“ brání se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Plán na zrušení 350 úřednických míst kritizuje i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle něj to není příliš reálné. „Protože to nevychází ani v návaznosti na ten prvotní úkol, který byl dán na vládě,“ připomíná Metnar dřívější požadavek ministryně financí. Tehdy se mluvilo o propouštění zhruba 10 % úředníků, na ministerstvu obrany jich je ale „jen“ 1200.
Plány ministryně financí kritizují opoziční občanští demokraté: „Je úsměvné, že vláda, která každý rok zvyšovala počet úředníků, teď najednou po šesti letech přichází s tím, že je bude rušit,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Piráti se pak obávají, že snahy o redukci státního aparátu skončí jen seškrtáním prázdných tabulkových míst.
Babišova vláda projedná přesuny v počtech státních zaměstnanců v pondělí. Definitivně je bude schvalovat v září, spolu s celým státním rozpočtem.
